Klaus Mann Knihy

Autor popisuje německou privilegovanou měšťanskou společnost počátku století, výraznou pozornost věnuje pak vzniku a vývoji německého fašismu a boji německé emigrace proti němu. Fascinující je autorova schopnost v několika větách podat výstižný portrét velké osobnosti. Takových miniportrétů zde najdeme desítky. Z jejich souhrnu a autorových názorů na politiku, kulturu i morálku vzniká plastický obraz dramatické doby....

Román německého spisovatele, nejstaršího syna Thomase Manna, věnovaný osudu emigrantů v předvečer druhé světové války – v době, kdy svět se octl na pokraji vulkánu, který každým okamžikem hrozí erupcí. Klaus Mann se z řady nejrůznějších postav zaměřuje především na postavy intelektuálů, které si neidealizuje a ukazuje jak jejich malichernost, tak i jejich velikost a nesobeckost. Neuchyluje se zde též k fixovaným lidským schématům, nýbrž s uměleckou věrohodností líčí lidi v jejich vývoji i úpadku.

Mefisto, nejvýznamnější dílo Klause Manna, je silně otevřeným, zčásti autobiografickým protifašistickým románem, projevem bezradnosti jedné generace intelektuálů vůči nacistickému násilí. Pojednává o významném německém herci Hendriku Höfgenovi (předlohou byl Gustaf Gründgens), který udělal velkou kariéru za Výmarské republiky, pak v době nacismu a nakonec znovu po osvobození Německa. Jeho parádní rolí byl právě Mefisto. Stejně jako hlavní hrdina, i řada dalších postav má předlohu v tehdy žijících osobách, včetně Marlene Dietrichové, samotného autora nebo jeho otce Thomase Manna. Krátce před smrtí se autor dozvěděl, že se Mefista nepodaří vydat - za zablokováním publikace stál muž, podle kterého byla kniha napsána. V roce 1981 natočil István Szabó stejnojmenný film s Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli. Film získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film a pomohl vrátit Klause Manna do pozornosti evropského publika.

Román patří k několika málo knihám německé literatury, které otevřeně hovoří o homosexuální lásce, k níž se sám autor hlásil. Vypráví příběh mladého Andrease Magnuse, který pochází z dobré rodiny, s jejímž stereotypem se však nesnáší jeho touha stát se umělcem. Proto odchází do Berlína, kde proniká do života bohémy, kabaretů a homosexuálních podniků a zároveň se pokouší propůjčit nadějím a cílům své generace umělecké ztvárnění. Kniha Klause Manna, jež vyšla poprvé roku 1925, zároveň líčí milostný vztah mezi dvěma muži....

Román o problematice německých emigrantů, bojujících proti hitlerovskému fašismu, líčí osudy dívky, která se na útěku z Německa uchyluje do rodiny své skandinávské přítelkyně a zde uprostřed severské přírody prožívá loučením předznamenaný milostný příběh.

A significant contribution in the formation of 20th-century German literature, this historical fantasy takes Alexander the Great for its subject, looking at his life and career, and examining his obsession with conquest and supremacy regardless of its effects on his friends and lovers. A novel that explores Klaus Mann’s ambiguous sexuality, it was written in 1920s Germany in the aftermath of World War I and can also be viewed as a fascinating study of power with highly political connotations.

"Dieser Band ist die erste vollständige Sammlung von Klaus Manns Erzählungen aus dem Exil, von denen viele bisher ungedruckt waren. Die Geschichten, entstanden zwischen 1933 und 1943, handeln von Außenseitern und Ausgestoßenen, von Einsamen und Selbstmördern. Sie spiegeln das Elend des Lebens in der Emigration. In der Titel-Erzählung «Speed» werden Erfahrungen mit den künstlichen Paradiesen der Rauschgifte beschrieben. Der Band enthält auch Klaus Manns berühmte Novelle um den Tod des Bayern-Königs Ludwig II., «Vergittertes Fenster»."--Page 4 de la couverture

German

Klaus Mann entwirft in diesem Roman ein Lebensbild des Komponisten Peter Iljitsch Tschaikowsky. Der russische Tonsetzer wird porträtiert vor dem Hintergrund des späten 19. Jahrhunderts. Die versunkenen Szenarien von St. Petersburg und Moskau, des kaiserlichen Berlin, der Gewandhaus-Stadt Leipzig und anderer Zentren der Musikkultur werden lebendig. Doch der Glanz der bürgerlichen Welt ist trügerisch: Wegen seiner homosexuellen Neigungen war Tschaikowsky zeitlebens zum Außenseiter verdammt. «Symphonie Pathétique» ist ein Roman über das Verhältnis von Eros, Politik und Kunst. Die Neuausgabe enthält im Anhang eine deutsche Erstveröffentlichung: einen veränderten Anfang, den Klaus Mann 1948 für eine amerikanische Edition des Romans schrieb und in dem er die Problematik des homosexuellen Künstlers in den Mittelpunkt rückte.

Im Herbst 1927 brachen Erika und Klaus Mann zu einer gemeinsamen Weltreise auf. Über ein Dreivierteljahr lang fuhren sie durch die USA, besuchten Hawaii, Japan, Korea und die Sowjetunion. Sie trafen Prominente von Greta Garbo bis Emil Jannings, und sie entdeckten viel Unbekanntes. Nach ihrer Rückkehr schrieben die Geschwister über ihre Erlebnisse einen anekdotenreichen, launigen Bericht. In der vorliegenden Ausgabe dieses einzigartigen Dokuments sind auch die 35 Fotos aus der Erstausgabe von 1929 wieder enthalten, und Uwe Naumann berichtet in seinem Nachwort über unbekannte Hintergründe der ungewöhnlichen Reise.

Was nicht im Baedeker steht. Man möchte losfahren, wie es Erika und Klaus Mann taten, um durch Nizza zu schlendern, im Hotel Negresco Tee zu trinken, die Auslagen der Avenue des Phocéens zu betrachten und in netten kleinen Lokalen Spezialitäten zu essen oder in Monte Carlo ein bißchen dem Spiel und den seltsamen Menschen zuzuschauen, im Felsenbad Edenroc von Cap d’Antibes zu baden, die italienische Grenze zu überschreiten, ein wenig in San Remo zu bleiben, in Rapallo den Garten der Villa zu betrachten, in der Gerhart Hauptmann viele Winter verbrachte... (Aus einer zeitgenössischen Rezension, 1931)

German