Massimo Campanini byl přední italský islamolog a historik filozofie, uznávaný jako jeden z nejvýznamnějších badatelů současné arabské historie Blízkého východu. Jeho práce se hluboce zabývala islámskou filozofií a přispěla k pochopení tohoto komplexního oboru. Campanini byl také zdatný překladatel, který svou erudicí propojoval různé myšlenkové tradice. Jeho akademické působení zanechalo nesmazatelnou stopu ve studiu islámského světa.
"Exploring the Qur'an's reception through history, its key teachings, and its place in contemporary thought and belief, this volume analyzes: the Qur'an as the word of God; its reception and communication by the Prophet Muhammad; the structure and language of the text; conceptions of God, the holy law, and jihad; and Islamic commentaries on Qur’anic teachings through the ages."--Provided by publisher.
The second edition offers a comprehensive introduction to the Quran, featuring an updated reference guide that includes a detailed chronology of its revelation. It also provides valuable links to online resources and recommendations for further reading, enhancing the reader's understanding of this pivotal text in Islam.
Hlavním tématem encykliky je „sociální přátelství, které nikoho nevylučuje“ a „bratrství otevřené pro všechny“. Papež František reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Identifikuje bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených, vedle bezmezného konzumu a víry v trh jako řešení sociálních a ekonomických problémů, stejně jako sílící nacionalismus a populismus. Papež však nezůstává pouze u kritiky. Povzbuzuje křesťany a všechny lidi dobré vůle k vzájemnému setkávání a rozvíjení vztahů v různých společenstvích. Solidarita, jež se zaměřuje na potřeby chudých a zranitelných, souvisí s chutí lokálního, lidovými hnutími a dobrými sousedskými vztahy. Nově promýšlí také velká témata, jako je digitální propojenost, kulturní a náboženská identita otevřená druhým, nepřípustnost trestu smrti a role OSN v kontextu válek, terorismu a obchodování s lidmi. Na závěr zdůrazňuje základní lidské právo na svobodu náboženského vyznání pro všechny a potřebu dialogu mezi náboženstvími. Tento dialog neznamená kompromisy, ale naopak posílení vlastní identity, která obohacuje druhé.