George Roux Knihy

Příběh o tajemném městě uprostřed africké pouště, kam jsou zavlečeni členové výpravy. Verneův román, v němž cestopisné poznatky střídají se s technickými fantasiemi, předstihujícími svou dobu, zavádí čtenáře do pouště Franc. Západní Afriky. Tam, opevněn téměř neproniknutelnoupustinou, vybudoval pološílený zločinec za pomoci geniálního technika, kterého zneužil, město-stát, vybavené úžasnými technickými vymoženostmi. Jeho obyvatelé, zbídačená masa černochů, a podváděná skupina bílých dělníků-techniků, jsou nástrojem mocenských plánů tvůrce „Blacklandu“ a hrstky banditů, představujících vládnoucí třídu. Do města pronikne výprava franc. poslance Barsaca, střetne se s usurpátorem a jeho bandity a zorganisuje povstání, v němž vykořisťovatelé i s vůdcem zahynou, zotročení jsou osvobození a město se octne v rozvalinách. Barsacovci pak šťastně dospěji do Timbuktu a očistí po návratu poskvrněné jméno anglické rodiny, jejíž statečná mladá členka dovedla vlastně výpravu do Blacklandu..

Román se odehrává ve Spojených státech amerických na sklonku 19. století a vypráví příběh skupinky šesti vylosovaných občanů, kteří po smrti chicagského milionáře a člena místního Klubu výstředníků (Excentric Club) Williama J. Hypperboneho hrají tzv. „husí hru“ o šedesátimilionové dědictví, a to nikoli jako společenskou hru v místnosti, nýbrž jako dobrodružnou cestu po celých USA, jejichž mapa je překreslena jako hrací deska. Postup hráčů po této desce je pak (jako ve skutečné „husí hře“) určen hodem kostkou, ovšem pod dohledem notáře. Podle dodatku k Hypperboneho závěti se kromě vylosovaných hráčů hry zúčastní i záhadný hráč známý jen jako „XKZ“. V knize je podrobně popisováno cestování jednotlivých hráčů po jednotlivých státech USA, což umožňuje Vernovi uplatnit své hluboké geografické znalosti a popsat také nejvýznamnější americké pamětihodnosti. Jak čtenář knihy správně tušil, hru nakonec vyhrál neznámý „XKZ“. Postaral se o velké překvapení...

Společné vydání knih Robur dobyvatel a jeho pokračování Pán světa s původními ilustracemi G. Rouxe a Louise Benneta.

Příběh dvou mladíků, kteří zdědili pozemek ....

Příběh strážců majáku a jejich boj s vylupovači vraků.

Příběh je vyprávěn americkým cestovatelelm Joerlinkem, který se v srpnu roku 1839 na Kerguelenových ostrovech nalodí na loď Halbrane kapitána Lena Guye. Cestou na Falklandy zjistí, že kapitán Guy je přesvědčen o tom, že Poeův román je založen na pravdivých skutečnostech a že loď je na výpravě do Antarktidy, aby zachránila zbytek posádky goelety Jana, na které se Pym plavil, a jejíž kapitán William Guy je bratrem kapitána Lena Guye. Joerlink se nakonec k záchrané výpravě přidá.

Román se odehrává v období Velké francouzská revoluce. Vypravěčem je Natalis Delpierre, kapitán francouzské armády, který popisuje průběh své návštěvy v Prusku v létě roku 1792. Delpierre jel do Pruska navštívit svou sestru Irmu, která tam pracovala u Madam Kellerové a jejího syna Jeana Kellera. Během Delpierrovy návštěvy však vypukne po sesazení francouzského krále Ludvíka XVI. a vyhlášení republiky mezi oběma zeměmi válka. Po zahájení bojů je Jean Keller přinucen vstoupit do pruské armády a sloužit tam pod mužem, který je jeho sokem v lásce k Martě de Lauranay a se kterým měl naplánováno utkat se v souboji. Marta, její otec, Irma i Natalis jsou přinuceni opustit Prusko. Madam Kellerová, která miluje svého syna, jej následuje všude, kde je jeho jednotka umístěna. Po nějaké době musí ale Jean dezertovat, protože udeřil svého soka v lásce (a zároveň svého nadřízeného důstojníka) a uprchnout se svou matkou rovněž do Francie.

Příběh se odehrává na francouzské velrybářské lodi Svatý Enoch, jež opouští přístav pod velením kapitána Bourcarta Le Havre a vyplouvá směrem k Pacifiku. Této plavby se jako své poslední účastní i starý pověrčivý bednář Jean-Marie Cabidoulin, který zcela demoralizuje posádku svými chmurnými, podivuhodnými příběhy - a zejména pak svým přesvědčením, že se loď setká s obrovským mořským netvorem, který ji zničí. Velrybářská loď má střídavé lovecké úspěchy, při nichž se záhadné události stanou ještě záhadnějšími a které jsou možná dílem přírodních jevů, možná dílem mořských příšer… Vyplní se však předtucha Jeana-Marie Cabidoulina?