Pavol Frič Pořadí knih

Publikace se soustřeďuje na analýzu modernizačních procesů v občanském sektoru. Autory zajímá profesionalizace občanských organizací a individualizace občanské participace, které se prolínají se strategickými procesy evropeizace a budování participační demokracie. Hledají odpovědi na otázku, co se vlastně pod vlivem uvedených modernizačních procesů v jednotlivých segmentech občanského sektoru aktuálně děje. Zjišťují, že s rostoucí profesionalizací a úpadkem členství v občanských organizacích klesá jejich demokratický potenciál. Hodnota občanských organizací jako participační infrastruktury občanů upadá, čímž tyto organizace ztrácejí podstatné odůvodnění své existence, tj. schopnost socializovat občany k demokracii. Růst profesionalizace a pokles členů občanských organizací je na druhé straně doprovázen nástupem občanského „aktivismu na volné noze“. Jde o tzv. individualizované formy aktivismu, které se už tak pevně nevážou na členství v občanských organizacích a nemají stabilní organizační zázemí. Díky tomu, že analýza cílí na procesy a zároveň jde do hloubky jednotlivých segmentů občanského sektoru, získává publikace dynamický ráz, který je ještě umocňován průběžně vedenou polemikou s technokratickým, respektive manažerským pohled na rozvoj a zkoumání tohoto sektoru.

První část publikace seznamuje čtenáře s koncepty komunity a dobrovolnictví, s jejich definicemi, typologií a vývojem. Druhá část začíná stručným přehledem vývoje komunitního dobrovolnictví v ČR a popisem metodologie sběru empirických dat. Největší prostor je pak věnován sekundární analýze dat získaných reprezentativním kvantitativním výzkumem, jehož původním cílem bylo identifikovat vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti.

The publication views elites and the general public as actors of modernization processes within the Czech society. While individual authors apply their own perspectives on the ?catch-up modernization? (Habermas) in post-communist countries, the requirements the current stage of modernization places upon elites or the general public create a common ground for all texts. This means that the authors combine the institutional and normative approaches to studying elites in their texts. On one hand, they analyze quantitative data based on a positional definition of elites and, on the other hand, their analysis relies on the reputational definition of elites. Elite quality is seen as a relational phenomenon, arising out of elite relations with other elites or the general public. The source of analyzed data are parallel empirical surveys of representative samples of the Czech elites and general public. The juxtaposition of elite/public opinions, attitudes, and behavioral indicators upon the background of different theoretical concepts of elites and democracy forms the core of all chapters. The common methodological and conceptual framework is complemented by a more-or-less explicit effort of all authors to address the issue of democratic stability in a post-communist society like the Czech Republic.

Kniha pojednává otázku charakteru současného dobrovolnictví v ČR ve srovnání s novými trendy dobrovolnictví v západních demokraciích. Autoři zasazují vývoj dobrovolnictví do širšího rámce modernizačních procesů. Stav jednotlivých dimenzí vzorců dobrovolnictví je testován na kvantitativních datech z vlastního empirického výzkumu.

Publikace autorského týmu Centra pro sociální a ekonomické strategie se zabývá často diskutovaným, ale v české společnosti málo probádaným tématem vztahu veřejnosti a elit. Přistupuje k němu na pozadí konceptu vůdcovství, který se oborově pohybuje na pomezí sociologie, politologie a sociální psychologie. Záměrem publikace je podat co možná nejkomplexnější teoretický výklad vztahu elit a veřejnosti jako vůdců a následovníků.

Publikace pojednává o možných strategiích prosazování zájmů České republiky v Evropské unii. (scénáře strategického chování ČR v EU)

Budoucnost a modernizace v postojích a očekáváních obyvatelstva ČR (statistiky a průzkumy).