Michael Rittstein Knihy

Velká monografie Michaela Rittsteina, jednoho z předních českých malířů střední generace, někdejšího spoluzakladatele Volného seskupení 12/15, člena SVU Mánes, v posledních letech vedoucího pedagoga ateliéru malby AVU v Praze. Jeho celoživotní návraty ke grotesce, sarkastické a ironické pohledy vtipně glosující ten nejobyčejnější všednodenní život, jsou malovány s barokním rozmachem bravurního koloristy, zároveň s lehkostí rozeného kreslíře – vypravěče, pro kterého monumentalita není dána formát

Monografie s ukázkami z výtvarného díla českého malíře Michaela Rittsteina.

Ženy Terezy z Davle jsou krásné, často pózují podobně jako na titulních stranách magazínů, ale přesto je to jinak. Titulní stránky to jsou, ale z doslechu, a na fotkách vždy stojí, leží či se svíjejí ženy přiznávající, že jsou "odněkud". Nikdy to nejsou modely prefabrikovaného snu, ale reálné ženy, které chtěly být zaznamenány...... celý text

Kniha mapuje čtyřicetiletou tvorbu malíře Michaela Rittsteina soustředěnou na tzv. malé formáty maleb. Text Kateřiny Tučkové demonstruje, že nejen v rámci velkoformátových prací nachází autor své klíčové výtvarné projevy, ale že i momenty, které jsou považovány za okrajové, přinášejí závažnou informaci o malířově vývoji. Kniha vychází jako třetí v cyklu věnovaném méně známé tvorbě Michaela Rittsteina: po katalogu mapujícím grafické práce a práce na papíře.

Pozoruhodná básnická sbírka vznikla na konci šedesátých let, kdy měla vyjít v nakladatelství Mladá fronta. Po zákazu vydání ležela více než dvacet let u svého autora. Jazyková alchymie a schopnost vydobýt ze slova maximum významu činí z Novákovy poezie literární událost.

Dvě groteskní novely - Osudná vejce (1924) a Psí srdce (1925) - plné napětí, bohatého děje, překvapivých zvratů a komediálnosti jistě upoutají i neobvyklým námětem. V Osudných vejcích se čtenář stane svědkem zhmotnění Darwinovy teorie: náhodně objevený zázračný paprsek probouzí k životu nové a nové jedince, silnější požírá slabšího, a tak katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat. V Psím srdci už nejde o hříčku náhody, ale o připravovaný experiment. Známý profesor transplantuje toulavému psu hypofýzu a mužské pohlavní orgány. Experiment však profesora zaskočí - zvíře se sice mění v člověka, ale v neuvěřitelného hrubce, nevzdělance, agresívního asociála a podlého zbabělce. Homunkulus ohrožuje své okolí a jeho tvůrce si muží položit otázku o zodpovědnosti vědce. Bulgakov využil fantastiky k odhalení problémů reálného života, k apelu na lidskou zodpovědnost, tak naléhavou i v dnešním světě.

Život zaměstnanců ústecké chemičky se odvíjí v zaběhnutých stereotypech. Áda Vinš dostává po desetiletém manželství od své Joži každou neděli kuře a každou sobotu sex. Neděli doplní kanasta s manželi Nejtrovými. Ádův podřízený, třicetiletý provozář Standa, dře denně po prácina přestavbě domku. Každou sobotu se na svobodárně pomiluje se svojí Bohunkou a v neděli je na stavbě. Jako vejce vejci se podobají i dny pracovní. Mění se jen roční období. Jednu jarní sobotu je všechno jinak... Vydání 2.

Cyklus deseti inteligentních detektivních povídek, jejž autor Smutku poručíka Borůvky (i jeho konce) napsal pro českého čtenáře v roce 1969 – a který se objevuje jako připomenutí, že čas může zvýraznit kvality literatury, stejně jako dobrého vína. Hříchy totiž poprvé vyšly v Kanadě u Publishers 68. Páter Knox, velký anglický detektivkář, vymyslel desatero, co se v detektivce nesmí. Josef Škvorecký postavil po bok svého detektiva Borůvky zvídavou zpěvačku Evu Adamovou, která hřeší proti všem varovným regulím a odhaluje na své cestě světem vrahy, sňatkové podvodníky, lupiče a lháře – typy, s nimiž je sladko i těžko pobývat pod jednou oblohou. Škvorecký se vrátil k typu logické detektivní hádanky, a vedle estetického zážitku může každý čtenář vyzkoušet, zda je schopen vyřešit kriminalistický rébus. Hříchy pro pátera Knoxe jsou virtuózní vypravěčsky – baví i bystří rozum.... celý text