Miroslav Šašek Knihy

Hongkong – nejbarevnější a nejexotičtější z Šaškových měst. Město mrakodrapů a ulic s pralesem reklamních nápisů i rýžová políčka vysoko horách, bárky na moři, čínský Nový rok s vybuchujícími petardami i Dušičky s piknikem na hřbitově, obchůdky i hospůdky, pouliční prodavači úplně všeho, na co si vzpomenete, holčička s větrníky, zlatí Buddhové a pestrobarevní draci. Další z obrazových průvodců Miroslava Šaška zavádí čtenáře na Dálný východ a zve na velkou cestu prostorem i časem.

Deník přírodovědce, který v době páry a velkých cest ztroskotal na odlehlém ostrově a objevil tam řadu zvláštních zvířat, pobaví a zaujme nejen dětské čtenáře. Dvojveverka luční, citroňák cukrodárný nebo tufýž jednorohý – to je pouhý zlomek živočichů, za jejichž spatření by dnes každý ředitel zoo dal půl zahrady a pandu navrch... A k tomu stopa po tajemném obyvateli ostrova: zmizel, nebo tu dosud někde je? Zápisky, ztracené víc než sto let, objevila a k vydání připravila Olga Černá, ilustrace fantastických zvířat pořídil Miroslav Šašek. Pro přírodovědce od osmi let, ctitele dobrodružství a milovníky záhad, jichž je naše Země plná.

Město, kde všechno – od narození až po poslední cestu – nějak souvisí s mořem. Město, kde místo hlavní třídy mají kanál a po vodě jezdí i metaři a autobusy se zvláštními šplouchavými jmény: vaporetto, motoscafo… To jsou přeci Benátky! Po Paříži, Londýnu, Římu nás Miroslav Šašek přivádí do jedinečného města na vodě. Pozorným okem a jemným štětcem zachytil paláce, gondoly, mosty i holuby. Čtenářům ukazuje, jak Benátky vypadaly před padesáti lety i stovky let předtím… a jak i vypadat budou, dokud moře nerozhodne jinak. Jako obyčejně je tam takový souhrn všeho, co je zajímavé. Náměstí svatého Marka, holubi a dóžecí palác, prodavači korálů a pohlednic. Tady máš gondoliéry, gondoly se svatebčany a pohřeb na gondole, tady jsou uličky a kanály města, tady je takový typický benátský policista… A tady je bučintoró, to je ta loď, kterou vyjížděli každoročně na moře, aby slavili svatbu Benátek s mořem.

Medúza si v zrcadle zálibně prohlíží nový účes, Cicero si ve studiu odkašlává před projevem ke svému lidu, Nero s pocitem dobře vykonané práce sleduje přímý přenos z hořícího Říma… To vše na stránkách rozmarné a opovážlivé knížky, která přivádí antické sochy do směšných situací, jež jako bychom odněkud znali. Většina čtenářů zná Miroslava Šaška jako autora obrazových průvodců po velkých městech. Knihy z jeho série This is... byly původně určeny dětem, ale už několik desetiletí si je stejně rádi prohlížejí i jejich rodiče. A dětským i dospělým čtenářům je také věnována kniha Toto není kámen, jež vedle průvodce To je Řím glosuje autorův pobyt v Itálii a svým způsobem vyjadřuje obdiv k antickému umění – žertem a koláží.

Druhý díl ze série ilustrovaných průvodců Miroslava Šaška po světových metropolích nás zavede do Londýna: obrovské britské metropole, která už za dob římské říše byla tržištěm plným obchodů a obchodníků. Dnes je spíš tepajícím centrem bank a byznysmenů a obrovského množství lidí mnoha národností. Procházka po Londýně s Miroslavem Šaškem baví i dnes: upjaté tváře obchodníků ze City, pouliční performeři bavící lidi ve frontě, taxíky, autobusy, gardisté, řečníci v Hyde Parku, pohled do expozic muzeí a na stavby Christophera Wrena a lidé – v sukních i kalhotách, s parukou i v klobouku s chocholem, váleční vysloužilci, mlékaři, metaři, prodavači, strážníci, turisté… Město, které je stále v pohybu a zároveň je královsky pevné. A jak ho s úsměvem shrnul Miroslav Šašek?„A na úplný konec obrázkové knížky o Londýně se ještě musíme zmínit o jednom věrném příteli – o deštníku.“ Londýn se jistě proměnil, ale protože Miroslav Šašek dokázal v každém městě vyhmátnout jeho skutečné srdce, je jeho průvodce stále k užitku a je v něm spoustu drobných, zábavných informací, které se na internetu v záplavě informací ztratí. Ne nadarmo anglickou verzi „Thisis London“ vystavují v každém londýnském knihkupectví jako „BritishClassics“. A ne nadarmo bylo prvním Šaškovým vydavatelem londýnské nakladatelství.

Proplujte Zlatou bránou a najdete město kopců, lanovek a vyhlídek, město dlouhých mostů a strání pokrytých zlatem. San Francisco. Město, které má jen jednu chybu: zatraceně těžko se z něj odjíždí – jak na vlastní kůži vyzkoušel Miroslav Šašek. Další z obrazových průvodců Miroslava Šaška zavádí čtenáře přes oceán a po New Yorku je to druhé americké město, do kterého se můžete s autorem vydat. Místní ocenili knihu nejen velkým zájmem, ale také slavnostním klíčem od San Franciska, věnovaným Miroslavu Šaškovi.

Věčným městem, kolébkou antiky, příbytkem králů, císařů i papežů nás Šašek provádí - jako obvykle - s humorem i poetickou zkratkou. Zachycuje Řím takový, jaký byl před více než čtyřiceti lety a jaký je i dnes: jižanská atmosféra ulic a náměstí, Italové na mopedech, neutuchající automobilové šílenství a všudypřítomné davy zvědavých turistů. Dokázal však vyhmátnout to nejpodstatnější z římských pamětihodností a míst a uspořádat je v jednoduché a funkční procházky. V Římě, v tom chaotickém a divukrásném městě, kde se protínají dějiny, a které patří k nejnavštěvovanějším metropolím světa, s Miroslavem Šaškem rozhodně nezabloudíte.

Vtipně a vnímavě — tak jako ve svých předchozích knihách o Paříži, Londýnu a Římu — kreslí Miroslav Šašek město superlativů New York. Holanďan, který v roce 1626 za zboží v hodnotě 24 dolarů koupil ostrov Manhattan, sotva tušil, že udělal nejlepší obchod v dějinách Ameriky. Dnes je ve městě, které na ostrově vyrostlo, všechno buď velké, nebo rovnou největší — budovy, auta, dopravní zácpy, nedělní noviny i příběhy. Platilo to v roce 1960, kdy kniha vyšla poprvé, stejně jako dnes, na začátku 21. století. Krása a kouzlo plné kontrastů: TO JE NEW YORK!

Obrazový průvodce Miroslava Šaška po nám blízké metropoli doplněný o sešit Mnichovská oklika současné autorky Magdaleny Rutové. Knihu klasika a světově uznávaného ilustrátora doplňuje vtipný a aktuální pohled o několik generací mladší výtvarnice. Srdcem byl Miroslav Šašek doma především v Paříži, ale zázemí a přátele, kteří mluvili jeho rodnou řečí, a později i lásku a rodinu, měl v Mnichově. V letech 1951–1957 zde pracoval v redakci Rádia Svobodná Evropa, do jehož vysílání – jak rozhořčeně referoval Československý rozhlas padesátých let – „přinesl mravy pařížských šantánů“. A vracel se sem celý život. Snad proto se s úsměvem dívá na břichaté pány v lederhosen, pivnice, poněkud těžkopádnou architekturu a dokonce i na föhn, nepříjemný vítr, způsobující Mnichovanům bolesti hlavy.