Barbora Munzarová Pořadí knih (chronologicky)

Eroticko-lyrická kniha klasika slovenské literatury. Klasik, perzekuovaný normalizačním režimem po roce 1968, popisuje svůj vztah k ženám, které se místo udavaček STB staly jeho milenkami. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Martina Guderny navrhla Barbora Munzarová.

Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. 2. vydání, v Odeonu 1.

Původně rozhlasová hra. Děj se odehrává převážně v rodinném kruhu. Postavy jsou nazvány jednoduše Matka, Syn, Otec... Syn se baví se zesnulou matkou o minulosti a životě, který prožili v útrapách minulého režimu. Dějem je v podstatě jejich rozhovor plný vzpomínek a objasňování minulých věcí.

Román o životě české rodiny ve Švýcarsku kolem roku 1980 zobrazuje a analyzuje klíčové problémy posrpnových emigrantů. Okouzlení Čechů západní civilizací brzy mizí a na povrch začnou vyvěrat hlubší, do té doby skryté rodinné problémy. Syn rodiny zažívá zklamání intelektuála, jemuž se nepodařilo realizovat se ve vlastní profesi – a celá rodina řeší problém, jak se zařadit do cizí, neznámé společnosti. Prvni, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Vlastimila Třešňáka navrhla Barbora Munzarová.... celý text

„Studentský“ román vypráví příběh kluka prvního ročníku pražské matematicko-fyzikální fakulty z let 1976–77. Kniha o spletitých cestách za poznáním a věděním, za láskami a sexem, za pravdou i alkoholem. Komunismus je líčen naivním pohledem člověka, který ještě věří v pravdu, dobro, lásku; a který věří v moc slova. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Lenky Škrabánkové navrhla Barbora Munzarová.

Milostný román ze Španělska, jehož hrdinkou je Češka, která se provdala na Západ. Dramatický a sebeironizující příběh je zasazený do exkluzivního prostředí přímořského letoviska, na jehož pozadí se odehrává poněkud komické drama. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Romana Buxbauma navrhla Barbora Munzarová.

Podtitul: Pohledy do zákulisí československé zpravodajské služby Svědectví o fungování tajných a zpravodaj. služeb. Před čtenářem se v novém světle odvíjejí události, které znal v jiné podobě. V ČSFR vydání první (rozšířené oproti vydání nakl. 68 Publishers v roce 1981).

Román nazírá vztah jedince a dějin v jiném podání, než je historická realita. Vychází z nápadu možné záchrany Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání… Vydáno posmrtně v exilovém nakladatelství v Torontu, r. 1980. Obálku navrhla Barbora Munzarová.

Ivan Klíma (nar. 1931) je autorem mnoha próz, esejů a divadelních her. V cizině patří mezi nejpřekládanější a nejpopulárnější české autory posledních let. Oblibu čtenářů stejně jako světovou proslulost si získal především svými povídkovými knihami a románovými prózami. Milostné léto, které bylo poprvé vydáno v exilu v roce 1979, patří k nejúspěšnějším autorovým dílům.

Skácelova sbírka, která byla oficiálně vydána až roku 1983 jako součást knihy „Naděje s bukovými křídly“, obsahuje rovnou stovku čtyřverší, jež je komponována se smyslem pro detail i pro dokonalé dodržování básnické ukázněnosti. S naprostou lehkostí a přímočarostí, s tvarovou a výrazovou jistotou Skácel dokazuje, jak mistrovsky ovládá umění tvorby miniaturního literárního útvaru. Jeho verše (i na tak malé ploše) přinášejí závažná zamyšlení, povzdechy a přemítání, které jsou tolik charakteristické pro jeho dílo. A v těchto drobných úvahách a sděleních se opět „chvěje“ Skácelova zásadní tématika s motivy lásky, domova a přírody, jejichž kořeny tkví v dávné lidové moudrosti a rčeních. Tentokrát se ovšem do nich občas i promítají existenciální obavy z normalizačního období, v němž Skácel tyto verše psal. Exilové vydání, edice Lucerna. Obálku s použitím obrazu Jeniffer MacHatchekové navrhla Barbora Munzarová.

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Emigrant z Kanady Antonín Klíma se vrací do Prahy. Má důležité a tajné poslání - odstranit Růžového kavalíra-agenta STB, který se proslavil krutými metodami a vraždami v padesátých letech.