Luigi Cavalli-Sforza Knihy

Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: Co způsobilo, že vývoj se v určitých částech světa ubíral právě tou, a nikoli jinou cestou? Kde došlo k onomu kritickému zlomu, který předznamenal osud dalších generací? Autor této knihy se nespokojuje se známou a zjednodušenou teorií o příznivých či nepříznivých klimatických podmínkách, a už vůbec ne s poněkud rasistickým soudem o větších přirozených schopnostech a rozdílné inteligenci některých etnických skupin. Je přesvědčen, že prvotních příčin disharmonického vývoje lidstva muselo být daleko více a že všechno souvisí jak s vynálezem zpracování železa a výroby střelných zbraní, tak s používáním písemných záznamů či s rozvojem cestování, a tím pádem i se šířením choroboplodných zárodků. Přesto však je populárně-vědná práce Jareda Diamonda na hony vzdálena suchopárné učebnicové nudě. Naopak! Na jejích stranách se před čtenářem rozvíjí ohromná mozaika zaniklých i přeživších národů, po pomyslné mapě světa putují migrující nomádi a svět nazadržitelně spěje k dnešní přetechnizované podobě.

Comment une culture se conserve-t-elle et se transmet-elle ? Des différences génétiques ne pèsent-elles pas sur la culture ? Comment expliquer la stabilité des cultures ou au contraire leurs différences et la nouveauté ? Ce livre ose un parallèle entre évolution biologique et évolution culturelle. Certains mécanismes et facteurs évolutifs comme la mutation, la sélection, la migration seraient comparables dans le champ de la nature comme dans celui de la culture, selon Luca Cavalli-Sforza. La théorie de l’évolution pourrait donc servir aussi à comprendre la vie de l’esprit ! Luca Cavalli-Sforza, spécialiste mondialement reconnu de la diversité génétique, est professeur à l’Université Stanford, où il dirige le département de génétique. Il a notamment publié Gènes, peuples et langues et La Science du bonheur.