Ladislav Hradský Knihy

Děj knihy se odehrává v Budapešti na přelomu 19. a 20.století. Ústředním motivem je boj dvou chlapeckých part o volný plácek. Kniha se stala přímou i nepřímou inspirací pro celou řadu dalších literárních děl v mnoha zemích ( Knoflíková válka, J.Foglar..) Kniha měla celosvětový úspěch, byla mnohokrát zfilmována a v řadě zemích, včetně USA, se stala povinnou četbou.

Neochvějně pokrokový šlechtic Matyáš Ráby, který svým neobyčejně vnímavým zrakem sleduje hrůzné feudální poměry a nelidskost zastaralého právního řádu a se svým ušlechtilým a čistým srdcem se dává do boje za osvícenecké snahy Josefa II.. Matyáš Ráby vidí korupci a bezmeznou drzost a svévoli úřadů, vidí ožebračování prostých lidí, kteří se svého práva nedomohou, a jeho smysl pro spravedlnost se bouří. Jókai se však nespokojuje jen s vylíčením historie Matyáše Rábího, nýbrž právě na jeho historii ukazuje osud Uher, které se v dobách josefinských po prvé pokoušejí o vybřednutí z hospodářské a sociální zaostalosti.

Stejně jako ostatní členové své generace byl autor zásadně ovlivněn revolucí 1848 a té věnoval knihu Synové muže kamenného srdce. Obálku a vazbu navrhnul Adolf Born.

Po úspěšném dívčím románu Karneval se seznamujeme s další prací populární maďarské autorky píšící pro mládež. Českým vrstevnicím Boriky je určen příběh čtrnáctileté Budapešťanky, která se cítí dospělou, ale brzy poznává, ževěk dospělosti se neřídí jen podle kalendáře.Spisovatelka využívá ve své literární činnosti cenných poznatků získaných stykem s mladými v průběhu pedagogické praxe. Pro čtenářky od 12 let.

Román zachycuje historii maďarské šlechtické rodiny. Na příkladu hraběte Štěpána Pongrácze, který si usmyslil žít v devatenáctém století po způsobu středověkých hradních pánů, ukazuje autor, k jakým výstřednostem sváděl šlechtu zahálčivý způsob života.

Poutavě psaná reportáž, založená na dokumentárním materiálu, líčí konec horthyovského režimu, nacistickou okupaci Maďarska, groteskní pokusy maďarských feudálů i fašistů o záchranu před postupující Sovětskou armádou i ilegální boj maďarských komunistů.

Sbírka básniček byla nalezena při exhumaci jeho těla z hromadného hrobu, kam byl pohřben po zastřelení maďarskými nacisty.

Z příběhů 14 lidí, kteří se sešli po deseti letech od maturity, skládá autor Tamás Bárány obraz poválečného Maďarska.

Lyrické básně, básně v próze, krátké povídky, ukázky z korespondence a životopisná črta přibližují čtenáři dílo a osobnost maďarského básníka z přelomu století, předčasně zemřelého v r. 1919.

Dvojice veselých maďarských pohádek - Ledové království a Cvrček.

Maďarský autor János Bacsó napsal svou knihu "Co se odehrálo za kulisami" jako strhující historickou reportáž. Pro jednotlivé kapitoly si vybral události, které jsou většinou známy jen v základních obrysech a jejichž souvislosti vypadly čtenáři v průběhu let z paměti. V jednotlivých kapitolách defilují někdejší "osobnosti" Hitlerovy třetí říše v úhelných okamžicích, ať už šlo o získání moci, či o vrchol jejich pochybné slávy nebo o poslední hodiny a minuty nacistického Německa, kdy začínaly krysy opouštět potápějící se loď. Bacsova kniha "Co se odehrálo za kulisami" se čte opravdu jedním dechem. Jistě si získá oblibu českého čtenáře.

Ústředním tématem tří satir je směšné velikášství chudnoucích uherských zemanů, jejich marná snaha zastřít úpadek vnějškovou okázalostí, jejich úsilí za každou cenu znovu dosáhnout pohodlného, blahobytného života.

Děj historického románu klasika maďarské literatury (1825-1904), představitele pozdního romantismu, se odvíjí na Slovensku. Ústřední postavou je krásná levočská žena Juliana Korponayová-Ghéczyová, která o silvestrovské noci r. 1710 zradila obléhané město, vydala je císařským vojskům askončila za to na popravišti.

Hrdinkou románu je jedenáctiletá dívenka. Žofinka je dítě s průměrným prospěchem, je hodná, plachá, citlivá, ale jakoby zakřiknutá. V nervózním a uspěchaném prostředí dospělých jí nikdo nerozumí a všechny její projevy se vykládají v opak: důkladnost jako těžkopádnost, charakter jako umíněnost, zvídavost jako lenost a upřímnost jako hloupost. Maminka je vědecká pracovnice v pedagogickém ústavu, ale své dcerušce nerozumí. Otec, lékař, jediný, s nímž si Žofinka rozumí beze slov, umírá náhle ve své ordinaci s jedinou nedopověděnou větou: "Řekněte Žofince..." A Žofinka se vydává na pouť za posledním otcovým vzkazem.