Lucie Cekotová Knihy

Vzrušené diskuse, které v posledních měsících probíhají v církvi, přivedly Benedikta XVI. a kardinála Roberta Saraha k přesvědčení, že se musejí vyjádřit. Emeritní papež po své abdikaci v únoru 2013 promlouvá jen vzácně. Chráněn zdmi kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách se věnuje modlitbě v tichu. Společně s kardinálem Sarahem, svým velkým přítelem, se výjimečně rozhodl napsat esej k otázce, která je pro církev tou nejobtížnější: budoucnost kněží, správná definice kněžství a úcta k celibátu. Ve dvaadevadesáti letech tak Benedikt XVI. podepsal jeden ze svých nejvýznamnějších textů. S neobyčejnou intelektuální, kulturní i teologickou hloubkou jde přímo k jádru problému: „V pozadí vážné situace, v níž se dnes kněžství nalézá, nacházíme metodologickou vadu v přijímání Písma jakožto Božího slova.“ Na jeho neúprosnou analýzu odpovídá text kardinála Roberta Saraha. Jeho výklad se vyznačuje důrazem, radikálností a moudrostí, jež jsou mu vlastní. Nacházíme zde odvážnou reflexi jednoho z nejvýznamnějších prelátů církve.

Autor u nás již známých knih Juditin kříž a Mitra a hůl ve své autobiografii popisuje příběh své konverze, kněžství až po „liturgický exil“ po promulgaci nového Misálu. Kniha je však víc, než jen pouhým životopisem – na pozadí historických událostí poukazuje na hlubší příčiny i dopady různých postojů k modlitbě, liturgii a jejím změnám. „Paměti otce Houghtona – jejichž anglický rukopis byl dokončen v roce 1990, ale ztratil se a znovu nalezen byl až v roce 2020 – jsou precizně všímavé, ohromně poctivé, vtipné a zábavné a poskytují nám zcela nový pohled na záplavu změn v katolické církvi před druhým vatikánským koncilem a po něm. Jsou tím pronikavější, že se opět nacházíme uprostřed církevní ,cancel culture, kterou sám autor prožil, trpěl jí a s neporovnatelnou jasností ji popsal. Zbytečný kněz je největší objev tradicionalistické literatury za několik desetiletí.“ – PETER A. KWASNIEWSKI,

S knihou Bilbova pouť odhalíte překvapivě hluboký smysl klasického románu J. R. R. Tolkiena Hobit, skrývající se za draky, trpaslíky a elfy. Bilbova výprava za nalezením a zabitím draka Šmaka je strhujícím příběhem odvahy a hrdinství, ale jak dokazuje renomovaný odborník na Tolkienovo dílo Joseph Pearce, není to cesta jen samotného Bilba, ale i nás všech. Je to křesťanská pouť sebeoběti a lásky, odevzdání se prozřetelnosti a milosti.

Komiksové zpracování něčeho tak posvátného, jako je Mše svatá, může na první pohled překvapit. Autorům se však podařilo téma zpřístupnit, aniž by mu ubrali na jeho vznešenosti. Dílko poutavě a nenuceně seznamuje s obřady a modlitbami tridentské Mše svaté a vysvětluje jejich význam, který mnohdy neznají ani dospělí. Nebude proto ničím neobvyklým, když se rodič přistihne, jak se sám nemůže odtrhnout od sešitu, který byl původně určen jeho ratolesti.

Cílem této knihy je malé zamyšlení nad trojicí činností „věřit, modlit se a milovat“, jak nás tomu učí Ježíš Kristus a jak nás k nim vede ve své církvi. Není proti jídlu, ani proti rozumnému lidskému ponoru do vlastního nitra, ani proti lásce muže a ženy.

Bývalý slovenský ministr vnitra Vladimír Palko se ve své knize zaměřuje na morální a etické otázky v politice, tvrdí, že Západ, zejména EU a USA, směřuje k nové tyranii. Hlavním „bitevním polem“ se stává rodina a s ní spojené otázky ochrany života, manželství a výchovy dětí. Palko poukazuje na přechod od ekonomického marxismu k marxismu kulturnímu, přičemž revoluční generace osmašedesátého roku se stala součástí politického establishmentu a zahájila „pochod institucemi“, což vedlo k eroze hodnot. Autor, křesťanský demokrat, kritizuje i své ideové souputníky za podporu levicových agend, jako jsou umělý potrat či euthanasie. Zmiňuje pronásledování křesťanů v současné Evropě a Americe, což může znít nezvykle pro pamětníky minulého režimu. Palko dokumentuje případy perzekuce, jako je útlak zdravotníků odmítajících provádět potraty nebo rodičů nesouhlasících se sexuální výchovou. I když zatím nejde o krvavé pronásledování, situace se zhoršuje. Kniha obsahuje rozsáhlý poznámkový aparát a je cenným čtením pro ty, kdo se zajímají o politiku a její dopady na každodenní život. Palko varuje před nebezpečím kulturního marxismu, které spolu s agresivním islámem může představovat vážnou hrozbu pro současnou západní politiku.

Kde se mohou potkat domorodec ze západoafrické vesnice, francouzský seminarista, jeruzalémský odborník na starosemitské jazyky, putující misionář, arcibiskup ze země stižené diktaturou, prezident světové charity a muž v čele vatikánské kongregace? Kde? V Robertu Sarahovi. Je to kardinál s duší kontemplativního mnicha, jehož slova o nežvanivé, naslouchavé modlitbě zvou k vnitřnímu životu. Je to vědec s vírou dítěte, který byl sice schopen napsat práci na téma „Izaijáš ve světle semitské lingvistiky severozápadní jazykové skupiny“, ale který dosud bere vážně každou větu katechismu, jemuž ho učili otcové spiritáni u kříže uprostřed vesnice. Je to muž mlčení, jenž se nebál být hlasitým oponentem guinejského komunismu. Kde vzal sílu?