Gabriel Gössel Knihy

Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Tento román byl napsán v průběhu 2. světové války a vydán srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora, stejně jako např. antiutopický román 1984. Vydalo nakladatelství Index v roce 1981

Limitovaná edice k 30. výročí prvního vydání románu v USA v pevných deskách s papírovým přebalem, v boxu. Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?

Kniha je určena těm čtenářům, kteří se zajímají o kulturní dění v českých zemích i ve světě, jak ho v první polovině dvacátého století reflektovaly tehdejší zvukové nosiče, tedy voskové fonoválečky a standardní šelakové gramodesky. Je koncipována podobně jako v roce 2000 stejným autorem publikovaná kniha Fonogram – praktický průvodce historií záznamu zvuku. Fonogram 2 tvoří čtyři základní oddíly: 1. Trocha historie a historek 2. Jakpak bylo u nás doma? 3. Kdo byl kdo 4. Gramofonové firmy a etikety Knihu „Fonogram 2“ provází na 530 stranách textu více než tisícovka převážně barevných vyobrazení malebných dobových „mluvicích strojů“, umělců a orchestrů známých z gramodesek a faksimile četných propagačních materiálů dnes již dávno zaniklých gramofonových společností, které svými nahrávkami zásobovaly v první polovině dvacátého století posluchače v českých zemích i v zahraniční.... celý text

Celobarevná, bohatě obrazově vypravená publikace chce přístupnou formou upozornit na historický fenomén gramodesek v období vymezeném mechanickým záznamem zvuku (1900–1926) – v éře nepochybně zajímavé nejen z hlediska technického pokroku. Abecední seznam etiket v kvalitních reprodukcích zahrnuje etikety takových gramodesek, kde se na realizaci příslušné nahrávky podílel český interpret, ať šlo o instrumentalistu, vokalistu nebo dirigenta českého či zahraničního hudebního tělesa. Tento soupis je odrazovým můstkem k předvedení tehdejší grafické vynalézavosti, různorodosti repertoáru a k oživení mnoha jmen neprávem zapomenutých umělců. Čtenář se ve zhuštěné a čtivé formě dozví základní informace, ale i „perličky“ o okolnostech tehdejšího způsobu natáčení. Publikaci doplňuje rejstřík jmen a firem.

Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Nyní už jsou dospělými muži a ženou. Rozprchli se do velkého světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Ale nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky do městečka Derry, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a zlu beze jména... To.. Jeden z nejlepších hororů, jaký byl kdy napsán, od mistra žánru - Stephena Kinga.

Sto plus dvě etikety: nahrávky na gramodeskách v éře elektrického záznamu zvuku, 1926-1946.

Zachytit a reprodukovat zvuk umí lidé zhruba od konce devatenáctého století. Z této knížky se dozvíte jak to všechno začalo, kdo u toho byl a co všechno se kdysi nahrávalo. Seznámíte se s repertoárem a profily skladatelů a interpretů především z oblasti české populární hudby, jejichž tvorbu a projev zachytily drážky voskových fonoválečků a šelakových gramodesek v první polovině minulého století.Text je doplněn spoustou barevných ilustrací, přetisky dobových reklamních materiálů, etiket gramodesek a mnoho dosud nezveřejněných dobových materiálů.

Česko-anglická publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou – a tehdy neustále se rozšiřující – komunitu českých imigrantů v USA. Úvodní esej významného amerického diskografa a předního badatele v oblasti těchto „etnických“ nahrávek R. Spottswooda přibližuje okolnosti, které vedly velké americké gramofonové firmy k vydávání nahrávek určených pro imigranty v USA, většinou nevládnoucí – alespoň v první generaci – angličtinou. Následující medailonky jsou věnovány několika nejvýznamnějším osobnostem z řad českých imigrantů, kteří se brzy po svém příchodu do USA prosadili jako podnikatelé v hudební branži. Vlastní text publikace se zabývá hlavně zvukovými snímky nejvýznamnějších hudebních souborů a interpretů z řad českých imigrantů od roku 1902 až do konce 40. let dvacátého století. Publikaci uzavírá obrazová dokumentace s odbornými texty představující některé etikety gramodesek s nahrávkami výše zmíněných interpretů.