Povídka Ference Molnára je dnes v Maďarsku považována už za jednu z klasických knih pro mládež. Vznikla začátkem našeho století a dožila se do dnešních dnů již nesčetných vydání, byla přeložena do mnoha jazyků, v době mezi dvěma válkami i u nás. Vypravuje o osudech chlapců, kteří chodili do kvarty v době, kdy v Pešti jezdila ještě koňská dráha a v blízkosti jedné z nejživějších tříd byly dosud prázdné stavební parcely. Skupina chlapců „vlastní“ jednu takovou parcelu – ,,grunt“ v Pavelské ulici, kde si po vyučování hraje a kde se řídí přísnými pravidly organizované party. Jiná skupina chlapců ze sousední školy se rozhodne, že násilím obsadí grunt v Pavelské ulici. Po napínavých zápletkách, kdy obě skupiny vzájemně slídí po svých záměrech a plánech, je vypovězena válka. Pavelští sice bitvu vyhrají, ale ze svého vítězství se dlouho neradují. Jednak je draze zaplatí smrtí jednoho z kamarádů, jednak se brzy dovídají, že na parcele se bude stavět činžovní dům. Molnár je skvělý vypravěč a dovedl podat tento příběh ze života městských chlapců naprosto věrojatně. Z postav vytvořil plastické typy, které trvale utkví v paměti svými vlastnostmi a jednáním. Molnár mistrně dávkuje tragiku i humor tak, aby v pravou chvíli povolilo čtenářovo napětí a aby byl schopen unést další gradaci. Realistickým příběhem s pointou až tragickou podařilo se mu vytvořit silné podobenství o nesmyslnosti a krutosti válek.
