Dokumentární novela odhaluje ideologickou diverzní činnost poúnorového emigranta, pozdějšího pracovníka rozhlasové stanice Svobodná Evropa a nakonec agenta CIA Pavla Tigrida. Vydalo vydavatelství MAGNET n. p. Praha 1, Vladislavova 26, jako zvláštní přílohu periodické řady Magnet. Edice Magnet ; zvláštní číslo, ročník 78.
Tato "magnetka" je vlastně jakousi literaturou faktu. Líčí poválečný život Pavla Tygrida, člověka v té době zcela neznámého, nezajímavého. Popisuje jeho životní cestu od A do Z, tedy až do okamžiku, kdy jako agent zahraniční rozvědky prchá do Západního Německa, v r. 1948 se zapojuje při vzniku rádia Svobodná Evropa.
O špionážní próze namířené proti českoslovenslému exilu.
Reportážní rekonstrukce části části kontrarevoluční činnosti československé buržoazie v období únorových událostí roku 1948 a její činnosti v emigraci,kde byla úzce spjata s CIA a špionážními službami dalších kapitalistických států.Založeno na skutečných osobách a faktech.
Tento druhý díl vychází díky úsilí autorů vzpomínek, firmy Thermo Scientific a Pragolab a celé řady dobrovolných editorů. Zatímco první díl byl zaměřen na hmotnostní spektrometrii, aktuální svazek vypráví o kapalinové chromatografii, tedy technice, která se ze skromných začátků vyvinula v zásadní nástroj analytické chemie používaný téměř v každé dnešní laboratoři. Není náhodou, že kapalinová chromatografie přichází v naší edici hned po hmotnostní spektrometrii, protože právě úspěšné spojení těchto dvou metod zásadním způsobem přispělo k rozvoji moderní analytické chemie. Ze stránek knihy na čtenáře znovu promluví poutavé vyprávění československých pamětníků. Tentokráte je jich 13 a jsou to: Pavel Jandera, Dušan Berek, Jaroslav Franc, Václav Ineman, Jozef Lehotay, Miroslav Flieger, Miroslav Macka, Zbyněk Plzák, Milan Popl, Karel Šlajs, František Švec, Stanislav Vozka a Milan Minárik. Křest knihy proběhl na konferenci Česká chromatografická škola HPLC 2015 v Rožnově pod Radhostěm první květnové pondělí za účasti 4 pamětníků. Poděkování patří všem pamětníkům, sponzorům a editorům, kterými v tomto díle byli: Lucie Nováková, Michal Douša, Jan Havliš, Petr Bednář a Jaroslav Pól. Věříme, že si publikace opět nalezne své čtenáře a stejně jako v případě předchozího dílu podpoří zájem o historii oboru.
