Věra Držmíšková Knihy

Skácelova sbírka, která byla oficiálně vydána až roku 1983 jako součást knihy "Naděje s bukovými křídly", obsahuje rovnou stovku čtyřverší, jež je komponována se smyslem pro detail i pro dokonalé dodržování básnické ukázněnosti. S naprostou lehkostí a přímočarostí, s tvarovou a výrazovou jistotou Skácel dokazuje, jak mistrovsky ovládá umění tvorby miniaturního literárního útvaru. Jeho verše (i na tak malé ploše) přinášejí závažná zamyšlení, povzdechy a přemítání, které jsou tolik charakteristické pro jeho dílo. A v těchto drobných úvahách a sděleních se opět "chvěje" Skácelova zásadní tématika s motivy lásky, domova a přírody, jejichž kořeny tkví v dávné lidové moudrosti a rčeních. Tentokrát se ovšem do nich občas i promítají existenciální obavy z normalizačního období, v němž Skácel tyto verše psal. Tištěno na ručním Royal chamois papíře v nákladu dvakrát 300 ks signovaných výt.

Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. 2. vydání, v Odeonu 1.

Román o životě české rodiny ve Švýcarsku kolem roku 1980 zobrazuje a analyzuje klíčové problémy posrpnových emigrant Její okouzlení západní civilizací brzy zmizí a ona začne vnímat a prožívat hlubší a pod povrchem skryté problémy synovy rodiny. Především je to zklamání intelektuála, jemuž se nepodařilo realizovat se ve vlastní profesi a problém, jak se zařadit do cizí společnosti

Podtitul: Pohledy do zákulisí československé zpravodajské služby Svědectví o fungování tajných a zpravodaj. služeb. Před čtenářem se v novém světle odvíjejí události, které znal v jiné podobě. V ČSFR vydání první (rozšířené oproti vydání nakl. 68 Publishers v roce 1981).

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Hlavní hrdina románu důsledně realizuje vlastní představu svobody. V pobočce spořitelny postupně zpronevěří miliónovou částku a během sovětské okupace odchází s rodinou do USA naplnit svůj sen.

Původně rozhlasová hra. Děj se odehrává převážně v rodinném kruhu. Postavy jsou nazvány jednoduše Matka, Syn, Otec... Syn se baví se zesnulou matkou o minulosti a životě, který prožili v útrapách minulého režimu. Dějem je v podstatě jejich rozhovor plný vzpomínek a objasňování minulých věcí.

V Ravensbruku se v roce 1940 setkaly dvě ženy – česká novinářka Milena Jesenská, známá jako přítelkyně Franze Kafky, a německá intelektuálka Margarete Buberová-Neumannová, která byla dvakrát vdaná, poprvé za syna filozofa a podruhé za německého komunistu, jenž zahynul v sovětském táboře. Buberová-Neumannová se dostala do gulagu, ale po uzavření Ribbentropova-Molotovova paktu byla předána gestapu a skončila v Ravensbruku. Obě ženy spojovaly kulturní zájmy, politická zkušenost, osud a přátelství. Plánovaly napsat knihu o koncentračních táborech, avšak Milena Jesenská zemřela v roce 1944, a tak Buberová-Neumannová později zachytila její portrét jako jediné spoluvězeňkyňky, která věřila v existenci koncentračních táborů i na východní frontě. Kafkova přítelkyně Milena je vzpomínkovou knihou na Ravensbrück, která odhaluje Mileninu osobnost a životní příběh, jak ho autorka poznala. Jaroslav Dresler v předmluvě k prvnímu českému vydání poznamenává, že kniha se podobá expresionistickému portrétu, kde jde o jiné kvality než o přesné historické detaily. Tato kniha tak přispívá k mozaice osobních svědectví, která postupně odhaluje tvář Mileny Jesenské, jedné z výjimečných českých osobností první poloviny 20. století.

Hrdina ve středních letech, biolog, se nečekaně zamiluje do mladé, poněkud nevyzpytatelné dívky. Chce uniknout všednosti, neunikne však osudu...

Emigrant z Kanady Antonín Klíma se vrací do Prahy. Má důležité a tajné poslání - odstranit Růžového kavalíra-agenta STB, který se proslavil krutými metodami a vraždami v padesátých letech.