Fedor Gál Knihy

V této knize najdete tři autentické příběhy třech židovských rodin z Čech, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Autoři předkládají tuto knihu čtenářům bez iluzí a sentimentu. Věří že, zlo a nenávist nejdou odvrátit láskou, pokorou, ani jakoukoli knihou. Lze se jim pouze postavit tváří v tvář. Poučený člověk má pro tento typ odporu motivaci a snad i více odvahy. Všechny příběhy vyprávějí ti, kteří holocaust a pobyt v koncentračním táboře přežili. Vzpomínají na toto období, na hrozné podmínky života Židů ještě před deportacemi do koncentračních táborů, na "nežití" v nich a samozřejmě na ty, kteří se domů již nevrátili. Další autoři: Dita Skálová, Markéta Zadorová

„Psaní je má celoživotní obsese – nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecká literatura a publicistika, a jak stárnu, začínám psaním reflektovat především své niterné pocity a textem komunikovat s lidmi,“ přiznává Fedor Gál na své webové stránce. Pro titul Několik dnů je to výstižná charakteristika. Mezi témata, která autora dlouhodobě zajímají a o nichž nepřestává uvažovat a hlavně psát (v poslední době především formou blogu), patří rasismus, občanská aktivita a solidarita i její hranice, fenomén davu a nově i takzvaného e-davu, kolaborace, korupce a populismus v politice apod. Časem k nim přibyly úvahy o stárnutí, umírání, smrti či Bohu. Mozaika starších textů a autorových dnešních komentářů k nim, úryvků z děl od čínského buddhistického mnicha z 9. století Šu-la-ceho po Portugalce Fernanda Pessou i velmi osobních glos skládá obraz vnitřního světa tvůrčí osobnosti, která nepředkládá čtenářům své pravdy, ale vybízí je k přemýšlení a k případnému dialogu.

Kniha o agresivitě a násilí se zrodila během několika měsíčních diskusí, organizovaných Evropským kulturním klubem v Praze. Čtenář v ní nalezne vyprávění někdejšího vězně odsouzeného za terorismus, autentickou výpověď mladíka, který se namísto hraní v útlém věku učil zabíjet, rozhovory s dětmi, které vnímají téma agresivity a násilí očima skutečně nevinnýma, text muže, jež prožil významnou část svého života konfrontací se zlem, nebo rozvahy studenta filosofie o zabíjaní. Po těchto konkrétních příbězích se ujímají slova odborníci, aby se pokusili fenomén násilí zmapovat a vysvětlit na pozadí aktuálního společenského dění.

Cesty víry - jak je vidí a prožívají spisovatel, režisér, cestovatelka, kněz, rabín a invalidní žena.

Silné příběhy lidí dohnaných krutostí válečného konfliktu mimo "vlastní" společnost. Autoři se ve svých povídkách (Poprava věc veřejná, Vykradači hrobů) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti světu zla, moci a násilí. Texty poukazují také na vztah mezi západní a islámskou civilizací. Metaforou i mementem se Petře Procházkové a Jaromíru Štětinovi stala Čečna a osudy tamějších obyvatel.

Autentický příběh židovské rodiny Gálových a drobné střípky vlastních vzpomínek slouží autorovi jako východisko k obecným úvahám o holocaustu, lidské zlobě a nenávisti, která přežívá generace i epochy. Text je návratem ke kořenům (autor se vydal cestou pochodu smrti, na kterém zahynul jeho otec), ale současně i vyjádřením pocitu ohrožení a přesvědčení, že podobná tragedie, jaká postihla evropské Židy za 2. světové války, se může v různých podobách opakovat. Kniha je mozaikou vzpomínek, úvah i faktografických údajů.

Slovenský sociolog prezentuje svoje životní postoje a názory na různorodá témata.

Analýza formování nového státo-právního uspořádání z pohledu kulturně-historického kontextu, prizmatem politiky, veřejného mínění a médií. Texty Josefa Alana, Fedora Gála, Martina Timorackého, Jana Jiráka, Otakara Šoltyse a Pavla Machonina vznikaly od listopadu 1991 do únota 1992, kdy o vyřešení státo-právních sporů ještě nebylo rozhodnuto. Ediční řada Studie, 4. svazek.

Texty, ve kterých autoři směřují za... Prostřednictvím internetové diskuse se potkali lidé rozličných profesí, životních zkušeností i světových názorů. Měli však společný zájem: definovat a konfrontovat svůj pohled na svět, včetně odpovědi na konkrétní otázky směřující k mezilidským vztahům, víře či politice. Často tak zacházeli ZA hranice reálného světa a ZA hranice svých dosavadních znalostí i předsudků, nebo nejjednodušeji jeden ZA druhým hledali společné ZA svých debat. Korespondence, jejímž hlavním hybatelem byl Fedor Gál, trvala v průběhu let 2005 a 2006. Knižní vydání obsahuje časově uspořádaný výběr, který v nezkrácené podobě dokumentuje charakter a obsah debaty. Čtenář tak může sledovat spontánní reakce diskutujících, stejně jako samotný charakter psaných "rozhovorů" rozesílaných e-mailem uzavřenému okruhu adresátů. Nyní se texty o cestě "za ZA" objevují v tištěné podobě.