Vyprávění ze života dětí z italské obecné školy odehrávající se v 2. polovině 19. stol. nabádá k úctě k rodičům a učitelům i lásce k vlasti. Příběh Enrica, žáčka italské základní školy, který si formou deníku zapisuje své každodenní zážitky. Jeho bezelstný a naivní pohled podává obraz o síle a kráse dětského vidění světa. Kniha, jež před více než sto lety vyšla poprvé, je i dnes dokumentem o době svého vzniku, člověku a jeho snech.
Děj je časově zařazen na konec 19. století. Vypráví o dvou dětech – o čtrnáctiletém polském chlapci Staši Tarkowském a osmileté Angličance Nele Rawlinsonové. Stanou se obětí únosu a následuje dobrodružství za dobrodružstvím. Děti musí utéci únoscům a zvládat cesty Saharou i pralesystřední Afriky. Bojují s únosci i s tropickými nemocemi.
Na osudech politického pracovníka Vladka Suka popisuje osvobozování Polska dělostřelci polské 1. armády až po setkání se spojenci.