Henry David Thoreau Knihy

Sedm esejů známého příslušníka amerického transcendentalistického hnutí je významným doplněním Waldenu, autorovy legendární zprávy o dvouletém pobytu v lesích poblíž massachusettského Concordu, a dotváří obraz Thoreaua jako zakladatelské osobnosti žánru přírodní esejistiky, jejíž novátorský přístup k otázkám vztahu člověka a přírody poznamenal již několik generací čtenářů a aktuálnost neztrácí ani dnes. Všechny texty vycházejí v novém českém překladu, z toho čtyři česky vůbec poprvé. Henry David Thoreau (1817–1862) ve svých textech rozvíjel a v praxi realizoval zásady transcendentalismu, kladoucí důraz na duchovní rozměr přírodního světa. Většina Thoreauova literárního díla včetně jeho nejznámější knihy Walden aneb Život v lesích (1854, česky 1902, Paseka 2006) vzbudila za autorova života jen omezený ohlas a teprve následující generace ocenily jejich myšlenkové novátorství i estetické hodnoty.

Kniha obsahuje dvacet šest básní známého amerického spisovatele, myslitele a znalce přírody H. D. Thoreaua, a to jak v anglickém originále, tak v českém překladu. Ačkoli Thoreauovo prozaické dílo je u nás poměrně známé, jeho poezie vychází v českém jazyce poprvé. Na dobu svého vzniku (polovina 19. století) překvapuje velmi moderním přístupem k životu v souladu s přírodou, s úctou k ní. Básně lze vnímat také jako velmi autentický doklad Thoreauovy originální duchovní cesty, která je dodnes inspirativní a v rámci vývoje dějin filozofie i náboženství byla důležitým zdrojem nových myšlenkových vlivů.

Americký filozof, ktorý už v 19. storočí prostým jazykom prehovoril o probléme odcudzenia človeka prírode a o potrebe toto odcudzenie prekonať. Jeho úvahy o vzťahu človeka a prírody, človeka a spoločnosti ale aj človeka k sebe samému sú inšpirujúce i pre nás, žijúcich takmer 150 rokov po jeho smrti.

„Můj deník je částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla nazmar,“ poznamenal si roku 1841 americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau do deníku, který si vedl čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti. Vedle úvah o přírodě, umění, dějinách, politice, náboženství a dokonce i sexu obsahuje také střípky z Thoreauova soukromí, „nekorektní“ postřehy o ženách i vtipné historky. Myšlenkovou hloubkou, poutavostí a literární kvalitou jsou tyto zápisky významným doplněním dosud přeloženého Thoreauova díla.

Výbor šesti esejů amerického myslitele a přírodovědce doplňuje texty s přírodní tematikou shrnuté do svazku Toulky přírodou (2010) o nejvýznamnější Thoreauovy úvahy na společenská témata včetně slavného eseje „Občanská neposlušnost“ (1849), jehož nekompromisní teze o nadřazenosti lidského svědomí nad státní mocí a idea mravně motivovaného nenásilného protestu inspirovala několik generací světových aktivistů a reformátorů. Všechny eseje vycházejí v novém překladu, dva česky vůbec poprvé.

"Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z Concordu v Massachusetts a vlakem a parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine," píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857. Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli pozorného pozorovatele přírodního dění, ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů. Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vychází česky poprvé.

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě, upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek, a na řadu z nich také odpovídá. Thoreauova esej Chůze vyšla samostatně v brněnském nakladatelství Zvláštní vydání v roce 1995 v původním překladu Zdeňka Franty z roku 1925. Přítomná knížka vychází v novém překladu Jaroslavy Kočové.

Soubor originálních přírodních esejů amerického literáta a filozofa. Ve své nejznámější knize líčí svůj dvouletý pobyt ve vlastnoručně postavené chatě na břehu jezera Walden, kde žil odloučeně od společnosti v nejužším kontaktu s okolní přírodou. Ze zkušeností vznikla sugestivní kontemplace nad vztahem člověka a přírody, nad smyslem lidského života a existence. Doslov napsal Josef Jařab.... celý text

Esejista, filosof, básník a vášnivý abolicionista Henry David Thoreau se do dějin americké literatury a kultury zapsal především autorstvím popisu svého dvouletého pobytu v chatce na březích rybníku Walden a eseje Občanská neposlušnost. Týden na řekách Concord a Merrimack se Theoreau věnuje úvahám o nejrůznějších věcech: o roli náboženství v tehdejším světě, o historii krajiny před osídlením osadníky z Evropy či významu poezie pro americkou kulturu. Zároveň tu však Thoreau vystupuje jako amatérský geograf a přírodovědec, jenž pro Američany objevuje a popisuje místa nacházející se v doposud jen málo prozkoumané krajině a jejich faunu a flóru. V Thoreauově podání se v každém stéblu trávy, kapce vody či říčním ptákovi skrývá vše, co člověk k potřebuje životu. Zdánlivě nehybná pastorální idylka jednoho výletu po dvou malých říčkách nabývá v jeho podání pohybu a dynamiky; je to živoucí organismus, mikrokosmos na dosah ruky, poháněný každým záběrem vesla, vlnou na řece či větrem rozhýbanou vegetací.

Soubor originálních přírodních esejů amerického literáta a filozofa. Ve své nejznámější knize líčí svůj dvouletý pobyt ve vlastnoručně postavené chatě na břehu jezera Walden, kde žil odloučeně od společnosti v nejužším kontaktu s okolní přírodou. Ze zkušeností vznikla sugestivní kontemplace nad vztahem člověka a přírody, nad smyslem lidského života a existence.