Jan Trojan Knihy

Vyd. 2., přeprac. (České zpěvohry 18. století : Pomocný odborně pedagog. text / Jan Trojan, JAMU 1981) Ilustrace, fotografie, noty; anglické a německé resumé Skladatelé Čech a Moravy 18. století na domácí půdě se věnovali převážně chrámové hudbě. Nekomponovali opery jako jejich krajané v emigraci., jejich tvorba náleží zpěvohře. Prvním významným střediskem zpěvoher je na sklonku 1. poloviny 18. století premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce, v němž se pěstovaly tzv. hanácké opery. Námětově jsou vážné, čerpají ze společenských událostí a válek. Ve 2. polovině 18. století se v nich objevují humorné látky. V Čechách jsou významné zpěvohry z doby selského povstání. Také tady se zpěvohra obrací k žertovným námětům. Pro hanácké opery je příznačný text rádoby v hanáckém dialektu. Hudebně je českým zpěvohrám společná struktura secco recitativ, arie (=strofická píseň) a závěrečný chorus (=společný zpěv zúčastněných osob v podobě homofonního sboru) ... HANÁCKÉ OPERY - Pargamotéka, Landebork, O prajském rumlu, Gront a puvod plesání hanáckýho, Maréna a Kedrota, Jora a Manda, Píseň o císaři Josefovi II. O NEVOLNICTVÍ, SELSKÉM POZDVIŽENÍ a VÁLCE - Solatia pacis, Opera o selské rebelii, Pán a sedlák ŽERTOVNÉ A SATIRICKÉ ZPĚVOHRY - Veritas exulans, Aurea libertas, O komínku, Opera o sládcích, Opilý muž MĚSTSKÉ ZPĚVOHRY HRY SE ZPĚVY Výběrová bibliografie autorových prací o hudebním divadle

Hudebně teoretická a analytická publikace vznikla na základě disertační práce mladého českého skladatele. Tematicky směřuje k rozšifrování pojmů akustická ekologie a zvuková krajina a k novému uchopení zvukové matérie v současné kompozici.

Podrobný pohled na jeden z nejzávažnějších projevů historie evropské kultury, a to od antiky po konec 20. století.

Fejetony o české hudbě a hudebnicích. Fejetony prezentují i málo známá fakta i poznatky z české hudební historie.

Publikace českého muzikologa Jana Trojana nabízí osobitý pohled na historii a vývoj kantorství na Moravě a ve Slezsku a představuje hlavní reprezentanty kantorské hudby v rozmezí třech století (17. - 19. století). Autor se věnuje organizaci tehdejšího školství, vzdělání a kvalifikaci moravských a slezských kantorů, vyučujících obecně vzdělávací předměty s výukou zpěvu a hudby v oboru instrumentální, převážně hudby varhanní s důrazem na její praktické provozování. Součástí knihy je dokumentace, jejímž základem jsou místa, města, městečka a vesnice, abecedně seřazená, záznamy o škole a údaje o učitelích v chronologickém pořadí. Publikaci doplňují prameny a literatura, rejstřík obcí a rejstřík kantorů.

Prostor je pojem, který vytváří rámec pro vztahy, v prostoru probíhá naše komunikace. Jedním z principů takové komunikace, který je předmětem předkládaného textu, je komunikace akustická. V několika kapitolách se autoři, působící na udební fakultě a filmové fakultě AMU, zamýšlejí nad rozmanitými aspekty vzájemných vztahů mezi hudbou, zvukem a prostorem. Slavomír Hořínka v historické sondě odhaluje, jak se prostorová poslechová zkušenost odráží v budování vokálně instrumentálního repertoáru, respektive v zacházení s různými parametry kompoziční struktury. Michal Rataj tematizuje tradici prostorových zvukových projekcí, tzv. spacializace, která nalezla své místo především v oblasti akusmatické hudby francouzského střihu. Jan Trojan rekapituluje zrod mobilního akusmonia, nového „hudebního nástroje“, který vznikal na hudební fakultě AMU v letech 2016 – 2018. Tomáš Dvořák se zamýšlí nad existencí přirozených i uměle vznikajících zvukových projevů v našem životním prostoru z pohledu socio-politické kontinuity moderní západní společnosti.

Druhá část monumentálního románu z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království. Velkolepý román polského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, je prostředním, dějově zcela samostatným dílem Sienkiewiczovy slavné historické trilogie. Potopa se odehrává na počátku druhé poloviny sedmnáctého století, za polsko-švédské války. Jedinečně zachycený obraz této bouřlivé doby se před námi promítá jako na širokém plátně: napínavé zápletky, barvité a věrohodné boje a bitvy, i život na šlechtických dvorech. Do popředí však zřetelně vystupují soukromé osudy hlavních hrdinů, plné nenadálých zvratů, bloudění, pochybností, ale i upřímných nadějí, statečnosti a velké lásky.

Mali raz jedni rodičia chlapca. Volali ho ujo Fiodor. Pretože bol veľmi vážny a samostatný. Keď mal štyri roky, naučil sa čítať a ako šesťročný si už sám varil polievku. Skrátka, bol to veľmi dobrý chlapec. Aj rodičia - ocko a mama - boli dobrí. Všetko by bolo bývalo dobre, ibaže chlapcova mama nemala rada zvieratá. Najmä kadejaké mačky. Zato ujo Fiodor mal zvieratá rád, a stále sa s mamou kvôli nim škriepil. Až raz stretol hovoriaceho kocúra..

Pútavý román o slávnom slovenskom svetobežníkovi.

Tatárske a baškirské ľudové rozprávky Tatárske a baškirské rozprávky sú nezvyčajné, exotické - v čom sa líšia od našich rozprávok. No treba povedať, že pri všetkej zvláštnosti, nezvyčajností a odlišnosti majú tieto rozprávky aj veľa spoločného s tými rozprávkami, ktoré vznikli arozprávajú sa inde vo svete. Je to predovšetkým ten večný boj dobra so zlom a víťazstvo dobra v ňom, úcta k múdrosti starších, oslava statočnosti, pracovitosti, chvála ľudského dôvtipu a nezničiteľnej túžby po láske a šťastí.

Príbeh o Jane z Arku je jeden znajneuveriteľnejší ch, najzázračnejších príbehov francúzskych dejín a svetových dejín vôbec. Je o prostej dievčine, ktorá chcela zachrániť kráľovstvo od nenávidených angličanov, okúsila opojenie víťazstvom a slávou a nakoniec skončila opustená na hranici.