Josef Moník Knihy

Joyce, Kerouac, Breugel starší, ale také Šabach v obdivných, vřelých, ale také kritických a ironických úvahách a s ilustracemi Františka Štorma. Objevitelské putování světem literatury, vyznání naplněná směsí obdivu a vřelosti a zároveň neúprosných kritických či ironických postřehů. Začíná freudovskou úvahou o skutečném předobrazu proslulého díla Boženy Němcové, jímž mohla být matka prarodičky Marie Magdaleny Novotné-Čudové, tedy prababička. Teprve po tomto apokryfu přichází na scénu věhlasný Dubliňan a následují Jack Kerouac, Robert Lowell, Pieter Breugel starší a Carlo Gesualdo. Galerii slavných odlehčují tři povídky inspirované současným kapitalistickým Českem a dva příběhy z pražských čtvrtí na sever od Hradčan, z Bubenče, Dejvic a Hanspaulky. A ještě dál, v Lysolajích, byl domovem Moníkův blízký přítel, jemuž je věnováno zcela osobní závěrečné Loučení se Šabachem. Knihu doprovodil ilustracemi František Štorm.

Autobiografické vyznání, vzpomínky stárnoucího muže na dětství a mládí, které prožíval v třicátých a čtyřicátých letech v Irsku. Zpráva o neuvěřitelně strádajícím, ale sounáležitém a často komickém životě irské rodiny vypovídá nejen o životních zvratech a stereotypech, ale také o dobové atmosféře této éry dvacátého století. Tragikomické autobiografické vyznání je působivým dokladem ryzího irského naturelu, sepsané s hlubokým citem a velikým stylistickým uměním.... celý text

Proletářský román Tři kamarádi z dělnických Holešovic se zamilují do jednoho děvčete z bohaté vily v Bubenči. Proniknout k vysněné krásce do prostředí české meziválečné honorace je pro kluky od vody nedosažitelným cílem. Ale všichni tři jdou do toho, každý jinak a každý na vlastní pěst... Příběh o cestě “hrdinů bez rodokmenu“ do velkého světa, za láskou a úspěchem začíná ve dvacátých letech minulého století a končí za heydrichiády. Román nese trochu ironický podtitul „proletářský román“ a zachycuje fascinující éru první republiky, v sociálních a politických souvislostech, s hravou odlehčeností, nadsázkou a s nepřeberným množstvím dobových detailů, na jejichž pozadí se odehraje příběh o lásce a vášni plný zvratů.

V souboru dvanácti povídek zachytil autor jak předrevoluční osudy různorodých hrdinů, tak peripetie, s nimiž se potýkala společnost v devadesátých letech. Výjimku tvoří literární zpracování pohnutého života italského šlechtice z doby renesance, které autor pojal v duchu soudobých žánrů. Společným rysem Moníkových povídek je nadsázka, lehkost jazyka a melancholická poetičnost, která prosvítá v některých povídkách. Propracovanost postav ukazuje na autorovu výbornou znalost lidí ze širokého spektra společnosti od mafiánského podsvětí až po nejbohatší vrstvy, z nichž nejlépe vychází takzvaný obyčejný člověk, který se často nechtěně a proti své vůli stává hrdinou. Na lidské slabosti nahlíží autor s ironií, přesto však laskavě a s pochopením.

Opět je nám zde předkládána láska zcela rozdílných lidí – zralého může a mladičké „femme fatale“, ovšem ve zcela jiné rovině. Zde se stává obětí a pouhou hračkou právě Albinus a Margot se snaží jen dostat na pomyslném společenském žebříčku co nejvýše...

Detektivka v nejlepších tradicích americké drsné školy. Má vtip, má švih, je nepokrytě otevřená a čte se "jedním dechem". Matt Sinclair, tento "teplý Phill Marlowe", jemuž komplikuje život i jeho mladičký milenec, vyšetřuje sérii mimořádně krutých vražd v homosexuální komunitě New Orleansu.

Řada profilů hudebníků, u nichž autor hledal odpověď na otázku, jací jsou ve skutečnosti. Mluví se zde o zážitcích z dětství, které tyto hvězdy formovaly, ale také o děsivém triumvirátu ega, drogové závislosti a posedlosti vlastní osobou, jež tak neúnavně devastuje tvůrčího ducha. 2. vydání

Současný výjimečný a netradiční český spisovatel živě, barvitě a s nadhledem satirického úšklebku vykresluje deziluzi generace, která prožila "lepší" část života za socialismu. Satiricky laděná próza se společensko-kritickou notou rozehrává nitky porevolučního, už nikoliv tak hebce sametového příběhu v Praze zasažené stoletou povodní v roce 2002. Svérázné postavičky a smích skrze kyselý úšklebek s rozčarovanou nahotou odhaluje hořké zklamání lidí, kteří cítí, že hlavní část jejich životního příběhu se odehrála za totality. Ze zaplavené Prahy odráží "převozník" Richard - historik umění a knihovník, aby dopravil do Nového světa nádherného chovného hřebce Froše. Poznává tuto vysněnou zemi svobody z dobrých i špatných stran, domů se mu chce ovšem čím dál tím méně. Své životní příběhy odvypráví i další svérázné lidské postavičky.

"Zpovědi lehkovážného šlechtice“ jsou příběhem poživačnosti a životní bezstarostnosti na straně jedné a alarmujícího, hlubokého poznání na straně druhé. Osud Albrechta, tradicemi svázaného rakouského knížete, se prolíná s osudy lidí , kteří mu způsobují muka – jeho matky, jejíž skandály, důsledky jejích poněkud idealistických názorů, před lety hýbaly Evropou; jeho dcery, princezny Stefanie, jejíž současné skutky jsou neméně skandální; a jeho bratrance, vypravěče samotného, narozeného v Čechách, jehož amerikanizované způsoby narážejí na základní pilíře Albrechtova života. Podivuhodný příběh, ať už se odehrává na zámeckém sídle v Rakousku, v rudě vymalovaném mládeneckém apartmá v East Side na Manhattanu či v chatě na kalifornském pobřeží, je adresován především těm, kteří vlastní rozkoš povýšili na smysl života

Ve své vzpomínkové próze skládá Mark Slouka, syn českých rodičů, kteří po únorovém puči odešli do Spojených států, spletitou a často pochmurnou mozaiku svého života. Rozhodl se odhalit své nitro, použít psaní jako určitou formu terapie a strhnout závoj z dětských vzpomínek na rodiče. Centrálním bodem memoárů je především jeho matka, která pro mladého chlapce znamenala během dospívání celý svět a po dlouhou dobu byla nejdůležitější osobou jeho života. Jak stárnul, jeho vztah k ní se proměňoval a právě tuto ambivalenci, toto přelévání mezi láskou a nenávistí, autor pozoruhodným způsobem vykresluje a vyrovnává se tak s traumaty, jež ho provázela až do dospělosti. Slouka ve své próze citlivě, avšak nanejvýš pravdivě zaznamenal křehkost vztahu mezi matkou a jejím synem, nesnáze dospívání a často složitý život emigrantů v cizí zemi.