Jan Sedláček Knihy

V nakladatelství Artefactum, v řadě Fontes historiae atrium vychází již pátý svazek Soupisů památek archeologických a místopisných v Království českém. Jedná se o svazek věnovaný památkám města Českého Krumlova. V letech 1912-1916 jej k vydání, jako druhý díl k Soupisu památek českokrumlovského okresu (1918) připravila velmi zkušená autorská dvojice František Mareš a Jan Sedláček (Třeboňsko, 1910; Prachaticko, 1913). Samotné edici rukopisu předchází úvodní studie věnovaná relativně dlouhé a komplikované historii vzniku tohoto svazku. Počátky vzniku tohoto svazku totiž sahají až do roku 1898 a končí v roce 1934 u Zdeňka Wirtha. Díky jeho pečlivosti se ale Soupis zachoval v jeho pozůstalosti, která v roce 1961 přešla do majetku Ústavu dějin umění AV ČR. Úvodní studie je tradičně doplněna medailonky obou autorů, formálním i textovým rozborem, ediční poznámkou, ale i terminologickým slovníčkem. Edice Soupisu je doplněna obsáhlou dobovou obrazovou dokumentací, která byla pořízena právě pro účely Soupisu architektem Janem Sedláčkem a významnými jihočeskými fotoateliéry (Josef Seidel, Josef Wolf). Dvoujazyčná publikace ve třech svazcích.

Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku 19. století; Sv. 38. Politický okres Prachatický.

Z médií, (ne)ziskovek i od politiků slyšíme, že změna klimatu je vážnou hrozbou, kterou je nutné zastavit, i za cenu zchudnutí a ztráty výdobytků moderní civilizace. Je skutečně změna klimatu tak závažným problémem? A má smysl ji zastavit, nebo je lepší se přizpůsobit? Na tyto otázky se pokusím odpovědět. Jako absolvent oborů Péče o životní prostředí a Biologie ekosystémů se zaměřím i na otázku, zda je „ochrana klimatu“ vhodným základem pro racionální ochranu přírody, nebo zda jí spíše škodí. Tato kniha není vědeckou prací, ale racionální úvahou o základních faktech týkajících se klimatické změny a ochrany přírody. Cílem je oslovit laickou veřejnost a přiblížit základní kontury této problematiky. V textu odkazuji na články, které se zabývají jednotlivými částmi hlouběji, a to srozumitelně. V první části rozeberu ideologický základ a ne-smyslnost „třídního boje proti CO2“. Dále uvedu konkrétní příklady, jak klimatická ideologie škodí přírodě, a upozorním na skutečné problémy, které by měly být řešeny, ale ve stínu klimatické ideologie jsou opomíjeny.

Dobrodružné příhody černošského náčelníka Bosamby, mazaného chlapíka, který se postavil na stranu zákona. Pro slavného autora detektivek je toto dílo, situované do Afriky, netypické svou formou i obsahem. Kmenové půtky a boje, obchod s otroky aj. jsou zde vylíčeny s velkým citem pro myšlení primitivních domorodců a se suchým, místy až černým humorem. První vydání.

Vysokoškolská skripta České zemědělské univerzity v Praze.

Před 650 lety napsal G. Boccacio knihu Dekameron, v níž se skupinka lidí vydává ve strachu z morové nákazy na venkovské sídlo a tam si vyprávějí příběhy. Na toto dílo nyní navazuje rokycanský autor Jan Sedláček touto knihou, v níž se sedm lidí analogicky vypraví na venkov, tentokrát kvůli koronaviru, a každý z nich tam řekne jeden příběh. V knize naleznete především zábavu, ale přivede vás jistě i k zamyšlení nad lidskou povahou a nad nitkami osudu, nad nimiž máme my sami mnohem větší moc, než si myslíme. A jelikož je kniha psána v plzeňském nářečí, najdete na jejím konci jako bonus plzeňsko-český slovník.