Věra Držmíšková Knihy

Skácelova sbírka, která byla oficiálně vydána až roku 1983 jako součást knihy "Naděje s bukovými křídly", obsahuje rovnou stovku čtyřverší, jež je komponována se smyslem pro detail i pro dokonalé dodržování básnické ukázněnosti. S naprostou lehkostí a přímočarostí, s tvarovou a výrazovou jistotou Skácel dokazuje, jak mistrovsky ovládá umění tvorby miniaturního literárního útvaru. Jeho verše (i na tak malé ploše) přinášejí závažná zamyšlení, povzdechy a přemítání, které jsou tolik charakteristické pro jeho dílo. A v těchto drobných úvahách a sděleních se opět "chvěje" Skácelova zásadní tématika s motivy lásky, domova a přírody, jejichž kořeny tkví v dávné lidové moudrosti a rčeních. Tentokrát se ovšem do nich občas i promítají existenciální obavy z normalizačního období, v němž Skácel tyto verše psal. Tištěno na ručním Royal chamois papíře v nákladu dvakrát 300 ks signovaných výt.

Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. 2. vydání, v Odeonu 1.

Román o životě české rodiny ve Švýcarsku kolem roku 1980 zobrazuje a analyzuje klíčové problémy posrpnových emigrant Její okouzlení západní civilizací brzy zmizí a ona začne vnímat a prožívat hlubší a pod povrchem skryté problémy synovy rodiny. Především je to zklamání intelektuála, jemuž se nepodařilo realizovat se ve vlastní profesi a problém, jak se zařadit do cizí společnosti

Podtitul: Pohledy do zákulisí československé zpravodajské služby Svědectví o fungování tajných a zpravodaj. služeb. Před čtenářem se v novém světle odvíjejí události, které znal v jiné podobě. V ČSFR vydání první (rozšířené oproti vydání nakl. 68 Publishers v roce 1981).

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Hlavní hrdina románu důsledně realizuje vlastní představu svobody. V pobočce spořitelny postupně zpronevěří miliónovou částku a během sovětské okupace odchází s rodinou do USA naplnit svůj sen.

Původně rozhlasová hra. Děj se odehrává převážně v rodinném kruhu. Postavy jsou nazvány jednoduše Matka, Syn, Otec... Syn se baví se zesnulou matkou o minulosti a životě, který prožili v útrapách minulého režimu. Dějem je v podstatě jejich rozhovor plný vzpomínek a objasňování minulých věcí.

V Ravensbruku se v roce 1940 setkaly dvě ženy – česká novinářka Milena Jesenská, známá jako přítelkyně Franze Kafky, a německá intelektuálka Margarete Buberová-Neumannová, která byla dvakrát vdaná, poprvé za syna filozofa a podruhé za německého komunistu, jenž zahynul v sovětském táboře. Buberová-Neumannová se dostala do gulagu, ale po uzavření Ribbentropova-Molotovova paktu byla předána gestapu a skončila v Ravensbruku. Obě ženy spojovaly kulturní zájmy, politická zkušenost, osud a přátelství. Plánovaly napsat knihu o koncentračních táborech, avšak Milena Jesenská zemřela v roce 1944, a tak Buberová-Neumannová později zachytila její portrét jako jediné spoluvězeňkyňky, která věřila v existenci koncentračních táborů i na východní frontě. Kafkova přítelkyně Milena je vzpomínkovou knihou na Ravensbrück, která odhaluje Mileninu osobnost a životní příběh, jak ho autorka poznala. Jaroslav Dresler v předmluvě k prvnímu českému vydání poznamenává, že kniha se podobá expresionistickému portrétu, kde jde o jiné kvality než o přesné historické detaily. Tato kniha tak přispívá k mozaice osobních svědectví, která postupně odhaluje tvář Mileny Jesenské, jedné z výjimečných českých osobností první poloviny 20. století.

Setkání s mladou, poněkud zvláštní a nevyzpytatelnou dívkou změní od základu život úspěšného vědce – muž, žijící dosud spořádaným životem, se dopouští jedné pošetilosti za druhou a obrátí naruby život svůj i svých blízkých. Milostný příběh se postupně mění ve virtuózní líčení všeobecně platného zápasu člověka, který se ze všech sil snaží uniknout osudu, ale podlehne prázdnotě nenaplněného života. Tragikomický příběh dává autorovi příležitost k brilantnímu zachycení charakterů jednotlivých postav i dobové atmosféry. Román byl poprvé vydán v roce 1972, vyšel v překladech v devíti evropských zemích a byl zfilmován ve Švédsku.

Emigrant z Kanady Antonín Klíma se vrací do Prahy. Má důležité a tajné poslání - odstranit Růžového kavalíra-agenta STB, který se proslavil krutými metodami a vraždami v padesátých letech.

„Studentský“ román vypráví příběh kluka prvního ročníku pražské matematicko-fyzikální fakulty z let 1976–77. Kniha o spletitých cestách za poznáním a věděním, za láskami a sexem, za pravdou i alkoholem. Komunismus je líčen naivním pohledem člověka, který ještě věří v pravdu, dobro, lásku; a který věří v moc slova. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Lenky Škrabánkové navrhla Barbora Munzarová.

Milostný román ze Španělska, jehož hrdinkou je Češka, která se provdala na Západ. Dramatický a sebeironizující příběh je zasazený do exkluzivního prostředí přímořského letoviska, na jehož pozadí se odehrává poněkud komické drama. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Romana Buxbauma navrhla Barbora Munzarová.

Eroticko-lyrická kniha klasika slovenské literatury. Klasik, perzekuovaný normalizačním režimem po roce 1968, popisuje svůj vztah k ženám, které se místo udavaček STB staly jeho milenkami. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Martina Guderny navrhla Barbora Munzarová.