Vladimír Blažek Knihy

Komentované texty ke studiu dějin starší ruské literatury a vývoje ruského jazyka. Obsahuje český a ruský text.

Sborník příspěvků z mezioborového sympozia, konaného v květnu 2006, pokrývá různé hraniční oblasti pojetí člověka a jeho dovedností či vlastností. Mezi tématy lze nalézt úvahu o počátcích odhraničování člověka od primátů, historický přehled vzniku biologického a sociálního determinismu ve francouzské antropologii, dále rozbor metodologických rozdílů biologického a sociálního přístupu v antropologii, popis utváření řeči z pohledu neurofyziologie či psychologie, ale také příspěvek o percepci obličeje či o vztahu biologické a kulturní evoluce.

Tato kniha je výsledkem úsilí o nové pojetí křesťanské duchovní cesty, které by bylo blízké soudobým následovníkům Krista. Během prvních šestnácti století církevní historie byla kontemplativní modlitba uznávaným cílem křesťanské spirituality kněží i laiků. Po reformaci došlo prakticky ke ztrátě tohoto odkazu, přinejmenším jako živé tradice. Křesťanská kontemplativní tradice se začala obnovovat ve dvacátém století, a tento proces stále pokračuje. Třebaže se kniha snaží o dialog mezi poznatky současné psychologie a mistry tradičního křesťanského duchovního myšlení, její hlavní cíl je ryze praktický: poskytnout pevné koncepční zázemí pro moderní praxi kontemplativní modlitby a duchovní cesty. K této cestě nás nevyzývá jen potřeba osobního růstu, ale i zájem celého lidského společenství. „Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno. Duše se začíná pozvolna zbavovat nezpracované emoční zátěže nahromaděné v průběhu života, a tím se otevírá nový prostor pro sebepoznání, svobodnou volbu a odhalování Boží přítomnosti v nás. Zvyšuje se naše důvěra v Boha, naše spojení s božským léčitelem, které nám dává sílu vytrvat.“

Publikace je stručným vhledem do problematiky zaměřeným pro potřeby humanitních studijních oborů, jako je např. sociální a kulturní antropologie. Nepodává však systematický výklad podobný učebnicím pro lékařské a biologické obory. Tomu odpovídá proporcionalita jednotlivých kapitol, kdy je například věnována malá pozornost hřbetní míše a periferním nervům a naopak je dán relativně větší prostor činnosti nervových buněk a stavbě a funkcím koncového mozku.

Sborník prací je zaměřen na problematiku rasové teorie od jejího vzniku přes analýzu konceptu rasy z pohledu současné biologické antropologie (dědičnost, adaptabilita, popis variability) včetně psychologických a společenských zdrojů přetrvávání rasového myšlení po různé společenské události, kdy byla rasová teorie, často s tragickými důsledky, aplikována. Sborník vznikl z příspěvků, které zazněly na mezioborovém semináři v květnu 2005.

Kniha se věnuje lidské tváři z psychologického, biologického a antropologického hlediska. Pokrývá důležité oblasti, jako je podoba lidského obličeje a jeho jednotlivých částí, mechanismy vnímání obličeje na úrovni neurofyziologické, kognitivně psychologické i vývojové, výrazy emocí a další mimické projevy tváře či význam jejího vnímání pro mezilidské vztahy a komunikaci. Zvláštní pozornost je věnována také tvářové atraktivitě - jaké znaky považujeme za atraktivní a jaký má atraktivita pro nás význam - a tomu, zda a jak souvisí osobnostní a fyzické rysy obličeje a jak jsme úspěšní v posuzovaní lidských vlastností podle tváře. Součástí práce je také přehled historického vývoje zájmu a přístupu ke studiu obličeje. Celkově je publikace především ojedinělým shrnutím soudobého celosvětového vědeckého bádání k daným tématům, k němuž autoři sami výraznou měrou přispěli. Svou přehledností osloví nejen specialisty v oboru, širší vědeckou obec a studenty daných oborů, ale také všechny zájemce o hlubší porozumění významu lidské tváře.

Autorka světově proslulého románu Věčná Ambra přináší ve svém posledním bestseleru milostný příběh situovaný do středověké Francie. Strhující osud lásky dvou mladých lidí je napsán s šokující otevřeností, zároveň však s velkým smyslem pro krásu a pravdu. Má svůj původ v intimních listech, které si mladá autorka začala psát jako lék proti opuštěnosti a smutku, když jí v r. 1943 odešel manžel do války. Po desítkách let se pak tyto zápisky staly stavebními kameny k milostnému románu Robert a Arabella. Americký recenzent napsal: Robert a Arabella je erotický příběh o sladkohořkém údělu společensky nerovné dvojice; evokace vášnivé smyslnosti a nadčasový hold lásce bojující proti všem překážkám. Autorka o své knize řekla: Robert a Arabella má pro mne neobyčejně osobní a niterný význam na rozdíl od kteréhokoliv jiného příběhu, který jsem kdy napsala. Ano, píšu v něm o smyslnosti, jak ji vnímám a jaká ve skutečnosti je. Robert a Arabella jsou částí mého života. Nemůže to být jinak.... celý text

Skripta (s podtitulem Antropologie chování 3) navazují na předchozí dvě části hlubším pohledem na řečové funkce, percepci obličeje, paměťové funkce a učení, emoce, vědomí a osobnost, otázku inteligence, stárnutí a mezipohlavních rozdílů v činnosti mozku. Výklad je doprovázen zmínkami o poruchách chování a v závěru i doplněn přehledem vážnějších psychóz včetně problematiky drogových závislostí.