Edith Wharton

Edith Whartonová se narodila do newyorské prominentní a finančně zajištěné rodiny. Její dívčí jméno bylo Edith Newbold Jonesová. Se psaním začala už jako mladá dívka, avšak ke konci puberty s tím přestala. Roku 1885 se vdala za o dvanáct let staršího Edwarda Whartona, který pocházel z dobře postavené bostonské rodiny a sdílel její lásku k cestování. Intelektuálně toho však neměli mnoho společného. Po sňatku se začala příležitostně opět chápat pera a psala básně a povídky. Aférky jejího manžela a jeho rozhazování peněz však narušilo její psychické zdraví a ona musela se psaním dočasně skončit a oddat se klidu. Když se její stav opět zlepšil, začala i s psaním románů.

Edith se stala jednou z nejlépe prodávaných romanopisců své doby a proto si mohla dovolit živit sebe i manžela. V roce 1913 se však Whartonovi rozvedli a Edith se přestěhovala do Francie. Během svého života se znala se spoustou spisovatelů, jmenovitě s Henrym Jamesem, který ovlivňoval její tvorbu, nebo Sinclairem Lewisem. Mluvila plynně francouzsky a několika dalšími jazyky, díky čemuž její knihy byly kolikrát publikovány jak v angličtině, tak i ve francouzštině. V roce 1920 získala za svůj román Věk nevinnosti Pullizerovu cenu. Byla první ženou, která tuto cenu získala.

Se psaním Edith pokračovala až do své smrti a to doslova. Psala i na smrtelné posteli, kde nechávala již napsané stránky spadnout na zem. Po její smrti byly strany seřazeny a Marion Mainwaring pak nedokončený román The Buccaneers po prostudování poznámek a přehledů, které si Edith Whartonová poznamenala, dopsala.