Petr Koubský Knihy

Víte, co je entropie a proč jí pořád přibývá? Co to je astat a proč je ho na celém světě jen jeden gram? Kolik druhů nekonečna existuje? K čemu je dobrý tokamak? Kdo používá Crispr a k čemu? Kolik mitochondrií je ve vašem těle a co tam dělají? A jak to doopravdy bylo se Schrödingerovou kočkou? Nic z toho vás možná nikdy nezajímalo. Možná jen proto, že vám o tom nikdo nevyprávěl tak, aby vás to zajímat mohlo. Dejte přírodním vědám a technologiím novou šanci! Nabízí vám ji kniha redaktora Deníku N Petra Koubského. V krátkých kapitolách řazených podle abecedy (nechybí ani Ď, Ť a Ň) vám nejen vysvětlí příslušné pojmy, ale ukáže jejich přesah, souvislosti a význam pro každodenní život – srozumitelně a čtivě. Obsah knihy vychází z článků zveřejněných v Deníku N, jsou však důkladně přepracovány a doplněny.

Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

I mezi medvědy jsou lúzři, kterým uplavala kra, kytkami cloumají hormony podobně jako lidmi, náhradní orgány si v budoucnu vyrobíme ze svých buněk, ve střevech máme safari bakterií, které ovlivňují i náš mozek, dodnes se učíme několik set let starou češtinu a nakonec stejně dojdeme k tomu, že představa o ráji je pitomost. Hledání odpovědí na otázky je ta snazší část každého poznání, těžší je otázky pokládat. Jak sami sobě, tak druhým. Že to jde i osmadvacetkrát za sebou, dokazují rozhovory se špičkami české vědy, které vedli čtyři autorky a autoři Deníku N. Kniha Živly české vědy vám ve čtyřech „živelných“ celcích představí přední vědkyně a vědce z mnoha oborů – od astrofyziky přes molekulární biologii a forenzní genetiku až po jazykovědu a fenomenologii. Dozvíte se, jak přemýšlejí, s čím se potýkají a především co doopravdy dělají. Editoval Petr Koubský, kterému v Edici N vyšla Věda podle abecedy.

Většina lidí chápe hardware a software jen jako nástroj k řešení specifických problémů. Avšak stejně jako živý organismus, i organizace funguje nejlépe tehdy, opírá-li se o nervový systém, který neustále dopravuje informace těm jeho částem, jež je potřebují. Tato kniha ukazuje, jakým způsobem dokáže digitální nervový systém sjednotit všechny systémy a procesy do jedné společné infrastruktury, uvolnit tak mocné proudy informací a umožnit tak vaší firmě dosáhnout skokem zcela nové úrovně v efektivnosti, růstu i zisku.

Friedman ve své nové knize sleduje proměny jimiž dnes globalizace zasahuje všechny oblasti života společnosti. Podle jeho názoru jako by se svět stával opět plochý, jako tomu bylo v představách lidí předkolumbovské doby. Méně rozvinuté oblasti světa se stále rychleji vyrovnávají nejvyspělejším zemím a to vyvolává také zpětně nutnost tuto zásadní proměnu přijmout a s jejími důsledky počítat.

Petr Koubský sepsal výklad konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Jeho dějiny vypráví společně s životními osudy Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra a muže, který má teď největší moc ovlivnit, jak se vyhrocený spor bude dál vyvíjet. Text svým rozsahem a šíří záběru připomíná obsáhlé dějiny Ukrajiny a Ruska, které jsme vám nabídli v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Petr Koubský vypráví příběh ostrova, jehož osud hýbe světovou politikou Grónsko není jen nekonečná plocha ledu na okraji mapy. Je to místo, kde se člověk po tisíce let potkává s extrémní přírodou – kde se i dnes rozhoduje o věcech, které přesahují jeho hranice. Na největším ostrově světa žije jen hrstka lidí, přesto má Grónsko v dějinách i současné geopolitice překvapivě důležitou roli. Od prvních osadníků až po dnešní střet zájmů velmocí sleduje kniha Dějiny Grónska dlouhý příběh přežití, přizpůsobování i moci. Petr Koubský čtenáře tímto příběhem provází srozumitelně a s citem pro souvislosti – a pomáhá pochopit, proč je dnes Grónsko takové, jaké je.

Prítomnosť vyrastá z minulosti a tá zase z predchádzajúcej minulosti. Dnešnej Ukrajine nemožno rozumieť, ak nevieme, čo sa tam odohrávalo v časoch Sovietskeho zväzu, a to najmä počas kľúčovej udalosti jeho dejín, teda druhej svetovej vojny. Ani tá však nevznikla v geopolitickom vzduchoprázdne. Ukrajina bola mnoho stoviek rokov hranicou v zmysle anglického slova frontier: hranica ako územie, nie ako čiara. Hranica ako oblasť rizika, bojov, konfliktov, ale aj inovácie a voľnosti. Hranica ako rozširovanie poriadku do priestoru doposiaľ nepodmaneného, nerozlíšeného, nevykolíkovaného. Dejiny Ukrajiny ani v najmenšom neospravedlňujú ruskú agresiu. Pomáhajú však pochopiť, čo sa tam deje a prečo sa to deje, aké sily proti sebe pôsobia a akými príbehmi si účastníci konfliktu vysvetľujú svoj svet a sami seba.

Petr Koubský hovorí, že na vysvetlenie väčšiny ruských špecifík netreba skúmať „hlbiny ruskej duše“. Dajú sa vysvetliť úplne prízemne pomocou geografických a ekonomických podmienok, ktorými je život v Rusku vymedzený. Rusko je obrovská krajina obklopená morom, ktorá však nemá použiteľné prístavy a nie je potravinovo sebestačná. Krajina, ktorá je koloniálnou mocnosťou aj kolóniou zároveň, nemá prirodzenú hranicu so západom a pruh úrodnej černozeme sa ťahá územím štátov, ktoré sa po rozpade Sovietskeho zväzu osamostatnili. Desatina všetkých obyvateľov Ruskej federácie žije v štrnásťmiliónovej Moskve a na vidieku sú dediny od seba vzdialené aj stovky kilometrov. V Rusku nájdeme množstvo národností a etnických skupín a viac extrémneho bohatstva i viac žalostnej chudoby ako vo väčšine ostatných rozvinutých krajín. Vo svojej stručnej, ale vyčerpávajúcej exkurzii do histórie však Koubský pripomína, že geografia nie je pevne daný osud. Ľudia nie sú vo svojich činoch ani úplne slobodní, ani úplne zviazaní vládnucimi pomermi. To, čo sa nám spätne javí ako historický príbeh, je vždy výsledkom pevne daných obmedzení, individuálnych zámerov a činov a napokon aj slepej náhody.

Príbeh Grónska písali Inuiti, Vikingovia a napríklad aj misionári z Moravy. Teraz sa oň začal celý svet zaujímať v súvislosti s výrokmi výstredne konajúceho amerického prezidenta Trumpa. Obyvateľom Grónska aj nám samotným môže byť na prospech, ak sa pokúsime ich osudy a dejiny pochopiť dôkladnejšie - aj vďaka knihe Petra Koubského, ktorý zrozumiteľne a s citom pre súvislosti rozpráva príbeh ostrova, ktorý hýbe svetovou politikou. Grónsko je hranicou nášho sveta, za ktorou už nič nie je. Je miestom konfliktu záujmov, hodnôt a veľmocí. Nikde inde na svete pritom nežije trvale na takom veľkom území tak málo ľudí. Nikde inde sa schopnosť ľudí prežiť v drsných podmienkach nepreveruje tak dôkladne a po taký dlhý čas. Príbeh Grónska od ľadovej doby po súčasnosť sa nepodobá ničomu, na čo sme z historických rozprávaní zvyknutí. Nie je súvislý, ale prerušovaný. Na najväčšom ostrove sveta občas zmizlo osídlenie a nežil tam vôbec nikto. Inokedy tam ľudia síce žili, ale akoby sa zastavil čas – všetko sa prestalo vyvíjať a meniť. Naopak, zhruba od začiatku druhej svetovej vojny tam zase bežia dejiny zbesilejšie než kdekoľvek inde, akoby chceli dohnať stáročia stagnácie.