Inspirace poezií Otokara Březiny byla pro Jakuba Demla určující. Jejich přátelství, jedno z nejtrvalejších v Demlově životě, přetrvalo přes odlišnosti v povahách, společenském postavení a životních osudech, aniž by došlo k otevřené roztržce. Deml vydal Březinovy a své vlastní listy již ve třicátých letech 20. století, ale nyní vychází jejich vzájemná korespondence, která pokrývá téměř tři desetiletí. První kniha dvojsvazkového kompletu obsahuje všechny dochované dopisy mezi nimi. Druhá kniha přináší další související texty, včetně faksimile a přepisů rukopisných dedikací v jejich knihách. Obsahuje také Demlův rukopisný deník K Březinovi z let 1901 až 1903, který zachycuje jejich první setkání a počátek přátelství. Literárněhistorický komentář zasazuje jejich vztah do kontextu dobových událostí, autorských osobností a soukromých osudů, včetně Březinova „posmrtného života“, ovlivněného Demlovou knihou o něm. Ediční aparát zahrnuje vysvětlivky k dopisům a dedikacím, jmenný rejstřík s biografickými údaji, ediční poznámku a podrobný soupis dopisů. Knihu doplňují dobové snímky od Ondřeje Knolla, přítele Demla.
