Román o borovici. Autor pohlíží jednak na život samotného stromu, jednak na pohled stromu, jak vidí život kolem sebe při svém růstu a životě. II. vydání.
Jan Vrba Knihy
Průvodce krajem, dějinami jeho lidu a komentář k Chodským rebeliím. 2. vydání
Duchovní Vlach byl typem svědomitého duchovního, který pro samou starost o panství nevytáhl skoro celý život paty ze svého působiště a nejraději by ve své kanceláři i spal. Jen jednou nemohl odříci jsouc pozván na svatbu za svědka a rozjel se proto do Prahy.
Chodský román o sporech kolem statku, který bohužel neprospívá prosperitě statku. Napsáno v letech 1929 - 1930. Sebrané spisy Jana Vrby svazek č. 35.
Hlavními postavami rodové ságy - jež s využitím chodského nářečí vypráví historii slávy a pádu mocného selského rodu v Klenčí v rozmezí několika desítek let před první světovou válkou - jsou bohatý sedlák Jiří Harlas, jeho tři synové a syn jednoho z nich. První díl rozvíjí osudytří bratří, jak je na pozadí rodových tradic o udržení mocného gruntu určil otec. Nejstarší syn z prvého manželství se stává dosti nerad knězem a má se svou mladou hospodyní záhy dítě. Druhý, prvorozený syn z druhého manželství, otci nejmilejší, dědí statek, ale po tragickém úrazu záhy umírá. Nejvíce nespokojen je se svým údělem nejmladší syn, který se musí živit sezónní prací v cizině a nakonec mu nezbývá, než se přiženit do rodiny chalupníka.
Ve třetím dílu se uzavírají osudy zbylých postav. Otec záhy umírá a vyprávění se soustřeďuje na pohnuté drama kněze a jeho nemanželského syna. Syn, který musil snášet v mládí pohanu nemanželského dítěte, nenachází lásku k otci, a to tím spíše, že tato skutečnost byla nepřímýmmotivem sebevraždy jeho dívky. Opuštěný a zklamaný kněz hledá nakonec východisko v sebevraždě. Takto končí historie rodu, jehož potomky zničila touha udržet rodný grunt i za cenu nelidských obětí.
