Jaroslav Chuchvalec Pořadí knih (chronologicky)

Román o osudech mladého holandského kapitána, který se se svou lodí zúčastní námořních konvojů do Murmanska za 2. světové války. Loď je určená k ochraně transatlantických anglo-amerických konvojů, dopravujících do sovětského přístavu Murmansk válečný materiál. Výrazně protiválečný charakter románu je dosahován jednak popisem krutosti námořní války, jak ji vedli nacisté ponorkami a letectvem, a jednak líčením vnitřních prožitků jeho hlavních hrdinů, kteří, ač stateční mužové, propadají strachu a beznaději.

Námětem tohoto detektivního románu známé anglické detektivkářky je stíhání zločineckého gangu, který za druhé světové války těží z náletů na Londýn, vyčkává stěhování uměleckých sbírek, přepadává transporty a získává tak při desítkách vražd nesmírné jmění.

Příběh z 2. svět. války o posádce anglické válečné lodi, která doprovázela konvoje nákladních lodí přes Atlantik. Slavný válečný román o bitvě v Atlantiku, o hrdinství a odvaze obyčejných Britů, které válka vytrhla z běžného života, aby na palubě korvety doprovázející konvoje nákladních lodí zajišťujících zásobování Anglie sváděli nelítostné souboje s německými ponorkami i vzdušnými silami Luftwaffe. Kruté válečné moře je místem potápějících se lodí a umírajících námořníků, složitých lidských vztahů i přátelství. Hrdinové příběhu z nelítostného života na moři unikají na krátké okamžiky odpočinku v kruhu rodiny, aby se znovu vrátili do drsného boje.

Tři detektivní hry slavné autorky, která stejně jako v knize i na jevišti dovede diváka udržet v stále jen stupňovaném napětí vtipně vymyšlenými zápletkami a překvapit netušeným rozluštěním.

Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností – román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního.