Marc Ferro Pořadí knih (chronologicky)

Autorovi, profesorovi pařížské École des hautes études en sciences sociales (EHESS), šlo v této knize podle jeho vlastních slov „o zpochybnění tradiční koncepce ,světových dějinʻ“. „Nezačnu faraony a neskončím Chomejním či nepokoji v Polsku, neboť obdobný postup by se hlásil k teleologické vizi dějin, ať už je jejich hybatelem křesťanství, marxismus nebo prostě jen vychází z myšlenky pokroku,“ píše v předmluvě. Vytkl si obtížný úkol podat výklad o různých konceptech pohledu na historii v jednotlivých zemích a společnostech a provést vzájemné srovnání těchto konceptů. Pojetí týchž událostí a historických jevů se navzájem často velmi výrazně odlišuje a je ovlivňováno nejenom aktuální politickou situací v té které zemi, ale především kolektivním vědomím společnosti, které se utvářelo v průběhu celého jejího vývoje. Kniha vyšla ve Francii poprvé v roce 1981, rozšířené vydání, které se nyní představuje českým čtenářům, je z roku 2004.

"L'Europe a-t-elle inventé la colonisation ? Pourquoi a-t-elle dominé une grande part du monde aux XIXe et XXe siècles ? Comment cela a-t-il été possible après les Lumières et la Déclaration des droits de l'homme ? Qu'est-ce que l'impérialisme ? Les peuples colonisés se sont-ils laissés faire ? Quel est le lien entre colonisation et esclavage ? Quelle a été l'ampleur du travail forcé ? Qui a protesté ? Et qu'est-ce qui a déclenché le mouvement de libération des peuples colonisés ? Marc Ferro répond à toutes ces questions, et à bien d'autres."--Page 4 of cover

Podtitul: paralelní dějiny Stalin, Hitler, Churchill, Mussolini, de Gaulle, Hirohito, Roosevelt... Sedm státníků, kteří se proti sobě postavili v celosvětovém souboji. Hrdinové i krutovládci, dobyvatelé i obránci, důvěřiví i prohnaní. Takoví byli ti, kteří utvářeli náš dnešní svět. Zásadní role, kterou sehráli v dějinách 20.století, je stále z části zahalena tajemstvím. Pro lepší pochopení událostí, jež se odehrály mezí lety 1918 a 1945, nahlíží Marc Ferro na druhou světovou válku pohledem každého z těchto státníků...

Podtitul: Od dobývání po nezávislost 13.-20. století Ferro se zabývá všemi koloniálními praktikami Evropanů, ale i kolonizací arabskou, tureckou či japonskou a snaží se nalézt jejich společné body i rozdíly.

Karol Veľký a Karlovci, rozvoj vidieka a miest v čase katedrál, storočná vojna alebo sto rokov pohrôm, od Francúzska kráľov k Francúzsku cisárskemu, reformácia a protireformácia, od absolutistickej monarchie k francúzskej revolúcii, neodolateľný vzrast Napoleóna Bonaparta, stroskotanie konštitučnej monarchie, kolonizácia, vlastenecká vojna, šialené roky a ich rendez-vous v Paríži, dve Francúzska, tridsať slávnych rokov, návrat de Gaulla, premeny identity, Európa - cieľ alebo prostriedok?, charakteristické rysy francúzskej spoločnosti, česko-francúzske vzťahy...

Esej věnovaný tabuizovaným tématům dějin objasňuje, a na konkrétních tématech dokládá, původ určitých tabu. Pojmenovává to, co skrývají-většinou to bývají skutečnosti, které zpochybňují žádoucí obraz či legitimitu dané události, instituce či osoby. Autor zdůrazňuje rozdíl mezi zákazem, autocenzurou a tabu (t.j. tím, "co způsobuje ticho díky strachu a studu"). Tabu často plní také funkci sebeobrany. Je prostředkem, který potlačuje bolestivou minulost, odstraňuje to, co je nepříjemné, nechtěné a má být zapomenuto. Esej uvádí příklady zejména z francouzských a ruských dějin. Je rozdělen na několik tematických okruhů - tabu, která se týkají původu a podstaty určitých institucí (církev, papežský úřad, politické režimy atd.), obě světové války (vojenské vzpoury, genocida Židů, kolaborace, odboj atd.), smrt cara Mikuláše II., semitský původ východních Židů a tabu ve filmech německého režiséra Rainera Fassbindera.

Engaging and challenging, this extensively revised key text of current historiography confronts the 'histories' that exist and have existed around the world, from the Zulu kingdoms to Communist China. schovat popis

Interrogation sur le dilemme : Faut-il moderniser l'Islam ou islamiser la modernité? Etudie l'hypothèse d'un choc en retour des traumatismes que le monde de l'Islam a connus depuis le XVIIIe siècle

Aqui, o autor aborda a passagem da antiga Rússia a uma nova organização estatal. O presente volume faz primeiro a descrição detalhada dos fatos para o ulterior entendimento de problemas que até hoje constituem objetos de polêmica ou controvérsias. Os conflitos de interpretação, a ação de grupos locais, a opinião pública internacional, acham-se transcritos em um roteiro seguro e claro. Um livro de marcante atualidade.

Alles scheint in Bewegung. Was heute noch fest und solide wirkt, hat sich morgen schon verändert, davon, was uns die ferne Zukunft bringt, ganz zu schweigen. Unsere Welt hat sich von einer Kultur, in der die Überlieferung ihren festen Platz hatte, in eine Informationsgesellschaft verwandelt, alles wird ständig in Frage gestellt und was gültig ist, wird es nicht bleiben. Und so haben wir das Gefühl, auf einer riesigen Baustelle zu leben, die niemals zu Ende geführt wird, egal, ob es sich um die Erziehung unserer Kinder handelt, um Moral, Politik oder Religion. Aber was sollen wir dann unseren Kindern mitgeben, wenn die althergebrachten Wurzeln nicht mehr taugen oder ausgerissen sind? Welche Werte lassen sich noch vermitteln? Zum Glück gibt es keine Spezialisten mehr, die sich darum kümmern, welche Werte eine Gesellschaft ihren Kindern weitergeben soll. Doch innerhalb der Humanwissenschaften gibt es zwei Fachrichtungen, die der Frage wohl am nächsten stehen: Die Psychologie und die Geschichtswissenschaft. Erstere interessiert sich für die Entwicklung des Einzelnen, die zweite für die Vergangenheit und den gegenwärtigen Stand der Entwicklung der Gesellschaft. Und so diskutieren im vorliegenden Buch ein bekannter Kinder- und Jugendpsychiater und der wohl größte Gegenwartshistoriker Frankreichs die Frage, welche Werte wir unseren Kindern heute noch mitgeben können und welche überlieferten ethischen Vorstellungen noch tauglich sind.

Er war ein Herrscher wider Willen, doch die Geschichte stieß Nikolaus II. (1868-1918) unaufhaltsam vorwärts, bis der letzte russische Zar von den bolschewistischen Revolutionären zur Abdankung gezwunden und hingerichtet wurde. Auf der Grundlage erst kürzlich aufgefundener Dokumente wirft diese Biographie ein neues Licht auf die rätselhaften Umstände des Untergangs der Romanow-Dynastie, die 300 Jahre lang Russland regierte.

Actuellement plus que jamais, l'Histoire est un enjeu. Avec la démocratisation de l'enseignement et la diffusion des connaissances historiques par le cinéma, la télévision, etc., il importe de comprendre comment naissent les discours sur l'Histoire, quels contrôles ils subissent - celui des institutions, certes, mais aussi celui de la société. Car les silences que la société impose à l'histoire sont autant l'histoire que l'Histoire. De fait, le contenu, les procédures et la fonction d'une œuvre historique varient considérablement selon les foyers qui la secrètent : État, mémoire populaire, etc. Dans ce livre, Marc Ferro examine précisément les modes de production des différentes œuvres historiques (histoire institutionnelle, contre-histoire) et les formes qu'elles peuvent prendre (écrites, cinématographiques, festives, etc.) Surtout, il montre comment, au-delà des idéologies, il s'est constitué une école d'historiens qui essaient de rendre leur analyse autonome de toute surveillance, en s'appuyant sur une démonstration irréfutable ; héritiers de Claude Bernard et de Durkheim, ils ont suivi un parcours épistémologique similaire à celui de la médecine - une démarche qui rend explicite le projet des Annales.