Klaus Mann, syn Thomase Manna, se proslavil svým románem Mefisto, který vyvolal skandál a proslavil ho až po jeho smrti. Jako odpůrce nacistického režimu musel v 30. letech opustit Německo. Jeho dílo se zabývá tématy identity, umění a morální odpovědnosti v dobách společenských otřesů. Mannův styl je charakteristický pronikavou psychologií postav a dramatickým napětím.
Autor popisuje německou privilegovanou měšťanskou společnost počátku století, výraznou pozornost věnuje pak vzniku a vývoji německého fašismu a boji německé emigrace proti němu. Fascinující je autorova schopnost v několika větách podat výstižný portrét velké osobnosti. Takových miniportrétů zde najdeme desítky. Z jejich souhrnu a autorových názorů na politiku, kulturu i morálku vzniká plastický obraz dramatické doby.... celý text
Román o problematice německých emigrantů, bojujících proti hitlerovskému fašismu, líčí osudy dívky, která se na útěku z Německa uchyluje do rodiny své skandinávské přítelkyně a zde uprostřed severské přírody prožívá loučením předznamenaný milostný příběh.
Mefisto, nejvýznamnější dílo Klause Manna, je silně otevřeným, zčásti autobiografickým protifašistickým románem, projevem bezradnosti jedné generace intelektuálů vůči nacistickému násilí. Pojednává o významném německém herci Hendriku Höfgenovi (předlohou byl Gustaf Gründgens), který udělal velkou kariéru za Výmarské republiky, pak v době nacismu a nakonec znovu po osvobození Německa. Jeho parádní rolí byl právě Mefisto. Stejně jako hlavní hrdina, i řada dalších postav má předlohu v tehdy žijících osobách, včetně Marlene Dietrichové, samotného autora nebo jeho otce Thomase Manna. Krátce před smrtí se autor dozvěděl, že se Mefista nepodaří vydat - za zablokováním publikace stál muž, podle kterého byla kniha napsána. V roce 1981 natočil István Szabó stejnojmenný film s Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli. Film získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film a pomohl vrátit Klause Manna do pozornosti evropského publika.
Román patří k několika málo knihám německé literatury, které otevřeně hovoří o homosexuální lásce, k níž se sám autor hlásil. Vypráví příběh mladého Andrease Magnuse, který pochází z dobré rodiny, s jejímž stereotypem se však nesnáší jeho touha stát se umělcem. Proto odchází do Berlína, kde proniká do života bohémy, kabaretů a homosexuálních podniků a zároveň se pokouší propůjčit nadějím a cílům své generace umělecké ztvárnění. Kniha Klause Manna, jež vyšla poprvé roku 1925, zároveň líčí milostný vztah mezi dvěma muži.... celý text
