Marc Ferro Pořadí knih

Autorovi, profesorovi pařížské École des hautes études en sciences sociales (EHESS), šlo v této knize podle jeho vlastních slov „o zpochybnění tradiční koncepce ,světových dějinʻ“. „Nezačnu faraony a neskončím Chomejním či nepokoji v Polsku, neboť obdobný postup by se hlásil k teleologické vizi dějin, ať už je jejich hybatelem křesťanství, marxismus nebo prostě jen vychází z myšlenky pokroku,“ píše v předmluvě. Vytkl si obtížný úkol podat výklad o různých konceptech pohledu na historii v jednotlivých zemích a společnostech a provést vzájemné srovnání těchto konceptů. Pojetí týchž událostí a historických jevů se navzájem často velmi výrazně odlišuje a je ovlivňováno nejenom aktuální politickou situací v té které zemi, ale především kolektivním vědomím společnosti, které se utvářelo v průběhu celého jejího vývoje. Kniha vyšla ve Francii poprvé v roce 1981, rozšířené vydání, které se nyní představuje českým čtenářům, je z roku 2004.

"L'Europe a-t-elle inventé la colonisation ? Pourquoi a-t-elle dominé une grande part du monde aux XIXe et XXe siècles ? Comment cela a-t-il été possible après les Lumières et la Déclaration des droits de l'homme ? Qu'est-ce que l'impérialisme ? Les peuples colonisés se sont-ils laissés faire ? Quel est le lien entre colonisation et esclavage ? Quelle a été l'ampleur du travail forcé ? Qui a protesté ? Et qu'est-ce qui a déclenché le mouvement de libération des peuples colonisés ? Marc Ferro répond à toutes ces questions, et à bien d'autres."--Page 4 of cover

Jak przekonuje Marc Ferro, zjawisko resentymentu – urazy, niechęci czy nienawiści przechowywanej w pamięci po doznanych krzywdach – nie musi ograniczać się do relacji pomiędzy jednostkami. Może też stanowić ważny czynnik sprawczy w historii, leżący u podstaw wielu wydarzeń, procesów i zachowań społecznych. Świadomość doznanych upokorzeń czy cierpień trwa bowiem często przez lata, a nawet stulecia, przechodzi z pokolenia na pokolenie i eksploduje przemocą w nowym kontekście historycznym. Odwołując się do kategorii resentymentu, autor stara się wyjaśnić – w przystępnej, eseistycznej formie – różnorodne zjawiska: od buntów niewolników w starożytności, poprzez prześladowania heretyków, innowierców i Żydów, eskalację przemocy w czasach rewolucji (francuskiej 1789–1799 i rosyjskiej 1917), po konflikty na tle narodowym, religijnym czy rasowym w XX wieku i współcześnie. Marc Ferro (ur. 1924), historyk francuski związany z czasopismem Annales, jest wykładowcą Wyższej Szkoły Nauk Społecznych (EHESS) w Paryżu. Zajmuje się przede wszystkim dziejami XX wieku, a głównymi obszarami jego zainteresowań są: najnowsza historia Rosji i ZSRR, dzieje kolonializmu i problematyka ukazywania historii w filmie. W Polsce opublikowano jego książki: Historia kolonizacji (1997) oraz Kino i historia (2011).

Podtitul: paralelní dějiny Stalin, Hitler, Churchill, Mussolini, de Gaulle, Hirohito, Roosevelt... Sedm státníků, kteří se proti sobě postavili v celosvětovém souboji. Hrdinové i krutovládci, dobyvatelé i obránci, důvěřiví i prohnaní. Takoví byli ti, kteří utvářeli náš dnešní svět. Zásadní role, kterou sehráli v dějinách 20.století, je stále z části zahalena tajemstvím. Pro lepší pochopení událostí, jež se odehrály mezí lety 1918 a 1945, nahlíží Marc Ferro na druhou světovou válku pohledem každého z těchto státníků...

Podtitul: Od dobývání po nezávislost 13.-20. století Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.

Karol Veľký a Karlovci, rozvoj vidieka a miest v čase katedrál, storočná vojna alebo sto rokov pohrôm, od Francúzska kráľov k Francúzsku cisárskemu, reformácia a protireformácia, od absolutistickej monarchie k francúzskej revolúcii, neodolateľný vzrast Napoleóna Bonaparta, stroskotanie konštitučnej monarchie, kolonizácia, vlastenecká vojna, šialené roky a ich rendez-vous v Paríži, dve Francúzska, tridsať slávnych rokov, návrat de Gaulla, premeny identity, Európa - cieľ alebo prostriedok?, charakteristické rysy francúzskej spoločnosti, česko-francúzske vzťahy...

Portrait de la Russie à travers son histoire, sa culture et sa récente actualité après l'effondrement de l'Union soviétique. Diverses contributions décrivent la mosaïque des peuples, la pluralité des religions, le régime soviétique, la question des nationalités ou sa richesse culturelle, artistique et littéraire

Esej věnovaný tabuizovaným tématům dějin objasňuje, a na konkrétních tématech dokládá, původ určitých tabu. Pojmenovává to, co skrývají-většinou to bývají skutečnosti, které zpochybňují žádoucí obraz či legitimitu dané události, instituce či osoby. Autor zdůrazňuje rozdíl mezi zákazem, autocenzurou a tabu (t.j. tím, "co způsobuje ticho díky strachu a studu"). Tabu často plní také funkci sebeobrany. Je prostředkem, který potlačuje bolestivou minulost, odstraňuje to, co je nepříjemné, nechtěné a má být zapomenuto. Esej uvádí příklady zejména z francouzských a ruských dějin. Je rozdělen na několik tematických okruhů - tabu, která se týkají původu a podstaty určitých institucí (církev, papežský úřad, politické režimy atd.), obě světové války (vojenské vzpoury, genocida Židů, kolaborace, odboj atd.), smrt cara Mikuláše II., semitský původ východních Židů a tabu ve filmech německého režiséra Rainera Fassbindera.

Engaging and challenging, this extensively revised key text of current historiography confronts the 'histories' that exist and have existed around the world, from the Zulu kingdoms to Communist China. schovat popis