Marie Bláhová Knihy

Základní příručka, bez níž si práci historika či archiváře nelze představit a která nahrazuje přes půl století starou práci G. Friedricha. Kromě přehledu kalendářů a datovacích systémů obsahuje základní tabulky s převody dat. Doplněn je podrobný soupis svátků a chronologických termínů. Součástí knihy jsou i tabulky představitelů státu a církve v českých zemích a ve střední Evropě, které zpracovali Pavel R. Pokorný a Miloslav Martínek. Vzhledem k tomu, že přepočty sahají až do roku 2203 nepředpokládáme, že by kniha mohla ve vaší knihovně zastarat.

Autorský tým složený z významných českých historiků předkládá čtenářské veřejnosti nové obšírné zpracování našich dějin, jejichž úplné vypsání českému národu stále chybí. Monumentální, vůbec první české dějiny takového rozsahu vycházejí v osmnácti svazcích. Autoři, přestože mají nejvyšší profesionální ambice, se obracejí především na širší čtenářskou obec, jíž bude dílo sloužit jako spolehlivý zdroj poznání naší historie i jako obraz současné úrovně české historiografie. Úvodní svazek monumentální historické syntézy je věnován českým zemím v pravěku, počátkům slovanského osídlení a raně středověkému přemyslovskému státu, do roku 1197.

V kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století XI., završením úsilí účastníků stejnojmenné mezinárodní vědecké konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků pořádané každoročně v Hradci Králové. Ta se stala místem setkávání, prezentace výsledků vědeckého bádání a kritické diskuse mezi nastupující generací historiků. Za účasti badatelů a komentátorů nejen z České a Slovenské republiky ale i ze sousedících zemí, jako z Rakouska, Polska či Německa, kteří se aktivně zajímají o československé v soudobém pohledu o české a slovenské dějiny se konference stala fórem široké škály témat a názorů. Každoroční vzájemné setkávání umožňuje cenné předávání zkušeností a znalostí v přátelské atmosféře v duchu přístupů kritické vědy při prezentaci široké škály s historií spjatých procesů, osudů nebo metodických postupů. Prezentace výsledků výzkumů neobohacuje v konečném důsledku historiky samotné, ale prostřednictvím výsledné kolektivní monografie může oslovit i širokou o historii se zajímající veřejnost.