Román volně navazuje na dílo Král musí zemřít a pokračuje triumfálním návratem Thésea do Athén. Autorka dramaticky líčí boj s Amazonkami a únos jejich kněžky Hippolyty, popisuje milostný vztah Hippolyty a Thésea, narození jejich syna i Théseův sňatek s Faidrou. Théseův syn Hippolytos pak završuje na konci románu Théseův osud. Autorka je známa svým zájmem o antickou historii a své parafráze antických bájí zpracovává velice čtivě a barvitě.
Příběh malého chlapce, který žije ve velké rodině, je psán s jemným humorem a laskavým porozuměním pro psychologii dítěte.
Románové převyprávění starověké báje o athénském hrdinovi Théseovi. Na dvoře jeho děda v Troizeně přes dobrodružné tažení k Aigeovi, králi athénském, jenž je jeho skutečným otcem. Děj pokračuje Théseovou dobrovolnou poutí na Krétu, kde je jedne ze skupiny lidských obětí, určených Minotaurovi, brzy vynikne a stane se vůdcem celé skupiny tanečníků s býky. Posléze se stane hlavou vzpoury, která vede ke zkáze Labyrintu a zrůdného Minotaura.
V příběhu se dočteme o Pocahontas, skutečné indiánské princezně, která se narodila ve Virginii, provdala se za Angličana a krátký čas zářila na dvoře krále Jakuba Stuarta. Oslnila celý Londýn, těžce však snášela anglické podnebí a v mladém věku podlehla nemoci.
Román zpodobuje na pozadí venezuelské společnosti šedesátých let 20. století tragicky končící příběh tří stejně starých chlapců z různých společenských vrstev, kteří se ve snaze o seberealizaci dopouštějí násilí a končí zbytečnou smrtí.
Přední chilský spisovatel, jemuž byla v roku 1957 udělena Národní cena za literaturu, líčí ve svém nejproslulejším románě osudy společensky vyděděného chlapce, který se na vlastní pěst probíjí životem plným ústrků, lidské špatnosti, mravní i hmotné bídy, ale i vzácné solidarity apřátelství, když v drsném prostředí jihoargentinských a jihochilských přístavů nalézá své místo.