Olga Bártová Pořadí knih (chronologicky)

Osud bájného ptáka rozhodne o budoucnosti světa Marjan Dastáníová úspěšně vede dvojí život. Jen málokdo ví, že když zrovna není ve škole, cestuje a stará se o bájná zvířata. Na mise ji vysílá tajuplná rodinná organizace, která chce tvory prodat a ještě více tak zbohatnout. V dobrodružství, které ji zavede napříč kontinenty a spojí ji s těmi nejdivočejšími bájnými zvířaty, musí vypátrat Ptáčka tisíce příběhů dřív, než ho najde někdo s nekalými úmysly. Čím blíž však má k mytickým tvorům, tím větší hrozí nebezpečí, že přijde o přátelství – a vše, co ji poutá k životu, který znala.

Autobiografie dívky, kterou rodiče nechali unést a poslali na drsnou převýchovu. Patnáctiletá Elizabeth je vzorná žačka a skvělá sportovkyně, ale jednoduché to s ní není – chodí tajně ven, často se opíjí a trpí silnými výbuchy vzteku. Rodiče s ní jednoho dne ztratí trpělivost a rozhodnou se pro převýchovu. Elizabeth je s jejich vědomím unesena do divočiny, kde v drsných podmínkách stráví s dalšími „problémovými“ dívkami tři měsíce. Další rok prožije v uzavřené internátní škole, jejíž program připomíná spíš sektu. Teprve o mnoho let později dokáže vyprávět svůj traumatizující příběh

Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo, je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora. Při selekci v ruce zoufale svírá šachovou figurku, poslední věc, která jí zbyla z dřívějšího života a která ji nečekaně zachrání před okamžitou smrtí. Sadistický vedoucí tábora si usmyslí, že by šachové partie s mladičkou dívkou mohly být pro jeho znuděné dozorce vítaným rozptýlením... Maria musí hrát o život, zároveň však spřádá svůj vlastní plán...

Nikdy není pozdě změnit svůj život. Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. Po Glasgow chodí v kožené vestě a s taškou na kolečkách. Nemá žádné kamarády a víkendy tráví s lahví vodky, aby vytěsnila vzpomínky na otřesné dětství. Když ale naváže nečekané přátelství s kolegou Raymondem, začne jí docházet, že takhle to dál nejde a že musí vystoupit ze své ulity.

Topeka, Kansas. Rok 1997. Adam Gordon, student čtvrtého ročníku střední školy, se připravuje na celoamerické finále v debatní soutěži. Ta ovšem k jeho zklamání připomíná spíš jakýsi absurdní rituál, protože v ní už nejde ani tak o obsah a smysl jako o množství argumentů vznášených rychlostí tří set slov za minutu s cílem převálcovat soupeře. Adama zajímá řeč ve všech jejích extrémních podobách, je nadaný básník, věnuje se freestylovému rapu, ale pod tlakem okolí se snaží být typický chlapák, chodí do posilovny, pije, užívá drogy, rve se. Z napětí mezi těmito dvěma světy trpí migrénami a úzkostmi, z nichž se mu snaží pomoct rodiče, kteří působí v topeckém psychiatrickém institutu. Oba pak v knize vyprávějí po dvou kapitolách, v nichž předkládají svůj pohled na rodičovství a Adamovo dospívání. Další pohled vnáší mentálně handicapovaný ztracený kluk Darren s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, tedy přesný opak Adama. A tato působivá polyfonie vyprávěcích hlasů se postupně skládá v nesmírně citlivou a zároveň čtivou anamnézu jednotlivých hrdinů i nelehké doby, v níž žijí. Ben Lerner ve svém třetím románu svým vytříbeným stylem spojuje žhavou aktuálnost a literární nadčasovost a dokazuje, proč je považován za nejtalentovanějšího spisovatele své generace.

Znali jsme jen mlčení. Moji prarodiče z matčiny strany o své zkušenosti z doby druhé světové války nikdy nemluvili. A my si kolem nich utvořili vlastní legendy: on byl v koncentračním táboře učitelem a pomáhal dětem vyplnit čas, než na ně dojde řada; ona dokázala unést železniční pražce, pod jejichž tíhou jiní Židé našli smrt. A s tím jsme si vystačili, věděli jsme, že se dál nemáme ptát. A tyhle příběhy poté, co zemřeli pouhý měsíc po sobě, bez dalšího zkoumání vstoupily do rodinné paměti. Jenže po čase se v nich začaly objevovat praskliny. Novinový článek, v němž se tvrdilo, že vychází s rozhovoru s ním. Fotografie, na níž se ona drží za rámě cizího muže. E-maily od anglického osmdesátníka, jenž tvrdil, že byl jeho žákem. Hromádka dopisů v krabici od bot ukryté v komoře u její sestry. A příběh jejich životů se nám najednou začal měnit před před očima. Bram Presser na základě skutečných faktů a fragmentů historie vystavěl nesmírně působivý román o lásce, paměti, minulosti a identitě.

Poslední díl série se odehrává v daleké postapokalyptické budoucnosti, půl roku po Pekelných vynálezech. Wren Natsworthyová cestuje ve vzducholodi Jenny Hanniverová po Ptačích stezkách s otcem Tomem, který stále truchlí po odchodu Wreniny matky Hester. Tomovo staré zranění ho ohrožuje na životě a lékaři mu nedávají mnoho času. Wren je spokojená s mírumilovným kupeckým životem letkyně, jen se jí stýská po Theovi, který se vrátil ke své rodině. Brzy je však zdánlivý klid u konce. Křehký mír mezi Zelenou bouří, antimobilisty a mobilními městy je narušen a mezi znepřátelenými stranami se znovu rozhoří nenávist. Tom a Wren se vracejí zpět do Londýna, o němž se doslechli, že se po útoku Medúzy znovu staví na nohy. Hester se v doprovodu Stopaře Krutihlava mezitím živí jako žoldák. K tomu všemu se objevuje opravená Stopařka Fangová, která má ve své rozpolcené mysli klíč ke strašlivé zbrani. Osudy všech hlavních hrdinů se znovu protnou, než se ukáže, kdo se stane vítězem dlouhých válek, a zda nastane mír.

Strhující pravdivý příběh o síle rodinných pout a odhodlání vydat se vlastní cestou. Tara Westoverová poprvé vkročila do školy, když jí bylo sedmnáct. Vyrůstala na samotě v rodině survivalistů a náboženských fanatiků a až v dospívání našla odvahu hledat si vlastní cestu. Studovala na Harvardu a v Cambridgi a zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale že za něj bude muset zaplatit vysokou cenu.

Devětadvacetiletá striptérka Romy Hallová byla odsouzená k dvěma doživotním trestům za to, že zabila svého stalkera. Romy se musí naučit žít ve společnosti tří tisíc žen v otřesném prostředí plném násilí a nějak se smířit s odloučením od sedmiletého syna. Časem se s několika spoluvězeňkyněmi sblíží a vytvoří s nimi novou „rodinu“. Přemýšlí o některých svých rozhodnutích i o tom, proč se jí život tak vymkl. Zlomový okamžik nastává ve chvíli, kdy se dozvídá, že matka zemřela při autonehodě a syn bude dán k adopci.