Raissa Maritain

Raissa Maritain, rusky: Раиса Маритэн (31.8.1883 Rostov na Donu — 4.11.1960 Paříž) byla francouzská spisovatelka ruského původu. Narodila se v židovské rodině jako Raisa Umancova (rusky: Уманцова, francouzsky: Oumançoff). Její rodiče byli praktikující a hluboce věřící židé. Když byly Raise dva roky, rodina se přestěhovala do Mariupolu, v sedmi letech zde začala chodit do školy, a to bez ohledu na nízké kvóty pro židovské děti. Když jí bylo 10, rodina se rozhodla pro emigraci - rodiče chtěli svým dcerám Raise a Věře (Верa) zajistit dobrou budoucnost a tu v Rusku z důvodu silných antisemitských nálad a diskriminační politiky Carského Ruska vůči židům neviděli. Otec rodiny rozhodl pro New York, ale přátelé jej přesvědčili pro Paříž. Tam Raissa vystudovala na Sorbonně a potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Duchovní a myšlenkový vývoj dvojice probíhal v těsném sepětí, společně opírali své filosofické uvažování o středověkou filosofii a myšlení H. Bergsona, u něhož studovali. Společně rovněž konvertovali ke katolictví pod vlivem L. Bloy. Ve svém domě v Meudonu kolem sebe shromáždili okruh duchovně blízkých přátel z kulturních, filosofických a církevních kruhů. V roce 1940 emigrovali do Kanady a posléze žili v New Yorku (v roce 1944 Ch. de Gaulle jmenoval J. Maritaina velvyslancem ve Vatikánu, v Římě Maritainovi strávili roky 1945–1948).