Anna Maria Sigmund Knihy

Druhý díl souboru o manželkách nacistických pohlavárů a ženách spjatých s ideologií, politikou a existencí třetí říše. V šesti medailonech se před čtenářem otevírá panoramatický pohled na zfanatizovanou dobu, která dokáže deformovat psychiku a jednání lidí. Autorka poučeně vypráví o Gerdě Bormannové, Lině Heydrichové, anglické aristokratce a Hitlerově obdivovatelce Unity Valkyrii Mitfordové, pilotce Hanně Reitschové, anglické manželce Wagnerova syna Winifred Wagnerové a o zvrácené nacistické fanatičce Karoline Rascherové. Bohatý faktografický materiál umožnil rakouské autorce-historičce objektivně a zajímavě vylíčit osudové příběhy těchto žen. Její kniha, stejně jako první díl Ženy nacistů, patří k solidní populárně historické literatuře o období II. světové války.

Portréty několika fanatických vyznavaček nacistické ideologie, z nichž dvě (L. Heydrichová a G. Bormannová) byly současně manželkami vysoce postavených fašistů. Další medailony jsou věnovány např. bizarní postavě anglické aristokratky a nadšené obdivovatelky A. Hitlera, zkušební pilotce, která byla připravena pilotovat raketovou střelu V1 a obětovat vlastní život za záchranu říše atd.

Životní osudy nejbližšího Hitlerova osobního přítele - Emila Maurice. Oba se seznámili již v počátcích nacistického hnutí, jejich přátelství se dále prohlubovalo, avšak Maurice se posléze chtěl oženit s Hitlerovou neteří Raubalovou, což Vůdce zakázal. Podle Sigmundové se nejednalo, jak tvrdí historici, o Hitlerovu žárlivost, ale o Mauricovy židovské předky. Tajemstvím opředená sebevražda Raubalové zastínila vztah obou mužů pouze dočasně, neboť po několika letech se usmířili a Maurice opět využíval svého privilegovaného postavení v rámci nacistického režimu. Po skončení 2. světové války byl vězněn a zemřel roku 1972.

Autorka nachází až překvapivě stručné a jasné odpovědi na nejrozmanitější i nejsložitější otázky z osobního života i kariéry Adolfa Hitlera. Dočteme se například, z jakých rodinných poměrů pocházel Hitler, jak a čím si získal miliony Němců, o významu dvorního fotografa HeinrichaHoffmanna při propagaci nacistického hnutí a Hitlera zejména (v celé knize ale není jediná fotografie...), o atentátech na Hitlera.

Anarchistische Gewalt wurde gegen Ende des 19. Jahrhunderts zum Schrecken der bürgerlichen Welt. Kein Stein soll auf dem anderen bleiben! , lautete eine Parole. Anschläge mit Gift, Dolchen und Bomben gegen Monarchen und Präsidenten erschütterten Europa. In der langen Liste anarchistischer Morde wurde Kaiserin Elisabeth das erste weibliche Ziel. Die unglückliche Frau Franz Josephs starb gleichsam stellvertretend, als Symbolfigur des Hauses Habsburg. Dabei lebte sie zurückgezogen, spielte in der Politik keine Rolle und galt als scharfe Kritikerin von Adel und Kirche. Anna Maria Sigmund ermittelt anhand des Obduktionsberichtes und anderer Quellen mit kriminalistischem Spürsinn zu den Tatumständen und zeichnet ein packendes Bild der narchistischen Szene im Jahrzehnt der Bomben .

Wie war das möglich? Jahrzehnte nach dem Ende des Dritten Reiches bewegt diese Frage die Menschen, vor allem auch jüngere, nach wie vor: Wieso hat niemand Hitlers Machtergerifung verhindert? War der Jubel um Hitler nicht überwältigend? Wieso begeisterte Hitler so viele Deutsche? Warum löschte Hitler die Spuren seiner herkunft? Lebte Hitler tatsächlich in einem Wiener Obdachlosenasyl? Kam Hitler nicht aus verworrenen, dubiosen Verhältnissen? Wieso hat niemand Hitler umgebracht? Anna Maria Sigmund orientiert sich an solchen häufig gestellten Fragen und gibt - zum Teil auf der Basis neuer, bisher unbekannter Quellen - fundiert, knapp und schlüssig Auskunft.