Ursula Koch Knihy

Kniha pojednává o jeptišce, která se seznámila s učením Martina Luthera a opustila klášter. Dostala se do okruhu přátel Martina Luthera, kde se s reformátorem seznámila, a po čase se vzali. Autorka zde velice čtivě především líčí rodinný život reformátora Luthera, na kterém vstřícně vykládá základy reformačního učení Martina Luthera. Čtenáře také krátce seznamuje s životem v tehdejším ženském klášteře. Martin Luther působil v německém Wittenbergu, kde za jeho života žil významný německý malíř a reformátorův přítel Lucas Cranach, svého času také starosta města. Lutherovi a Cranachovi žili v blízkém přátelství a autorka, při líčení vzájemných setkávání rodin, umně a velice populárně seznamuje čtenáře i s tvorbou a malířskou technikou Mistrova výtvarného díla.

Matka představená z Rupertova vrchu, Hildegarda z Bingenu - zvěstovatelka lásky Autorka je u nás už známá svou knihou Alžběta Durynská - Síla lásky. Německá medievalistka Ursula Koch píše o ženských postavách německého středověku zasvěceně a přitom velice poutavě. Její románová tvorba byla přeložena do řady jazyků. V českém povědomí je Hildegarda z Bingenu /1098- 1179/ vnímána především jako přírodní léčitelka. Ursula Koch se této charakteristice Hildegardiny osobnosti nevyhýbá, především se ale snaží zobrazit ji jako osobnost, jež svým životem vyjadřuje osobní lásku k Bohu, která jí poskytla nezměrnou sílu k zvládnutí všech nástrah pozemského života. Hildegarda z Bingenu, kromě své manažérské činnosti - Matka představená kláštera, který sama zbudovala -, sepsala své myšlení a předala je v řadě svých spisů, a je vnímána i jako matka německé středověké mystiky, vrcholící Mistrem Eckhartem. Významná jsou i její kázáni na veřejných prostranstvích, i před vysokým klérem, o nichž autorka také píše. Dnes ji lze chápat i jako osobnost, usilující o duchovní prosazování žen. To vyjadřuje i obálka naší knihy. Staletí věřící usilovali o svatořečení této křesťanské osobnosti. Došlo k němu o velikonocích v roce 2012 a na podzim téhož roku byla přijata mezi církevní učitele.

Alžběta Durynská - Uherská byla sestřenicí Anežky České-Přemyslovny. Obě svůj život spojily, i když za jiných podmínek, s klášterním životem a službou potřebným. Alžběta Durynská žila s niternou potřebou služby nuzným vlastně po celý svůj život, a dokázala jej tak i naplnit. Jak již mocná kněžna durynského lankrabství, tak i později jako lankraběnka - vdova ve špitále, který založila a kam se odebrala po smrti svého milovaného muže Ludvíka Durynského, jenž zemřel na křižácké výpravě. Kniha pojednává o životě na středověkem knížecím dvoře na německém bájném hradu Wartburg - i s událostmi, které toto místo proslavily na věky: lankrabě Hermann, Alžbětin tchán, pořádal na svém hradě soutěže pěvců minnesängrů, jichž se zúčastnili nejslavnější němečtí básníci té doby, především Walther z Vogelweide a Wolfram z Eschenbachu. I o nich se v knize dozvíme mnoho zajímavého. Dále kniha probírá křižáckou výpravu z roku 1227, a v neposlední řadě význam a smysl klášterní praxe: pomoc a službu potřebným. Na obálce knihy je použit obraz Alžběta Durynská od Mistra Theodorika z Mistrova karlštejnského cyklu světců pro hradní Kapli svatého Kříže.

Nie sind wir hilfloser als vor dem Tod. Diese Erfahrung machen wir, wenn wir am Sterbebett eines nahen Angehörigen stehen oder wenn uns der Tod eines guten Freundes erschüttert. Da geht einer von uns, mit dem wir vielleicht einen großen Teil unseres Lebens teilten. Wir können ihn nicht begleiten, müssen allein weiterleben. Ursula Koch schrieb dieses Büchlein nach dem Tod ihrer Mutter. Ihre persönlichen Fragen, Gedanken und Entdeckungen in dieser Zeit des Abschiednehmens sind eine Hilfe für alle, die einen lieben Menschen verloren haben. Die Autorin macht Mut, den Schmerz und die Trauer nicht vorschnell beiseite zu schieben, sondern bewusst zu erleben. Und sie beschreibt, was ihr selbst und anderen Betroffenen geholfen hat, um den Weg zurück ins Leben zu finden.

Kto bola Edita Steinová? Jedna z miliónov. Sestra Terézia Benedikta z Kríža. Židovka. Kresťanka. Reholníčka. Filozofka. Bojovníčka za práva žien. Dcéra, sestra, priateľka. Svatica?

Katharina von Bora musste einen weiten Weg gehen, ehe sie Martin Luthers Frau wurde. Und das katholische Europa spottete über den Reformator, als er 1525 eine entlaufene Nonne heiratete. Dass ein Mönch und eine Nonne sich in Liebe miteinander verbinden könnten, schien aller Welt so unmöglich wie Rosen, die im Schnee blühen.