Gabriel Gössel Knihy

Ilustrované vydání Farmy zvířat obsahuje desítky obrazů ukrajinského malíře Iwana Kulika a dosud nepublikovaný text, v němž autor objasňuje vznik své slavné knihy. Když George Orwell v roce 1944 dokončil svou alegorickou bajku o ruské revoluci a stalinské diktatuře, netušil, že se stane klasikou a povinnou školní četbou. Britští nakladatelé o vydání knihy zpočátku nejevili zájem, neboť byla napsána v době, kdy západní mocnosti spolupracovaly se Sovětským svazem a obávaly se, že by kritika mohla Stalina rozhněvat. Orwell věřil, že spojenectví nebude trvalé, což prorocky vyjádřil v závěrečné scéně, symbolizující konec revolučního idealismu a nástup studené války. Po vyhlášení otevřené studené války se situace obrátila a kniha byla oslavována jako efektivní nástroj antikomunistické propagandy. Americká vláda financovala její překlady do různých jazyků a podporovala jejich distribuci v „rizikových“ zemích. Po Orwellově smrti CIA strategicky zpopularizovala jeho dílo filmem, přičemž animovaný film z roku 1954 byl upraven a plně pod kontrolou autorovy manželky. Autor, který brilantně popisoval totalitní mechanismy, nemohl tušit, že jeho dílo se stane předmětem manipulace. Farmy zvířat se staly nástrojem pro různé politické ideologie, přičemž Orwell chtěl demaskovat sovětský mýtus v zájmu demokratického socialismu. Jaký mýtus by demaskoval dnes?

Kniha je určena těm čtenářům, kteří se zajímají o kulturní dění v českých zemích i ve světě, jak ho v první polovině dvacátého století reflektovaly tehdejší zvukové nosiče, tedy voskové fonoválečky a standardní šelakové gramodesky. Je koncipována podobně jako v roce 2000 stejným autorem publikovaná kniha Fonogram – praktický průvodce historií záznamu zvuku. Fonogram 2 tvoří čtyři základní oddíly: 1. Trocha historie a historek 2. Jakpak bylo u nás doma? 3. Kdo byl kdo 4. Gramofonové firmy a etikety Knihu „Fonogram 2“ provází na 530 stranách textu více než tisícovka převážně barevných vyobrazení malebných dobových „mluvicích strojů“, umělců a orchestrů známých z gramodesek a faksimile četných propagačních materiálů dnes již dávno zaniklých gramofonových společností, které svými nahrávkami zásobovaly v první polovině dvacátého století posluchače v českých zemích i v zahraniční.... celý text

Celobarevná, bohatě obrazově vypravená publikace chce přístupnou formou upozornit na historický fenomén gramodesek v období vymezeném mechanickým záznamem zvuku (1900–1926) – v éře nepochybně zajímavé nejen z hlediska technického pokroku. Abecední seznam etiket v kvalitních reprodukcích zahrnuje etikety takových gramodesek, kde se na realizaci příslušné nahrávky podílel český interpret, ať šlo o instrumentalistu, vokalistu nebo dirigenta českého či zahraničního hudebního tělesa. Tento soupis je odrazovým můstkem k předvedení tehdejší grafické vynalézavosti, různorodosti repertoáru a k oživení mnoha jmen neprávem zapomenutých umělců. Čtenář se ve zhuštěné a čtivé formě dozví základní informace, ale i „perličky“ o okolnostech tehdejšího způsobu natáčení. Publikaci doplňuje rejstřík jmen a firem.

Sto plus dvě etikety: nahrávky na gramodeskách v éře elektrického záznamu zvuku, 1926-1946.

Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!

Zachytit a reprodukovat zvuk umí lidé zhruba od konce devatenáctého století. Z této knížky se dozvíte jak to všechno začalo, kdo u toho byl a co všechno se kdysi nahrávalo. Seznámíte se s repertoárem a profily skladatelů a interpretů především z oblasti české populární hudby, jejichž tvorbu a projev zachytily drážky voskových fonoválečků a šelakových gramodesek v první polovině minulého století.Text je doplněn spoustou barevných ilustrací, přetisky dobových reklamních materiálů, etiket gramodesek a mnoho dosud nezveřejněných dobových materiálů.

Česko-anglická publikace představuje první ucelenější pohled na doposud nezkoumaný fenomén zvukových nahrávek, které v první polovině dvacátého století produkovaly americké gramofonové firmy pro početnou – a tehdy neustále se rozšiřující – komunitu českých imigrantů v USA. Úvodní esej významného amerického diskografa a předního badatele v oblasti těchto „etnických“ nahrávek R. Spottswooda přibližuje okolnosti, které vedly velké americké gramofonové firmy k vydávání nahrávek určených pro imigranty v USA, většinou nevládnoucí – alespoň v první generaci – angličtinou. Následující medailonky jsou věnovány několika nejvýznamnějším osobnostem z řad českých imigrantů, kteří se brzy po svém příchodu do USA prosadili jako podnikatelé v hudební branži. Vlastní text publikace se zabývá hlavně zvukovými snímky nejvýznamnějších hudebních souborů a interpretů z řad českých imigrantů od roku 1902 až do konce 40. let dvacátého století. Publikaci uzavírá obrazová dokumentace s odbornými texty představující některé etikety gramodesek s nahrávkami výše zmíněných interpretů.

V roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner patent na gramofon a gramofonové desky, čímž zahájil průmyslové odvětví, které zásadně ovlivnilo svět. S rostoucí popularitou šelakových gramodesek vzrostla i poptávka po jehlách, kdy každá strana desky vyžadovala novou jehlu. Kniha přináší příběhy rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny, která vyráběla široký sortiment výrobků, včetně gramofonových jehel. Příběh této významné německo-židovské rodiny je zajímavý nejen pro sběratele krabiček na jehly, ale také pro kontext podnikatelského prostředí v habsburské monarchii a nové republice. Krabičky s jehlami se stávají symbolickým pomníkem, který vzdává hold generacím Semlerů a podnikatelům „baťovského“ naturelu, kteří se proslavili svými výrobky. Publikace se pokouší o katalogizaci různých druhů krabiček s jehlami z produkce československé firmy SEM a zahrnuje i krabičky od zahraničních firem, které měly český potisk. I když nebyla čeština vždy gramaticky správná, dnes tyto detaily přinášejí příjemnou atmosféru.

V této knize Orwell popisuje své zážitky ze svého působení ve Španělské občanské válce.

Druhý díl souborně vydaného deníkového díla George Orwella opět odkrývá každodenní život slavného prozaika a esejisty – od německého bombardování Londýna přes poklidný poválečný pobyt na hebridském ostrově Jura až po poslední dny, které George Orwell strávil v cranhamském sanatoriu s diagnózou tuberkulózy. Kniha obsahuje deníkové záznamy od 1940 až do roku 1949. George Orwell zemřel 21. ledna 1950 na těžké krvácení do plic.