Carlos Marrodan Casas Pořadí knih (chronologicky)

„Svým způsobem jsme všichni vlastně rozbité hračky, nemyslíte?“ říká tajuplný výrobce hraček žijící jako poustevník ve svém starém sídle. Obklopen mechanickými bytostmi, které sám stvořil… Po ponurých dnech se Irene nemůže dočkat léta a slunce. S mladým Ismaelem v Modré zátoce se zdá být všechno perfektní. Ale záhadný hračkář, který zaměstnal Ireninu matku ve svém sídle v Cravenmoore, střeží hrozivé tajemství. Všechny místnosti jeho obrovského domu jsou plné mechanických tvorů a rafinovaných hraček, jež stvořil, aby unikl osamění. Do některých pokojů se nesmí vstupovat a brzy se domem začnou prohánět temné stíny a z mlhy kolem opuštěného majáku hrozí obávaná zářijová světla. Z idylky se stane místo hrůzy a Irene s Ismaelem prožijí největší a nejnebezpečnější dobrodružství svého života.

Je válka a Carverovi se rozhodli opustit město a přestěhovat se do malé pobřežní vesničky, kde koupili dům. Ale od chvíle, kdy překročí jeho práh, se začnou dít podivné věci. V domě totiž před lety záhadně zahynul Jacob, malý syn předešlého majitele. S pomocí nového kamaráda Rolanda odhalují Max a Alicia Carverovi podezřelé okolnosti této smrti a objeví tajemné, ďábelské stvoření, jež si říká Kníže z mlhy. Vrátil se ze stínů, aby vyřídil dluhy z minulosti. Podaří se hrdinům rozplést všechny nitky příběhu? Uniknou ze spárů nevypočitatelného nepřítele?

Carlos Ruiz Zafón, vypravěč a zároveň hlavní hrdina Daniel Sempere vzpomíná na své dětství a dospívání, výrazně ovlivněné románem Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe. Daniel knihu získá na tajuplném pohřebišti zapomenutých knih v den svých desátých narozenin, a nastoupí tak na spletitou cestu iniciace do světa literatury i dospívání. Když se rozhodne po neznámém autorovi pátrat, v jeho životě nastane nečekaný zvrat... Životní osudy hlavního hrdiny na jedné straně a postav soustředěných kolem tajemného autora Juliána Caraxe na straně druhé se začnou postupně prolínat, až nakonec vytvoří složitý mnohavrstevnatý propletenec. Důležitou součást děje vytváří kouzelná a tajuplná atmosféra katalánské Barcelony. Stín větru, úchvatný příběh s prvky thrilleru, detektivky i gotického románu, se stal krátce po svém vydání světovým bestsellerem.

Téma samozvaného diktátora je pro latinskoamerickou literaturu poměrně typické, dokonce až obsedantní, a objevuje se v řadě děl. Zatímco jiní autoři volí přesný dobový rámec, García Márquez zpracoval látku po svém a jinak: zamířil k parodii a satiře. Charakteristický styl vyprávění, příznačný pro Sto roků samoty, je zúžen na několik bizarních motivů ze života dosazeného tyrana. Spisovatel překvapuje až hypertrofií obrazů a scén, kdy se ve stále nových obměnách kupí obludné fikce, krouživými pohyby děje a anachronismy je popírán lineární čas, kdy se logika jeví jako naprosto nepotřebná a skutečnost je obrazně řečeno trhána na kusy. Autor místo klasické přímé řeči přechází z jedné osoby na druhou, splétá postavu vypravěče s jednajícími osobami, a vytváří tak podivuhodný obraz "reality". Skvěle se mu daří zkomponovat rekviem nad figurou jednoho samovládce. Zároveň Márquez nastoluje otázku moci obecně, v románu zaznívá i rozměr existenciální a v neposlední řadě zde hrají svou roli symbolika a motivy smrti, charakteristické pro období barokní.