V svazku nazvaném Jak jsem potkal ryby (1974) Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců (1972). Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí na Buštěhrad, na Berounku, k řekám, potokům a mořím. Hrdiny jeho povídekjsou opět členové rodiny v čele s „povedeným tatínkem“, bratry Jirkou a Hugem, ale prim tu hraje příroda, ryby především, a hlavně pokora a úcta k člověku a přírodě. Celek mistrovského literárního díla je návratem k pramenům „vody živé“ – a čtenáři odtud mohou spolehlivě čerpat energii a sílu k životu.
