Olga Bártová Pořadí knih

Autobiografie dívky, kterou rodiče nechali unést a poslali na drsnou převýchovu. Patnáctiletá Elizabeth je vzorná žačka a skvělá sportovkyně, ale jednoduché to s ní není – chodí tajně ven, často se opíjí a trpí silnými výbuchy vzteku. Rodiče s ní jednoho dne ztratí trpělivost a rozhodnou se pro převýchovu. Elizabeth je s jejich vědomím unesena do divočiny, kde v drsných podmínkách stráví s dalšími „problémovými“ dívkami tři měsíce. Další rok prožije v uzavřené internátní škole, jejíž program připomíná spíš sektu. Teprve o mnoho let později dokáže vyprávět svůj traumatizující příběh

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo, je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné dozorce vítaným rozptýlením... Maria musí hrát o život, zároveň však spřádá svůj vlastní plán...

Literární senzace pro všechny asociály Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. Eleanořině cestě za štěstím se budete smát, i když k smíchu vlastně není.

Topeka, Kansas. Rok 1997. Adam Gordon, student čtvrtého ročníku střední školy, se připravuje na celoamerické finále v debatní soutěži. Ta ovšem k jeho zklamání připomíná spíš jakýsi absurdní rituál, protože v ní už nejde ani tak o obsah a smysl jako o množství argumentů vznášených rychlostí tří set slov za minutu s cílem převálcovat soupeře. Adama zajímá řeč ve všech jejích extrémních podobách, je nadaný básník, věnuje se freestylovému rapu, ale pod tlakem okolí se snaží být typický chlapák, chodí do posilovny, pije, užívá drogy, rve se. Z napětí mezi těmito dvěma světy trpí migrénami a úzkostmi, z nichž se mu snaží pomoct rodiče, kteří působí v topeckém psychiatrickém institutu. Oba pak v knize vyprávějí po dvou kapitolách, v nichž předkládají svůj pohled na rodičovství a Adamovo dospívání. Další pohled vnáší mentálně handicapovaný ztracený kluk Darren s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, tedy přesný opak Adama. A tato působivá polyfonie vyprávěcích hlasů se postupně skládá v nesmírně citlivou a zároveň čtivou anamnézu jednotlivých hrdinů i nelehké doby, v níž žijí. Ben Lerner ve svém třetím románu svým vytříbeným stylem spojuje žhavou aktuálnost a literární nadčasovost a dokazuje, proč je považován za nejtalentovanějšího spisovatele své generace.

Znali jsme jen mlčení. Moji prarodiče z matčiny strany o své zkušenosti z doby druhé světové války nikdy nemluvili. A my si kolem nich utvořili vlastní legendy: on byl v koncentračním táboře učitelem a pomáhal dětem vyplnit čas, než na ně dojde řada; ona dokázala unést železniční pražce, pod jejichž tíhou jiní Židé našli smrt. A s tím jsme si vystačili, věděli jsme, že se dál nemáme ptát. A tyhle příběhy poté, co zemřeli pouhý měsíc po sobě, bez dalšího zkoumání vstoupily do rodinné paměti. Jenže po čase se v nich začaly objevovat praskliny. Novinový článek, v němž se tvrdilo, že vychází s rozhovoru s ním. Fotografie, na níž se ona drží za rámě cizího muže. E-maily od anglického osmdesátníka, jenž tvrdil, že byl jeho žákem. Hromádka dopisů v krabici od bot ukryté v komoře u její sestry. A příběh jejich životů se nám najednou začal měnit před před očima. Bram Presser na základě skutečných faktů a fragmentů historie vystavěl nesmírně působivý román o lásce, paměti, minulosti a identitě.

Poslední díl série se odehrává v daleké postapokalyptické budoucnosti, půl roku po Pekelných vynálezech. Wren Natsworthyová cestuje ve vzducholodi Jenny Hanniverová po Ptačích stezkách s otcem Tomem, který stále truchlí po odchodu Wreniny matky Hester. Tomovo staré zranění ho ohrožuje na životě a lékaři mu nedávají mnoho času. Wren je spokojená s mírumilovným kupeckým životem letkyně, jen se jí stýská po Theovi, který se vrátil ke své rodině. Brzy je však zdánlivý klid u konce. Křehký mír mezi Zelenou bouří, antimobilisty a mobilními městy je narušen a mezi znepřátelenými stranami se znovu rozhoří nenávist. Tom a Wren se vracejí zpět do Londýna, o němž se doslechli, že se po útoku Medúzy znovu staví na nohy. Hester se v doprovodu Stopaře Krutihlava mezitím živí jako žoldák. K tomu všemu se objevuje opravená Stopařka Fangová, která má ve své rozpolcené mysli klíč ke strašlivé zbrani. Osudy všech hlavních hrdinů se znovu protnou, než se ukáže, kdo se stane vítězem dlouhých válek, a zda nastane mír.

Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za ně nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k nejoblíbenějším knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.

Devětadvacetiletá striptérka Romy Hallová byla odsouzená k dvěma doživotním trestům za to, že zabila svého stalkera. Romy se musí naučit žít ve společnosti tří tisíc žen v otřesném prostředí plném násilí a nějak se smířit s odloučením od sedmiletého syna. Časem se s několika spoluvězeňkyněmi sblíží a vytvoří s nimi novou „rodinu“. Přemýšlí o některých svých rozhodnutích i o tom, proč se jí život tak vymkl. Zlomový okamžik nastává ve chvíli, kdy se dozvídá, že matka zemřela při autonehodě a syn bude dán k adopci.

Třetí díl Kronik hladových měst se odehrává šestnáct let poté, co se Tom s Hester usadili v Anchorage, kde se jim narodila dcera Wren. Wren však poklidný život na jednom z mála bezpečných míst ve světě pustošeném válkou nudí natolik, že se nechá zlákat vidinou dobrodružství a z Anchorage odjede. Na cestách padne do rukou otrokářů, zjistí, jak se žije v Brightonu ovládaném primátorem Pennyroyalem a jaké to je, ocitnout se uprostřed útoku Zelené bouře. Útok vede Stopařka Fangová pátrající po tajuplné Plechové knize, jež má údajně obsahovat kód k sestrojení ničivé zbraně. Podaří se Stopařce knihu získat? Kdo zachrání Wren ze zničeného Brightonu?