Publikace je koncipována jako průvodce každodenním životem a ukazuje, jak chemie jako věda ovlivňuje všechny stránky současného životního stylu. Ukazuje celou řadu věcí, které si běžně ani neuvědomujeme a jež máme díky chemickému výzkumu.
VŠCHT Praha vydala u příležitosti oslav 70 let samostatné existence novou knihu o dávné i nedávné historii školy. Kniha v nebývalém rozsahu postihuje institucionální dějiny školy v širším politickém, hospodářském, společenském a vědním kontextu. Chronologicky i konceptuálně se člení do tří základních úseků: 1. Období od počátků pokročilejšího chemického vzdělávání na pražské technice po rok 1948, 2. Léta komunistického režimu v Československu až po přelomové období let 1989/1990, 3. Období po roce 1990 až po bezprostřední současnost. Zatímco první a zvláště druhá část vypráví příběh školy na pozadí doby, v níž se odehrává, třetí část je více odosobněná a informativní s ohledem na chybějící historický odstup.
VŠCHT Praha vydala u příležitosti oslav 70 let samostatné existence novou
knihu o dávné i nedávné historii školy. Kniha v nebývalém rozsahu postihuje
institucionální dějiny školy v širším politickém, hospodářském, společenském a
vědním kontextu. Chronologicky i konceptuálně se člení do tří základních
úseků: 1. Období od počátků pokročilejšího chemického vzdělávání na pražské
technice po rok 1948, 2. Léta komunistického režimu v Československu až po
přelomové období let 1989/1990, 3. Období po roce 1990 až po bezprostřední
současnost. Zatímco první a zvláště druhá část vypráví příběh školy na pozadí
doby, v níž se odehrává, třetí část je více odosobněná a informativní s
ohledem na chybějící historický odstup.
Jan (Johann) Böhm (18951952) byl německo-český chemik a fotograf, který
pracoval v oboru fyzikální chemie a přispěl k rozvoji československé
krystalografie. Od roku 1920 působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie
v Berlíně a později na univerzitě ve Freiburgu im Breisgau. Spolupracoval s
nositeli Nobelovy ceny Fritzem Haberem a Georgem de Hevesym. V roce 1935 se z
politických důvodů vrátil do Prahy a byl jmenován profesorem fyzikální chemie
na Německé (Karlově) universitě, kde zůstal do roku 1945. Po uzavření vysokých
škol v listopadu 1939 umožnil chemiku Jaroslavu Heyrovskému pokračovat na
vývoji polarografu po celou dobu války. Po osvobození v květnu 1945 byla
situace pro Böhma jako příslušníka německé národnosti složitá a nemohl najít
odpovídající uplatnění, které by odpovídalo jeho schopnostem. Od roku 1946
pracoval jako chemik ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Pardubicích-
Rybitví. Byl nadšeným amatérským fotografem. Jeho první snímky pocházejí z
roku 1912, zprvu byly spojené s chemickými pokusy a zachycením fyzikálních
nebo astronomických jevů. V průběhu dvacátých a třicátých let 20. století
hodně cestoval, především v Německu a Švýcarsku a své cesty dokumentoval.
Pořizoval nejen fotografie krajiny, především hor, protože byl nadšený lyžař a
skialpinista, ale portrétoval členy rodiny a přátele. Za války pořizoval
snímky Prahy, především barokních památek.
Vědecké aktivity a rovněž situace v technických oborech u nás v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava byly dosud poněkud méně probádanou oblastí a záměrem předkládané publikace je výběrově postihnout jejich vývoj právě v tomto nelehkém období.