Steve Sem-Sandberg Pořadí knih

„Fantastická, uhrančivá, strašlivá kniha“, „zatím největší ukázka vypravěčské síly“, „pronikající k jádru věci ještě hlouběji než Chudí v Lodži,“ říká o novém Sem-Sandbergově románu švédská kritika. Vojín W., neboli Woyzeck či česky Vojcek, je otloukánek stíhaný posměchem, naivní a čistá duše, a přece vrah. Jeho vyšetřování a poprava za vraždu ze žárlivosti, které proběhly v Lipsku roku 1824, byly jedním velkým ponížením, stejně jako když ho v mládí načapal mistr při masturbaci nebo kdykoli se Vojcek pokusil přiblížit k ženám. Pokus o únik vtáhne Vojcka až do krvavého soukolí napoleonských bitev a přinese jen další utrpení, boj o holé přežití a nakonec potupnou dezerci. Návrat domů zplodí už jen vztek, zoufalství a zločin. Zda byl Vojcek při smyslech, co je realita a skutečné vzpomínky a co jen hlasy jeho podvědomí, zůstává nejisté.

„Neměl jsem se na ostrov vracet, ale vrátil jsem se,“ říká Andreas na začátku své cesty za záhadami vlastní minulosti. Mlhy, které ostrov pravidelně obestírají, visí nad příběhem jako nevyřčená vina a vše se postupně noří do nejasných kontur toho, s čím se navrátilec setkává: dědictví po právě zemřelém pěstounovi, nevysvětlitelné odmítavé chování sestry Minny, stopy po tragicky zahynulých rodičích i osoba ostrovního vládce Kaufmanna, zrádce, který si po válce odseděl svůj trest. Možná ale není zrada jediný Kaufmannův zločin. Možná rodiče nezahynuli při leteckém neštěstí, jak se na ostrově vypráví. Možná žijí obyvatelé ostrova ještě dnes, v roce 1995, pod vlivem prokletí zrozeného před více než padesáti lety a možná tu není jistého vůbec nic. Navrstvenou horu otázek řeší vyprávění, jehož shakespearovské souvislosti nejsou náhodné, s hypnotickou silou blízkou detektivnímu žánru.

Jedním z center nacistického programu Euthanasie, v jehož rámci byli likvidováni nemocní, fyzicky či mentálně postižení a jinak "méněcenní", byla v letech 1940-1945 klinika Spiegelgrund v areálu vídeňské nemocnice Steinhof. Zde nacističtí lékaři prováděli hrůzné experimenty na dětech - sirotcích, "sociálně nepřizpůsobivých" či "rasově degenerovaných". V tomto mikrokosmu se odehrává příběh dvou odlišných postav: vězně a pacienta Adriana Zieglera a zdravotní sestry Anny Katschenkové. Oba hrozivé podmínky nenávratně poznamenávají a každý se s nimi po svém vyrovnává. Román Vyvolení je po Chudých v Lodži, jež se stali mezinárodním bestsellerem, další Sem-Sandbergovou literární a výsostně uměleckou sondou do jinak těžko uchopitelné každodennosti druhé světové války. Zatímco smrt byla pro chudé v Lodži pravidlem, pro děti zachráněné ve Spiegelgrundu se přežití stalo doživotním výjimečným stavem.

Autor bestselleru Chudí v Lodži se ve svém dalším románu věnuje osudu Mileny Jesenské. Česká novinářka, překladatelka a spisovatelka Milena Jesenská, jejíž osudy kniha vypráví, je pro Steva Sem-Sandberga především silná ženská osobnost. Nesetkáváme se tu jen s lidským osudem uprostřed dějin, ale se svébytnou odpovědí člověka na ně. Románové zpracování biografie vychází důsledně z dobových dokumentů a vzpomínek. Kniha je součástí volné trilogie o třech ženských osudech: kromě Mileny Jesenské zahrnuje romány Theres (1996) o německé teroristce Ulrike Meinhofové a Příměrem pouhým je pozemské dění (Allt förgängligt är bara en bild, 1999) o Lou Andreas-Salome. Ravensbrück (2003) byl nominován na prestižní celoskandinávskou Cenu Severské rady, stejně jako román Chudí v Lodži.

Do malého lodžského ghetta ve čtvrti Baluty, které sloužilo „konečnému řešení židovské otázky“ v letech 1940–1944, soustředili za války nacisté na dvě stě tisíc Židů, z toho pět tisíc lidí z Čech. Autor provází čtenáře životem tohoto „města ve městě“ vystavěného na lži. Z obyvatel se stávají otroci pracující bezustání pro říši jejich vlastních vrahů, na smrt jdou tisíce dětí, nemocných a starých lidí, vlna transportů sílí, nahuštěné ghetto se vyprazdňuje, až se stane městem duchů. To vše pod heslem spásy a v režii samozvaného „krále“, židovského staršího Chaima Rumkowského. Historická fakta, čerpaná z dokumentů, jsou mistrně překlenuta a dotvořena románovou imaginací. Kniha, podle kritiků nejlepší švédský román za posledních třicet let, se stala doma rychle bestsellerem, v roce 2010 získala Cenu Augusta Strindberga a byla nominována na prestižní Cenu Severské rady. Současně s českým překladem vychází v dalších pětadvaceti zemích.