George Roux Knihy

Román Julese Vernea, v němž se cestopisné poznatky střídají s technickými fantaziemi, předstihujícími svou dobu. Příběh nás zavádí do pouště západní Afriky. Tam, opevněn téměř neproniknutelnou pustinou, vybudoval pološílený zločinec za pomoci geniálního technika, kterého zneužil, město – stát, vybavené úžasnými technickými vymoženostmi... Do rukou tohoto zločince padli i členové francouzské expedice zkoumající úroveň života v těchto odlehlých afrických končinách. Zde jej poznali v té nejdrsnější podobě. Podařilo se jim nakonec uniknout? Čtenáře kromě dramatické zápletky jistě zaujmou technická zařízení, jež autor dokázal již před více než sto lety předpovědět. A některá z nich jsou i po sto letech téměř ještě v plenkách.

Román se odehrává ve Spojených státech amerických na sklonku 19. století a vypráví příběh skupinky šesti vylosovaných občanů, kteří po smrti chicagského milionáře a člena místního Klubu výstředníků (Excentric Club) Williama J. Hypperboneho hrají tzv. „husí hru“ o šedesátimilionové dědictví, a to nikoli jako společenskou hru v místnosti, nýbrž jako dobrodružnou cestu po celých USA, jejichž mapa je překreslena jako hrací deska. Postup hráčů po této desce je pak (jako ve skutečné „husí hře“) určen hodem kostkou, ovšem pod dohledem notáře. Podle dodatku k Hypperboneho závěti se kromě vylosovaných hráčů hry zúčastní i záhadný hráč známý jen jako „XKZ“. V knize je podrobně popisováno cestování jednotlivých hráčů po jednotlivých státech USA, což umožňuje Vernovi uplatnit své hluboké geografické znalosti a popsat také nejvýznamnější americké pamětihodnosti. Jak čtenář knihy správně tušil, hru nakonec vyhrál neznámý „XKZ“. Postaral se o velké překvapení...

Společné vydání knih Robur dobyvatel a jeho pokračování Pán světa s původními ilustracemi G. Rouxe a Louise Benneta.

Příběh dvou mladíků, kteří zdědili pozemek ....

Ze seriálu dobrodružných a fantastických Vernových knih je tento příběh o statečném strážci argentinského majáku jeden z nejpravděpodobnějších. Tři muži, Vasquez, Felipe a Moriz jsou ponecháni jako strážci nového majáku na malém Státním ostrově (Isla de los Estados) v Atlantickém oceánu asi dvě stě kilometrů severovýchodně od Hornova mysu s tím, že budou za tři měsíce vystřídáni. Ostrov má však bohužel ještě jiné obyvatele, a to bandu pirátů vedenou mužem jménem Kongre, kteří si z ostrova udělali skrýš pro svou naloupenou kořist. Piráti Felipeho a Morize zavraždí, zmocní se majáku a Vasquez je nucen prchnout do nitra ostrova. Brzy kvůli nefunkčnosti majáku ztroskotá u ostrova loď, ze které se jako jediný zachrání vrchní kormidelník John Davis. Vasquez se s ním domluví, že se společně pirátům pomstí...

Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem knih s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec francouzského či světového vědecko-fantastického románu. V románu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma vyprávěl fascinující příběh o plavbě lodi do jižních moří.

Román se odehrává v období Velké francouzská revoluce. Vypravěčem je Natalis Delpierre, kapitán francouzské armády, který popisuje průběh své návštěvy v Prusku v létě roku 1792. Delpierre jel do Pruska navštívit svou sestru Irmu, která tam pracovala u Madam Kellerové a jejího syna Jeana Kellera. Během Delpierrovy návštěvy však vypukne po sesazení francouzského krále Ludvíka XVI. a vyhlášení republiky mezi oběma zeměmi válka. Po zahájení bojů je Jean Keller přinucen vstoupit do pruské armády a sloužit tam pod mužem, který je jeho sokem v lásce k Martě de Lauranay a se kterým měl naplánováno utkat se v souboji. Marta, její otec, Irma i Natalis jsou přinuceni opustit Prusko. Madam Kellerová, která miluje svého syna, jej následuje všude, kde je jeho jednotka umístěna. Po nějaké době musí ale Jean dezertovat, protože udeřil svého soka v lásce (a zároveň svého nadřízeného důstojníka) a uprchnout se svou matkou rovněž do Francie.

nebo také Záhadné dobrodružství velrybářské lodi. Příběh se odehrává na francouzské velrybářské lodi Svatý Enoch, jejíž plavby se jako své poslední účastní i starý bednář Jean-Marie Cabidoulin. Cabidoulin je samá pověra a postupně demoralizuje celou posádku svým přesvědčením, že loď se setká s obrovským mořským netvorem, který jí zničí. Vyplní se tato předtucha?

Dvě povídky Julese Verna (druhou je Drama v Mexiku) obsahují napínavé líčení dvou skutečných událostí, známé vzpoury na lodi Bounty a méně známé vzpoury námořníků na dvou španělských lodích, které posléze vzbouřenci prodali nově vzniklému mexickému státu a tyto dvě lodě se staly základem mexického loďstva. Z proradného obchodu se však námořníci netěšili dlouho a mstící ruka je zastihla, ještě než si stačili vyzvednout odměnu.

Šest méně známých povídek různého zaměření: Rodina Krysáků Pan Dis a slečna Es Osud Jeana Morénase Humbuk (americké mravy) Ve XXIX. století Věčný Adam