Josef Moník Knihy

Joyce, Kerouac, Breugel starší, ale také Šabach v obdivných, vřelých, ale také kritických a ironických úvahách a s ilustracemi Františka Štorma. Objevitelské putování světem literatury, vyznání naplněná směsí obdivu a vřelosti a zároveň neúprosných kritických či ironických postřehů. Začíná freudovskou úvahou o skutečném předobrazu proslulého díla Boženy Němcové, jímž mohla být matka prarodičky Marie Magdaleny Novotné-Čudové, tedy prababička. Teprve po tomto apokryfu přichází na scénu věhlasný Dubliňan a následují Jack Kerouac, Robert Lowell, Pieter Breugel starší a Carlo Gesualdo. Galerii slavných odlehčují tři povídky inspirované současným kapitalistickým Českem a dva příběhy z pražských čtvrtí na sever od Hradčan, z Bubenče, Dejvic a Hanspaulky. A ještě dál, v Lysolajích, byl domovem Moníkův blízký přítel, jemuž je věnováno zcela osobní závěrečné Loučení se Šabachem. Knihu doprovodil ilustracemi František Štorm.

Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním.

Proletářský román Tři kamarádi z dělnických Holešovic se zamilují do jednoho děvčete z bohaté vily v Bubenči. Proniknout k vysněné krásce do prostředí české meziválečné honorace je pro kluky od vody nedosažitelným cílem. Ale všichni tři jdou do toho, každý jinak a každý na vlastní pěst... Příběh o cestě “hrdinů bez rodokmenu“ do velkého světa, za láskou a úspěchem začíná ve dvacátých letech minulého století a končí za heydrichiády. Román nese trochu ironický podtitul „proletářský román“ a zachycuje fascinující éru první republiky, v sociálních a politických souvislostech, s hravou odlehčeností, nadsázkou a s nepřeberným množstvím dobových detailů, na jejichž pozadí se odehraje příběh o lásce a vášni plný zvratů.

V souboru dvanácti povídek zachytil autor jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.

Opět je nám zde předkládána láska zcela rozdílných lidí – zralého může a mladičké „femme fatale“, ovšem ve zcela jiné rovině. Zde se stává obětí a pouhou hračkou právě Albinus a Margot se snaží jen dostat na pomyslném společenském žebříčku co nejvýše...

Detektivka v nejlepších tradicích americké drsné školy. Má vtip, má švih, je nepokrytě otevřená a čte se "jedním dechem". Matt Sinclair, tento "teplý Phill Marlowe", jemuž komplikuje život i jeho mladičký milenec, vyšetřuje sérii mimořádně krutých vražd v homosexuální komunitě New Orleansu.

Výbor z portrétních článků o jednotlivých hudebních legendách jako byli a jsou např. Iggy Pop, Sid Vicious, Syd Barrett, Neil Young, Kurt Cobain, Lou Reed, Elvis Costello a jiní.

Současný výjimečný a netradiční český spisovatel živě, barvitě a s nadhledem satirického úšklebku vykresluje deziluzi generace, která prožila "lepší" část života za socialismu. Satiricky laděná próza se společensko-kritickou notou rozehrává nitky porevolučního, už nikoliv tak hebce sametového příběhu v Praze zasažené stoletou povodní v roce 2002. Svérázné postavičky a smích skrze kyselý úšklebek s rozčarovanou nahotou odhaluje hořké zklamání lidí, kteří cítí, že hlavní část jejich životního příběhu se odehrála za totality. Ze zaplavené Prahy odráží "převozník" Richard - historik umění a knihovník, aby dopravil do Nového světa nádherného chovného hřebce Froše. Poznává tuto vysněnou zemi svobody z dobrých i špatných stran, domů se mu chce ovšem čím dál tím méně. Své životní příběhy odvypráví i další svérázné lidské postavičky.

Lehce frivolní vyprávění i nostalgicky filozofické rozjímání nad osudem a životem staré evropské šlechty v podmínkách 20. století.

Ve své vzpomínkové próze skládá Mark Slouka, syn českých rodičů, kteří po únorovém puči odešli do Spojených států, spletitou a často pochmurnou mozaiku svého života. Rozhodl se odhalit své nitro, použít psaní jako určitou formu terapie a strhnout závoj z dětských vzpomínek na rodiče. Centrálním bodem memoárů je především jeho matka, která pro mladého chlapce znamenala během dospívání celý svět a po dlouhou dobu byla nejdůležitější osobou jeho života. Jak stárnul, jeho vztah k ní se proměňoval a právě tuto ambivalenci, toto přelévání mezi láskou a nenávistí, autor pozoruhodným způsobem vykresluje a vyrovnává se tak s traumaty, jež ho provázela až do dospělosti. Slouka ve své próze citlivě, avšak nanejvýš pravdivě zaznamenal křehkost vztahu mezi matkou a jejím synem, nesnáze dospívání a často složitý život emigrantů v cizí zemi.