Guido Friedrich Knopp Knihy

Na počátku 21. století, šedesát let po strašlivých událostech, je to nejspíš poslední příležitost vyzpovídat dosud žijící účastníky bitvy z obou stran. A zároveň je to poprvé, kdy se brány ruských archivů otevřely natolik, aby se zaplnily poslední mezery v našich znalostech o Stalingradu. Znalostech o bitvě, která ukazuje pravou tvář války: nikoli jako karetní hru generálů realizovanou dobře vycvičenými hrdiny, ale všechnu její špínu, krev a oběti. V lednu 1943 napsal jeden německý nadporučík od Stalingradu svému otci, plukovníku na generálním štábu: Peklo na Volze vám budiž výstrahou. Prosím neberte tuto otřesnou skutečností na lehkou váhu. Poselství od Stalingradu neztratilo dosud svou aktuálnost. Všude na zemi dnes umírají lidé kulkami fanatiků. Jsou národy schopné vyvodit poučení z dějin jiných? Kéž je alespoň vyvodí z vlastní historie. Vydání 2.

Přicházeli jako dobrodruzi, obchodníci nebo generálové. Hledali ráj na zemi, čirý zisk nebo krvavé konflikty. A narazili na cizí, většinou však nedotčenou kmenovou kulturu. Jihozápadní Afrika, jižní moře nebo východní Afrika – to, co Němci ve „svých“ koloniích zažívali, sotva odpovídalo koloniálnímu snu, který si vytvořili ve své vlasti. S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.

Medailony šesti mužů, fanatických Hitlerových stoupenců a přisluhovačů, kteří se výrazně podepsali na zločinech německého fašismu. Jde o likvidátora Židů A. Eichmanna, zakladatele a vůdce Hitlerovy mládeže Baldura von Schiracha, všemocného Hitlerova důvěrníka M. Bormanna, věrného vykonavatele všech Hitlerových rozkazů, ale i myšlenek Joachima von Ribbentroppa, obávaného předsedu lidového soudu R. Freislera, a známého doktora smrti z Osvětimi J. Mengeleho. Autor - novinář a dokumentarista - podrobně líčí život každého z těchto mužů až do jejich smrti - žádný z nich svou vinu nikdy neuznal. Doplněno mnoha dokumentárními fotografiemi.

30. leden 1933 -- začátek nejtemnější kapitoly německých dějin ve 20. století: konec Výmarské republiky a nástup dvanáctileté nacistické diktatury, která vyvrcholila válkou, zkázou a bezpříkladnými zločiny proti lidstvu. „Uchopení moci“ nebylo neodvratným pokračováním německé zvláštní cesty, nýbrž „úskočným přisvojením moci“ – státním komplotem. Jak k tomu došlo autor podrobně dokládá na základě dosud zčásti nezveřejněných archivních materiálů a výpovědí pamětníků.

Historie pronásledování a fyzické likvidace Židů za 2. světové války. Literatura faktu. Tematicky členěný text popisuje proces "konečného řešení židovské otázky" od postupné společenské izolace a lidské degradace židovského obyvatelstva po jeho vyvražďování v koncentračních táborech. Plastický a velmi působivý obraz snad nejhorší kapitoly dějin 20. stol. čerpá z materiálů, dokumentů a svědectví, která nashromáždili dokumentaristé pro stejnojmenný televizní seriál. Marginálie v textu obsahují autentické výpovědi pamětníků.

Válečné operace posledních měsíců druhé světové války na východní frontě od podzimu 1944 až po bitvu o Berlín v dubnu 1945. V pěti kapitolách jsou vylíčeny tragické události konce druhé světové války v oblastech bývalého Východního Pruska, dnešního Polska a východní části Německa. Výklad je prokládán autentickými texty - zápisky z deníků či vzpomínkami současníků, sovětských i německých vojáků a civilistů. "Velké" dějiny jsou tak postaveny do kontrastu s osudy jednotlivců. Autorům se podařilo vytvořit vyvážený obraz apokalyptického závěru světového konfliktu. Z témat: Boje ve Východním Prusku. Obležení a dobytí Královce. Osudy civilního obyvatelstva prchajícího z frontových oblastí na Západ. Ofenzíva Rudé armády a její postup Braniborskem, Slezskem a Pomořanskem v zimě a na jaře 1945. Boje o Berlín a poslední dny Adolfa Hitlera.

Základní fakta o nejdůležitějších válečných operacích konce 2. světové války na západní frontě jsou doplněny autentickými vzpomínkami pamětníků a komentáři vysokých vojenských činitelů i politiků.

Historik a publicista rekapituluje přípravu a průběh atentátů na nejvyššího nacistického činitele. Vůči Hitlerovi bylo připravováno či se uskutečnilo více než čtyřicet atentátů. Jeho likvidaci plánovali nejenom rozčarovaní souputníci, morálně otřesení frontoví bojovníci nebo chladně kalkulující důstojníci generálního štábu, ale rovněž ke všemu odhodlaní jednotlivci. Shrnutí atentátů od bombového útoku uměleckého truhláře Elsera z roku 1939 přes pokusy spiklenců kolem velitele armád Střed Tresckowa až po nejznámnější pokus dne 20.července 1944, provedený hrabětem Stauffenbergem. Hlavní pozornost je samozřejmě věnována Stauffenbergovu pokusu a následným nacistickým represím.

Guido Knopp ukazuje, jak po Hitlerově zločinné válce následuje další bezpráví, jak příchod Rudé armády na konci druhé světové války vyhnal z někdejších německých východních území miliony německých civilistů. Vypravuje o boji o přežití a lidském utrpení, o hladu, nemocech a smrti, pátrá po stopách a osvětluje pozadí a souvislosti těchto dramatických událostí.

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi. Nabízí nám pět rovin Hitlerovy existence, pět neuralgických situací: Hitlera jako svůdce, jako soukromou osobu, jako diktátora, jako dobyvatele a jako zločince. Autor chce nejen ukázat, co dnes o Hitlerovi víme, ale i doložit, jak se na něj upamatováváme. Dva tisíce rozhovorů, které v době rešerší na této knize vedl po celém Německu, dokumentují, proč jsme se s tímto diktátorem dosud nevyrovnali – a nejspíš nikdy nevyrovnáme…