Rudolf Fabry Knihy

Básnická sbírka slovenského nadrealisty, předního člena skupiny slovenských nadrealistů, vyšla knižně poprvé r. 1946. Verše, v nichž autor formou nadrealistického paradoxu a paradoxních metafor (průvan smutku, nedaleká dálka, trus nádhery) vypovídá o nešťastné lásce a o sobě ve světě.Autor doslovu o sbírce říká: „Skladba Já je někdo jiný, třebaže impulsem k jejímu vzniku byl pokus zachytit surrealistické rozdvojení vědomí a cílem najít nové vývojové možnosti nadrealismu, se zcela ve smyslu své paradoxní dialektiky stala labutí písní slovenského nadrealismu. To je konečně osud každého pokusu dovést jistý princip do důsledků...“

Text v českém a slovenském jazyce, 2 přílohy (barevné mapky Prahy a Bratislavy), výtvarně zpracoval Jaroslav Vildt, Knihovna československé mládeže Máj, prémie 11. ročníku.

Román brazilského spisovatele se odehrává v kraji kakaových plantáží, kde autor prožil své dětství. Ústředním motivem je milostný příběh mladé mulatky a arabského kavárníka. Autor vytvořil kolem nich bohatou galerii lidských typů z nejrůznějších vrstev a umožnil nahlédnout do citového a myšlenkového světa Brazilců. Román je pozoruhodný sladěním společenských poměrů s individuálními dramaty, nezjednodušovanou životností hlavních postav i působivými lyrickými pasážemi.

Dielo Ja je niekto iný je lyrická skladba, začína časťou s názvom Miesto venovania, no hlavnú myšlienku rozvíja v dvoch pásmach.

Autor už prvými tromi knižkami Uťaté ruky (1935), Vodné hodiny, hodiny piesočné (1938), Ja je niekto iný (1946) dokázal čitateľom a kritike, že k tvorbe poézie pristupuje celkom novátorským spôsobom. Ako člen surrealistickej skupiny v textoch prekvapuje výbuchom metafory, záplavou snových obrazov, novým videním sveta odhaľujúcim a pomenúvajúcim veci, o ktorých sa dovtedy v poézii akosi nemohlo či nepatrilo hovoriť. Obrazotvornosť Fabryho nadrealistických veršov je pre čitateľa zvyknutého na uhladený rytmicky štrukturalizovaný text značne prekvapivá až mätúca. Nie je však samoúčelná. Autor sa rád hrá a experimentuje, používa zveličenie, desiatky rôznych odkazov a absurdných asociácií. Pre každého, kto má blízko k slovu, písaniu, poézii a fantázii, sú nadrealistické texty Rudolfa Fabryho stálou inšpiráciou a šifrovanou výzvou, trasoviskom tajomstiev.

Napísal aj niekoľko básnických skladieb, ktoré nazval lyrickými poémami: Pieseň o revolúcií, Dve námestia, čo plodia sny, z ktorých je najznámejšia Pozvanie nebies. Zachytil tu prienik kozmonautiky do medziplanetárnych svetov.