Marie Jirásková Knihy

Po mnoha letech vychází původní kompletní vydání úchvatných vzpomínek básníka Jaroslava Seiferta.

Šedesátý opat benediktinského opatství břevnovského vzpomíná na své dětství prožité ve Vídni, mládí v Čechách a dospělost v exilu. Paměti břevnovského opata, jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století, se staly čtenářsky zatím neúspěšnější knihou nakladatelství Torst. Jejich druhé vydání vychází v nové grafické úpravě.

Výbor z díla. První souborná edice díla Mileny Jesenské je výsledkem mnohaleté práce Marie Jiráskové, největší znalkyně díla Mileny Jesenské. Jde o dílo základního významu nejen pro literaturu českou, ale i v měřítku evropském – tato edice bude sloužit jako východisko k překladům díla Mileny Jesenské do cizích jazyků. Rozsáhlé dílo Mileny Jesenské je zde zachyceno ve všech svých fasetách. Jeho jádro leží v publicistice psané za života Franze Kafky, Kafkou komentované, a ve společensko-politické publicistice spjaté s Peroutkovou Přítomností na sklonku 30. let. Kniha je opatřena ediční poznámkou, doslovem a úplnou bibliografií díla Mileny Jesenské.

Podtitul: Milena Jesenská, Joachim von Zedtwitz a Jaroslav Nachtmann v roce 1939 a v čase následujícím Studie obsahující dokumenty, fotografickou přílohu, texty Mileny Jesenské a základní životní data o M. Jesenské.

Vizualita českého loutkového rodinného divadla, spolkového divadla a uměleckých scén v první polovině dvacátého století jako osobitý odraz avantgardních a modernistických snah českých výtvarných umělců.

České historické loutky ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových. Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových. Ti jako erudovaní znalci historie českého loutkářství doprovodili knihu studií o vývoji českého loutkového divadla a každou fotografii loutky podrobnými texty o jejím původu, zpracování, typologii, včetně jejího uplatnění v divadelním repertoáru. Publikace splňuje jak vysoké nároky odborné veřejnosti, tak je svou čtivou formou a zejména bohatým ilustračním doprovodem přístupná laikům, potažmo všem milovníkům loutkového divadla, a lze ji vnímat jako poctu fenoménu českého marionetového divadla, které je chráněno jako součást nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Milena Jesenská (1896-1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin, Pestrého týdne i pres-tižního týdeníku Přítomnost, jehož vedením byla pověřena po zatčení Ferdinanda Peroutky na počátku nacistické okupace. Celý život udržovala rozsáhlou korespondenci s přáteli, partnery i známými osobnostmi z intelektuálních a literárních kruhů. Do této edice jsou zařazeny dopisy již publikované, ale také dosud nevydané listy Ferdinandu Peroutkovi, Karlu Scheinpflugovi, Otokaru Fischerovi, Stanislavu K. Neumannovi, Fráňovi Šrámkovi, Václavu Tillemu, Jaroslavu Seifertovi, Václavu Kaplickému, manželům Halasovým a dalším. Zahrnuty jsou i nové překlady dopisů odeslaných z Ravensbrücku a vzájemná korespondence mezi blízkými přáteli Jesenské Evženem Klingerem a Willi Schlammem. Dopisy jsou doplněny vybranými dokumenty z doby Milenina zatčení a vyšetřování na Pankráci a v Drážďanech. Samostatnou část knihy tvoří vzpomínky žen, které Milenu Jesenskou poznaly jako spolupracovnici nebo vězeňkyni v koncentračním táboře.

Publikace ke stému výročí básníkova narození. Seifert se, vedle své volné básnické tvorby, intenzivně věnoval i novinářské a publicistické práci. Knížka shromažďuje texty, ve kterých reagoval na politické a kulturní, resp. umělecké dění, přináší rovněž ukázky jeho básní či projevů; obsahuje též ohlasy Seifertových děl z pera významných osobností české kultury, fotografie básníka, jeho přátel a rodinných příslušníků.

10. října 1942 vystoupil R. Glazar z transportního vlaku na rampě stanice Treblinka. Přežil onemocnění tyfem i povstání v srpnu 1943 a podařilo se mu s kamarádem uniknout, oba si vyměnili jména a polská policie je poslala na práci do Německa. Tam se stala neuvěřitelná věc: oba mladí muži žijí v zemi, z níž nacisté organizují „konečné řešení židovské otázky“, až do konce války. Už brzy po ní si R. Glazar napsal poznámky a zachytil vzpomínky na obě části svého válečného „neživota“. Jeho velmi konkrétní, neidelogizující vyprávění nemohlo po válce vyjít. V roce 1968 bylo znovu připraveno k vydání, ale nakonec autor stačil jen vzít jednu kopii rukopisu do svého exilu ve Švýcarsku. Richard Glazar byl jedním z nejdůležitějších svědků v poválečném „treblinském“ procesu v Düsseldorfu a jedním z nejdůležitějších pamětníků vystupujících ve filmu Šoa.

Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 8 Praha – Romance o králi Václavu IV. - Prsten Třeboňské madoně – S obláčky hroznů – Romance o mládí a víně – Vytržené stránky – Překlady – Dodatky Páteří osmého svazku je sbírka Praha. Její jednotlivé básně vznikaly průběžně již od 40. let a její kompozice se postupně velice proměňovala. Konečnou podobu sbírka dostala až v r. 1964 redakcí A. M. Píši v 6. svazku Díla Jaroslava Seiferta. Původně mimo zamýšlenou sbírku vznikaly známé cykly Mozart v Praze, Vltava, Letohrádek královny Anny (mnohé též jako bibliofilie) ad. Kromě básní pozdější sbírky Praha psal J. Seifert od 40. let romance, z nichž v 50. letech vyšlo několik drobných tisků, jako např. Romance o mládí a o víně či S obláčky hroznů. Při Seifertových zájezdech do Beskyd vznikaly básně věnované přátelům a jejich dětem (Vytržené stránky). Pouze dvakrát vyšla sbírka Prsten Třeboňské Madoně. Z překladů svazek obsáhne Píseň písní, kterou J. Seifert přebásnil za jazykové spolupráce St. Segerta. Oddíl Dodatků zpřístupňuje řadu básní, jež dosud nebyly knižně publikovány, některé známe pouze z rukopisu. Těch se – na rozdíl od raných Seifertových sbírek – zachovalo značné množství, které bude zpracováno formou rozsáhlého různočtení. Ilustrační doprovod tvoří reprodukce obálek jednotlivých vydání, z výtvarníků svazek obohatí mj. Cyril Bouda, Arnošt Paderlík, Václav Sivko, Karel Svolinský či František Zikmund. Editor: Marie Jirásková