Britský vojenský historik se zabýval povahou boje napříč staletími i různými druhy válek, od pozemních po zpravodajské. Jeho práce se ponořily do psychologie bitvy a zkoumaly, jak se boj vyvíjel a jak na něj lidé reagovali. Keegan nabídl hluboký vhled do historie válečnictví.
História druhej svetovej vojny s viac ako 1000 položkami a 275 mapami a fotografiami zahŕňa všetky aspekty vojny podrobným a zrozumiteľným spôsobom. Vojnové udalosti aj medzinárodné dianie sú rozdelené do 13 oddielov. Pre lepšie pochopenie sa uvádza viac ako 45 ťažení, taktických plánov a udalostí podrobne spracovaných ako osobitné časti. Štrnásť farebných "panelov" (strán) poskytuje grafický dokument o dĺžke takmer 5 metrov.
Stručné životopisy vybraných britských generálů působících v období druhé světové války. Jde o sborník prací 16 autorů s úvodem Johna Keegana.
Tváře velení je kniha o generálech. Kdo byli, co dělali a jaký měli vliv na svět, ve kterém žijeme. Většina studií o špičkovém velení je zaměřena na charakter nebo chování dotyčných osob. Ačkoliv tyto otázky nejsou v této knize nijak opomíjeny, hlavní důraz je kladen na samotné válečné umění těchto velitelů. Jejich činy nám pak přinášejí klíč k porozumění jednotlivých historických epoch. Prostřednictvím portrétů čtyř vojevůdců - Alexandra Velikého, Wellingtona, U.S. Granta a Hitlera. John Keegan předkládá názor na hrdinství ve válečnictví jako fenomén spojený s politickým imperativem dané epochy a místa. Dokazuje, jak se role vojevůdce mění s ethosem společnosti, jež ho vytvořila a dochází k závěru, že ve světě jaderných zbraní není pro heroismus místo.
Encyklopedie se zabývají především fakty a tahle Abeceda takovému pojetí odpovídá. Obsahuje podrobné popisy každé významné zbraně a zbraňového systému, používaných v průběhu války oběma bojujícími stranami: lodě a třídy lodí, letouny, tanky a obrněná vozidla, děla a ruční zbraně. Uvádí stovky stručných životopisů vojevůdců a významných osobností. Jsou v ní popsány přehledy hlavních tažení a bitev na všech frontách a vzájemné souvislosti jejich výsledků.
Pátrání po nepříteli od Napoleona k Al-Kajdě Žádná válka současnosti nemůže být vedena úspěšně bez dobré a pohotové zpravodajské služby. Už vojevůdci dávných časů potřebovali informace o nepříteli, o jeho síle a slabostech, o jeho dispozicích a úmyslech. Ale jaký skutečný význam mají tyto informace v praxi - uprostřed bitevního pole? Jeden z nejznámějších britských vojenských historiků se ve své knize zaměřil na sílu a cenu špionáže v průběhu velkých konfliktů v novodobých lidských dějinách. Od napoleonských bitev až po sofistikované elektronické války a boj proti terorismu současnosti. Keegan odkrývá zákulisí této činnosti a umožňuje pochopit význam a výsledek mnoha bojových operací.
Výsledkem druhé světové války je padesát milionů lidských obětí, stovky milionů lidí bylo zmrzačeno na duchu nebo na těle a boje poznamenaly většinu významných středisek lidské civilizace. Kniha líčí tuto válku v šesti hlavních oddílech: Válka na západě 1940-1943. Válka na východě 1941-1943. Válka v Tichomoří 1941-1943. Válka na západě 1943-1945. Válka na východě 1943-1945. Válka v Tichomoří 1943-1945.
Unikátní svědectví událostí let 1938-1945 očima samotného Adolfa Hitlera pocházejí ze dvou zdrojů. Jednak z osobního archívu Vůdce, který zajistila na Berghofu v dubnu 1945 III. americká armáda, jednak z písemných záznamů osobního Hitlerova fotografa Heinricha Hoffmanna. Tyto neobyčejné cenné prameny skončily poválce v USA a teprve v posledních letech byly zpracovány do podoby, se kterou se má možnost seznámit i český čtenář. Úhel pohledu hlavního režiséra událostí, které ovlivnily život celé planety, je samozřejmě zcela odlišný od oficiálních výkladů historiků vítězných mocností.
Kniha britského vojenského historika o první světové válce.
V této čtivé, kontroverzní knize líčí nejvýznačnější a nejčtenější vojenský historik nejen historii válečnictví, ale analyzuje také světové dějiny a roli, kterou v nich sehrálo ono nutkání člověka vést války.
Je to přesvědčivá publikace o zpravodajských a jiných informačních zdrojů na jejímž podkladě Bush a Blair došli k závěru, že musí jít do války proti Iráku.
