Edith Wharton Knihy

Ve strhujícím dvoudílném románu americké autorky ožívá plejáda postav, které prožívají svůj „americký sen“ a touží po ukojení svých vášní. Autorka, členka světa „horních deseti tisíc“, ho zobrazuje bez příkras, ale s pochopením a humorem. Její sonda do duše vášnivé ženy, kterou by dnešní „arbitři morálky“ označili za „zlatokopku“, je čtivá i dnes. Lily Bartová, mladá žena s nevšední krásou a charismatem, se ocitá v klesající spirále společenského postavení. Ztrácí privilegované místo mezi bohatými a stává se snadno dostupnou ozdobou pro muže, které dříve opovrhovala. Ztráta dědictví po puritánské tetě a nutnost splatit dluh zamilovanému spekulantovi ji přivádějí na okraj mondénní společnosti. Jak sama říká, ocitá se na rubu tapiserie, kde se konce místo krásného vzoru zmateně zauzlují. Když selžou i poslední pokusy, Lily se dostává k zoufalým možnostem – lahvička s lékem, kompromitující dopisy či všeho schopný ctitel. Právník Lawrence Selden, jehož skrývá za hrdou krásou, je stále nablízku, ale dokáže ji zachraňovat, když odměna je tak nejistá?

V 70. letech 19. století uprostřed rozmáhajícího se New Yorku se odehrává romantický příběh nenaplněné lásky, která nedokázala zlomit společenské konvence. Román byl v době svého vzniku oceněn Pullitzerovou cenou. Výpravný film podle něj natočil Martin Scorsese a hlavní role v něm vytvořili Daniel Day-Lewis, Vinona Ryderová a Michelle Pfeifferová.... celý text

Hororové povídky Edith Whartonové jsou více o strachu - iracionálním a všudypřítomném - než o strašidlech. Jsou také plné obav - z plíživé nemoci, ze smrti, z temnoty za zdmi našeho domova, obav z toho, že každý náš vztah zůstane nejasný a nenaplněný... Jak se na tento žánr sluší, jsou završené nečekaným finále.

Dvě krátke prózy významné americké prozaičky z přelomu století se odehrávají ve venkovském prostředí v Nové Anglii a vyjímají se vedle sebe jako dva malované obrazy. Zima, autorčino nejprosnulejší dílo, laděné do ponurých barev, je baladickým příběhem manželského trojúhelníku, Léto, s působivým vylíčením prázninové atmosféry, je příběhem svedené a opuštěné dívky.

Román z přelomu 19. a 20. století sleduje krásnou Newyorčanku Lily Bartovou, jejíž osud je plný paradoxů. Půvabnější než její vrstevnice, které se již dávno vdaly, se zdá být stvořená pro svět americké smetánky plný bohatství a citové chudoby. Přesto, když se naskytne příležitost stát se královnou tohoto světa, vždy couvne a hledá štěstí jinde. V jejím srdci se mísí láska a nenávist, což její nápadníci, kteří jí skládají vyznání a dary, netuší. Považují ji spíše za krásný šperk, který potřebují k dokonalosti svého společenského postavení. Mezi nimi je i Lawrence Selden, mladý právník, který se snaží vidět Lily takovou, jaká skutečně je. Ona by mu ráda dala přednost před bohatšími, ale prázdnějšími ctiteli. I když je jejich cit oboustranný, naplnění se zdá být v nedohlednu. V tomto strhujícím dvoudílném románu americké klasičky ožívá mistrně vykreslená paleta postav, které prožívají svůj „americký sen“ a touží po ukojení svých vášní. Autorka, která byla součástí světa „horních deseti tisíc“, ho vidí bez příkras, ale s pochopením a humorem. Její sonda do duše vášnivé ženy, kterou by dnešní „arbitři morálky“ označili za „zlatokopku“, zůstává čtivá i dnes.

Má matka právo na lásku dítěte, které jako tříleté před dvaceti lety opustila? Tehdy unikla z nesnesitelného manželství, její další život však nebyl bezúhonný. A když se její dávný milenec najednou objeví po boku její dcery, nedokáže se s tím smířit.

Čtyři povídky anglicky píšících ženských autorek z 19. a první poloviny 20. století, spojené výskytem nadpřirozeného prvku. Tím, že těžiště všech leží spíše v psychologii postav než v křiklavé hrůze, nám možná připomenou podobně pojatý výbor z amerických autorů Komu se to dostane do rukou (Odeon, 1990). Ze známých spisovatelek je zde zastoupena např. Angličanka George Eliotová novelou o muži stíhaném nedobrovolným odposlechem myšlenek druhých lidí a Američanka Edith Whartonová povídkou, kde se nadpřirozený prvek projeví až dodatečně, čímž se zpětně změní atmosféra celého příběhu. Zato Violet Huntovou nebo Lanoe Falcnerovou zná dnes už jen pár odborníků, a přece nacházíme v jejich fantastických povídkách přesvědčivost a podmanivost, a paradoxně i věcnost, jakou bychom těžko hledali v naší literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Autorčino nejproslulejší dílo, laděné do ponurých barev, je baladickým příběhem manželského trojúhelníku, odehrávajícího se na přelomu 20. století ve venkovském prostředí v Nové Anglii.

Dům radovánek je tragický milostný příběh, odehrávající se na pozadí bohatství a sociálního pokrytectví na přelomu století v New Yorku. Lily Bart je mladá žena, která se zmítá mezi touhou po životě v luxusu a vztahem založeným na vzájemné úctě a lásce. Odmítne několik nabídek k sňatku v naději, že přijde někdo jiný, finančně lépe zajištěný. Její životní situace se postupně začíná zhoršovat, přičemž paradoxně je překážkou i její krása a šarm, neboť budí závist a žárlivost. Lily často činí špatná rozhodnutí a její činy zrcadlí úpornou snahu nepoddat se nepřízni osudu. Roztočenou spirálu svého života však po jistých událostech již nemůže zastavit …