Václav Petr Pořadí knih (chronologicky)

Čtvrtý díl Legend Židů přináší fascinující příběhy, proroctví a teologické úvahy, které mnozí znalci Písma dosud neznali. Obsahuje například příběh o Jozuovi, který byl pozřen velrybou, a o Mojžíšovi, jenž použil kouzla k posílení Jozuova intelektu. Izraelští zvědové jsou zde zobrazeni jako andělé, kteří se objevují a mizí podle své vůle. Vize Kenaze, že svět bude existovat jen sedm tisíc let, a město Lúz, které zůstalo nedotčeno Sancheríbem a Nebúkadnésarem, jsou dalšími zajímavými tématy. Dále se dozvídáme, že proroci se rodili svým matkám v sedmém měsíci těhotenství, a že Abnérova matka viděla Samuela, ale neslyšela jeho slova. Příběhy obsahují také zajímavé detaily o Šalomounovi, jehož vláda zahrnovala nejen lidi, ale i zvířata a duchy. Po zasvěcení Chrámu se poprvé nedostavily deště, které bičovaly zemi od Potopy. Kniha končí příběhem královny Ester, jejíž činy vrhají světlo do temných období dějin Izraele. Židé za Achašveróšových časů se ocitali v nebezpečí, čelili Hamanovým výzvám k vyhlazení, a přesto se snažili najít bezpečí a naději.

Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují. Na základě nesčetných dokladů se můžeme přesvědčit, že takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Fosilní záznam dokazuje, že se život po miliardy let neustále vyvíjel a měnil. Ekosystémy se mění i v řádu tisíců let, klima na Zemi se mění neustále, změny se prohlubují a vyhlídky podle většiny odborníků nejsou dobré. Kniha je souborem čtivých kazuistik ohrožených druhů, mezi nimiž nechybí tygr bengálský, losos nerka, vakoplch trpasličí, americké kaštanovníky, koráli na útesech u pobřeží Hondurasu, cichlidy ve Viktoriině jezeře či rostlinná společenstva na ostrově Asciensionu. Vydáme se dokonce na pouť do pleistocénu a zvážíme možnosti vzkříšení dávno vyhynulých druhů: jeskynních medvědů či mamutů srstnatých.

Třetí díl Legend Židů se zaměřuje na „Mojžíše na poušti“ a ukazuje Ginzbergovy hluboké znalosti židovské symboliky. V období, kdy lid Izraele opustil Egypt, se Jákob stal svatostánkem Božím a Izrael Jeho panstvím. Kniha popisuje, jak Boží svatostánek, náboženství Izraele a jeho panství vznikaly mezi exodem a vstupem do Svaté země. Mojžíš je zde zobrazen nejen jako náboženský vůdce, ale i jako první národní vůdce, „nejmoudřejší z moudrých“ a „král v zemi Ješurún“. Jeho postavení je jedinečné, neboť žádná jiná postava, jako Abraham, Šalomoun nebo Elijáš, se mu nemůže rovnat. Velké náboženské a národní instituce, jako šabat a svatostánek, jsou s jeho životem neodmyslitelně spojeny. Skrze zázrak s manou se šabat stal Mojžíšovou existenční záležitostí a on vztyčil první svatostánek, stan setkávání. Mojžíšovo působení přesahuje minulost a je úzce spjato s každodenním životem národa. Lidová představivost propojuje současnost s minulostí prostřednictvím symboliky, což je v této knize hojně ilustrováno. Předkládáme množství symbolických výkladů, které se dotýkají konkrétních pravidel. Přesto by byl Mojžíšův příběh neúplný, kdybychom příliš přísně oddělovali legendu od symboliky. Tento díl se v uspořádání a prezentaci materiálu neliší od předchozích svazků.

Když Marc Seifer psal v roce 1996 knihu o Nikola Teslovi, snažil se odhalit fakta o jeho roli ve vývoji mnoha vynálezů, jako je indukční motor, vícefázový systém střídavého proudu a bezdrátová komunikace, čímž se snažil vyvrátit mylné informace. Přetrvává mýtus, že Tesla nerozuměl Maxwellovým rovnicím, přestože jeho zápisníky obsahují složité rovnice. Seifer chronologicky zmapoval Teslův život a citoval prameny, což pomohlo vyvrátit dezinformace. Autor se zaměřuje na Teslův život během obou světových válek, přičemž využil nedávno odtajněné archívy FBI a CIA, aby porovnal redakční úpravy s originálními texty. Nové informace z Teslova muzea v Bělehradě a od společnosti Prometheus Entertainment, která natáčela dokumentární minisérii, mu umožnily rozšířit znalosti o Teslově vlivu a jeho vztazích se světovými vůdci. Kniha se také věnuje tajemné Teslově částicové zbrani a na závěr představuje jeho dynamickou teorii gravitace, která kritizuje Einsteinovu teorii relativity. Seifer upozorňuje, že Einstein později teorii éteru znovu zvažoval, což ho inspirovalo k napsání další knihy.

Proč v čase hojnosti, bohatství, svobody a technologického a medicínského pokroku nebývale postrádáme pocit štěstí a cítíme se naopak mizerně? Kniha americké profesorky psychiatrie je nejen sbírkou adiktologických kazuistik, ale také zamyšlením nad tajemstvím bolesti a potěšení, tedy nad fenomény, které působí v součinnosti, vzájemně se ovlivňují a vyvažují. Na příkladu americké společnosti autorka ukazuje dramatické selhání rovnováhy mezi bolestí a radostí v současné době a objasňuje, proč příliš mnoho zábavy a potěšení vposledku nepřináší radost, ale bolest.

Legendy Židů jsou nedílnou součástí světové literatury, prezentovány jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“. Ginzberg exceloval v absorpci stovek příběhů a jejich verzí v původních jazycích, přičemž identifikoval rozdíly, které ukazují na původní a odvozené příběhy. Jeho dílo stále slouží jako základ pro studium biblických legend a jeho závěry byly potvrzeny i pozdějšími nálezy, jako jsou svitky od Mrtvého moře. Českému čtenáři tak poskytuje možnost poprvé nahlédnout do textů, které se formovaly po tisíce let a souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra, psaná s velkým písmenem, není pouze učení nebo pět knih Mojžíšových, ale i synonymem pro Tanach, celou židovskou Bibli. Tóra je živá bytost, která předchází stvoření člověka a světa, a její podvojný charakter – písemný a ústní – je zásadní. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zatímco ústní Tóra vznikala souběžně. Ačkoliv první ucelené písemné vyjádření ústní Tóry je rabínská Mišna z 3. století po Kr., příběhy, které v Bibli nenajdeme, nejsou výmyslem rabínů, ale vznikaly synchronně s písemným textem. Písemné zaznamenání ústní Tóry bylo motivováno až po zničení Chrámu v roce 70 po Kr., což vedlo k duchovnímu uchování Tóry.

Mikrobi jsou našimi celoživotními partnery v nemoci i ve zdraví. Nejdůležitější jsou pro nás na začátku života a před jeho koncem. Autoři podávají přístupnou formou nejnovější zásadní vědecké informace o mikrobiomu lidského těla. Mikrobiom nazývají pramenem mládí. Podrobně popisují nejen ústní, kožní, střevní a žaludeční mikrobiom, ale i mikrobiom mozku, plic, močových cest či srdce. Zvláštní pozornost věnují vaginálnímu mikrobiomu a menopauze, svalově-kosternímu aparátu, imunitnímu systému a okolnostem podněcujícím rozvoj rakoviny. Ukazují, že pokud se o své životodárné mikroby nestaráme, koledujeme si o vznik srdečněcévních potíží, srdečních onemocnění, chřipek, zápalů plic, nádorů, obezity, astmatu, alergií, diabetu, demence, Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, střevních zánětů či behaviorálních a duševních poruch.

Je „bílé zlato“ ve skutečnosti „bílým jedem“? Stali jsme se oběťmi nedozírné manipulace? Nezáleží na tom, zda se jedná o běžný řepný, třtinový či konzumní cukr, takzvanou sacharózu, či vysokofruktózový kukuřičný sirup. Konzumace této látky ve všech jejích podobách neustále stoupá, je obsažena téměř ve všem – v snídaňových cereáliích, osvěžujících nápojích, ve zmrzlině i chlebu, a dokonce i v cigaretách. Cílem této knihy je vysvětlit, proč je nutné cukry považovat za důvodně podezřelé a jak jsme se dostali do současné situace, kdy: • třetina všech dospělých trpí obezitou, • dvě třetiny dospělých nadváhou, • téměř každý sedmý je diabetik • a každý čtvrtý až pátý umírá na rakovinu. Přitom až donedávna převládal názor, že „osladit si život“, kdykoli se cítíme unavení, vystresovaní či bez energie, je zcela normální, a hlavně naprosto neškodné. Autorem této přelomové práce, založené na dlouholetém podrobném investigativním výzkumu, jenž splňuje i přísná kritéria pro průkazní materiál u soudu, je novinář Gary Taubes, původní profesí fyzik, který se později zaměřil na problematiku z oblasti medicíny a vědy o výživě.

Více zdravotní péče rovná se lepší zdraví? Ne! Právě naopak. Tvrdí to a v této knize dokazuje profesor v oboru medicíny H. Gilbert Welch. Podle něj až příliš mnoho lidí podstupuje screeningové testy a vyšetření se všemi škodlivými dopady. Na základě nepřiměřených, zbytečně poplašných diagnóz pak absolvují léčbu, kterou nepotřebují – a která jim v lepším případě neprospěje a v horším ublíží. Lidem se vnucuje představa, že vyhledávání zdravotní péče je nejdůležitějším prostředkem zachování zdraví a životní pohody. Welch upozorňuje, že s výjimkou akutní zdravotní péče je všechno jinak: -více informací někdy škodí (protože dotyčného vyděsí), -včasná diagnóza může ze vcelku zdravého jedince udělat předčasného pacienta, -snaha omezit rizika paradoxně vytváří rizika nová, -nové metody léčby nemusejí být nutně lepší (jsou jen nebezpečnější), -přehnané úsilí vyhnout se smrti může člověku zkazit celý život.

Publikace mapuje proměny města v průběhu 130 let jeho historie. Podobná kniha vyšla naposledy před šestnácti lety, proto byl už nejvyšší čas na další srovnání. Komentáře k fotografiím jsou přeloženy do němčiny a angličtiny, takže kniha může najít své čtenáře i za hranicemi České republiky.

Skutečný příběh ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského a jeho ženy Antoniny, kteří po vybombardování zoo během invaze Němců do Polska v roce 1939 využili zájem nacistů o zvířata a zachránili tak přes tři stovky Židů. Autorka zdůrazňuje hrdinství manželského páru, protože v té době byl obyvatel Varšavy odsouzen k smrti i za to, že podal žíznivému Židovi sklenici vody. Příběh je důsledně propracovaný, systematicky zdokumentovaný. Autorka vyzpovídala i dosud žijícího syna manželů Żabińských Ryszarda, lidi z varšavské zoo a ženy, jež byly současnicemi Żabińských a účastnily se akcí polského podzemního hnutí odporu. Zkušenost nadané romanopiskyně a básnířky mění historický popis událostí v umělecké dílo. Kniha získala v roce 2008 cenu Orion Award, a příběh byl dokonce zfilmován, u nás se v kinech objevil v březnu roku 2017 pod názvem Úkryt v zoo. Antoninu Żabińskou v něm hraje populární americká herečka Jessica Chastainová.

Odtrženi od přírody * Špinavý porod – dobrý porod * Antibiotický paradox * Záchranu přinášejí mikrobi Oblast výzkumu střevní mikrobioty je nová, ale překotně se rozvíjí. Výsledky mohou být využity v medicíně a na trhu s léky mnohem rychleji, než je tomu u vývoje standardních léčivých přípravků. Autoři výstižně říkají: „Žijeme vpravdě v převratné době a jsme přesvědčeni, že se blíží nefalšovaná revoluce v medicíně. Jde o skutečně zásadní změnu v pohledu na lidský imunitní systém, ochranu proti nemocem a jejich léčbu. Proč je tato změna tak epochální? Protože nám umožní vypořádat se s mnoha zdravotními problémy tak radikálním způsobem, že se nám o tom ještě před pár lety ani nesnilo. Nejde přitom o žádné vzácné, ojedinělé choroby postihující hrstku jedinců. Jde o široce rozšířené alergie, astma, obezitu, diabetes, chronické střevní záněty, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo autismus. Vydržte, vydáváme se na vzrušující jízdu!“

Na australském ostrově velkém jako Rakousko rostou nejpodivnější rostliny, které nenajdete nikde jinde na světě. Žije zde i vakovlk, nejzáhadnější zvíře naší planety. V neproniknutelných deštných pralesích, připomínajících obřími kapradinami třetihory, žijí nejjedovatější hadi, pavouci, štíři a další podivuhodní tvorové jako třeba ptakopysk či metr dlouzí raci. Z predátorů je to obávaný ďábel medvědovitý, hodný svého jména. Už v dávných dobách, když zněl jeho chraplavý hlas noční divočinou, v panické hrůze z lesů prchali i ti nejotrlejší osadníci…

Úvod knihy obsahuje všeobecné informace, základní charakteristiku přírodních poměrů oblasti, pravidla pohybu v přírodě. Detailní popisy jednotlivých tras, doplněné mapkou, výškovým profilem, náročností túry, časovým rozvrhem a fotografiemi typických scenérií, jsou navrženy pro rodiny s dětmi, občasné i náročné turisty.

Hlavním cílem edice S batohem po Česku je představit zajímavá místa ČR. Publikace je rozdělena na cca 20 tras, které jsou navrženy pro rodiče s dětmi, občasné i náročné turisty. Trasy jsou vedeny po zajímavých místech, doplněny informacemi charakteru zeměpisného, historického i naučného.

Frýdek-Místek nejen na dobových pohlednicích. Naleznete v ní přímo unikátní dobové pohlednice či fotografie, etikety, pozvánky (především na plesy) a krásné faktury (zejména textilních firem).

Třináct tisíc kilometrů Jihoafrickou republikou, Namibií, Zimbabwe a Botswanou, procestoval Václav Petr, aby si splnil dlouholetý sen o tomto kontinentu. Kniha přináší sumu Petrových poznatků z pětitýdenního pobytu v Jižní Africe a ještě mnohem víc...

Na stránkách knihy je vždy na horních fotografiích pohled na starý Bílovec, tak jak se podařilo najít fotky a dole potom pohled přibližně ze stejného místa na změny, které za dobu 50 let nastaly. Kniha byla vydána k 700 letům města Bílovce

Impresivní cestopis založený na cyklu fotografií s barvitým popisem záběru.

Kniha Za potomky dávných Inků je třetím cestopisem Václava Petra. Začíná v Limě a nevynechává nic ze známých památek stále vzrušující a pozoruhodné kultury Inků. Z těch méně publikovaných bychom rádi připomněli Národní park Paracas s muzeem a památkami stejnojmenné kultury nebo návštěvu dvou ledovcových lagun Llanganuco označených autorem za nejnádhernější kout naší planety. Nechybí ani povídání o geoglyfech inckých předchůdců Nazců a povídání o jejich kultuře. Místy do vyprávění pronikají i ohlasy aktuální politické situace.

Do Indie se tentokrát vydáváme ze severu, tedy z Číny. V Pekingu vystoupíme na půdu země větší jak Evropa a pohlceni komunitou více jak miliardového národa budeme poznávat kulturu, jaká nemá ve světě obdoby. Letadlem vzlétneme nad Himálaj, v Tibetu navštívíme řadu měst, chrámů a posvátných míst, přes himálajské průsmyky dorazíme až do Nepálu, v Káthmándú zhlédneme koncentrovaný středověk v podobě starých, nádherně zdobených chrámů, zúčastníme se hinduistických kremací v Pašupatinálu a odtud pak zamíříme do Indie. Přes mystické Váránasí dojedeme až do Ágry, pozdravíme stále krásný Tádžmahal a zamíříme do Dillí, hlavního města Indie.

Petr vypráví o své dobrodružné cestě z Turecka přes Irán a Pákistán až do Indie. Přinejmenším stejnou důležitost jako vyprávění zde mají i osobité fotografie. Slova i obraz přibližují ve všech směrech nám nesmírně vzdálený svět, vyprávějí o krásné i kruté přírodě, o pozoruhodné kultuře a bezprostředních lidech, jejichž životní filozofie přivádí Středoevropana střídavě k záchvatům obdivu i zoufalství.

Frýdecko-Místecko na dobových pohlednicích. Na textové části spolupracoval kolektiv pracovníků Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.

Frýdecko-Místecko na dobových pohlednicích. Na textové části spolupracoval kolektiv pracovníků Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.

Nad klidným nehlubokým zálivem teplého silurského moře opět vyšlo slunce a jeho paprsky prozařovaly vodu. Trilobit poraněný klepety různorepa je již nespatřil, ale jeho tělo se nám dochovalo přes propast času a spolu s ním i zbytky ostatních živočichů a rostlin, které před těmi 570 až 245 milióny lety oživovaly prvohorní moře. Ve starých usazeninách ze dna těchto moří dnes nacházíme skutečný zkamenělý svět. A do tohoto světa nás zavede dr. Rudolf Prokop, CSc., náš přední paleontolog, vedoucí vědecký pracovník Národního muzea v Praze, aby nám představil paleontologii a hlavně zkamenělý život v prvohorních sedimentech světově proslulého Barrandienu. Seznámí nás s historií paleontologických výzkumů tohoto území, jejíž neodmyslitelnou součástí je i život a dílo geniálního badatele Joachima Barranda, a s nejdůležitějšími skupinami živočichů a jejich zástupci, charakteristickými pro prvohorní souvrství nejen Barrandienu, ale i celých Čech a Moravy. Systematický přehled těchto živočichů je doplněn poznámkami a radami pro paleontology amatéry a jednoduchým klíčem k základnímu určení příznivě zachovaných zkamenělin.

Bohatý výbor z mnohotvárné Wolkrovy literární činnosti. První část přináší v časové posloupnosti juvenilia (1918-1920), rozšířenou sbírku Host do domu, Těžkou hodinu a básně Z pozůstalosti (od října 1922 až do básníkovy smrti). Druhá část zahrnuje Wolkrovu beletristickou prózu: trojí ukázku z cyklu Básní v próze (1918-1919), Povídky a prózy, fragment románu Polární záře, Pohádky, Zápisky (1923) a Tři hry. Čtvrtá část svazku podává téměř úplný pořad zásadních úvah, programových projevů a kritických pojednání o tehdejších knižních novinkách (Úvahy, polemiky, soudy). Na konec svazku dává pořadatel téměř všechny projevy Wolkrova satirického vtipu literárního i politického (Satira veršem a prózou). 14.vydání