Jiří Urban Pořadí knih

Kapela Arakain je na naší hudební scéně úctyhodných čtyřicet let. Začínala v undergroundu, postupně se propracovala mezi českou heavymetalovou elitu a nakonec se stala legendou. Ačkoli prošla mnoha peripetiemi, všechny nepřízně osudu přestála - i díky svým věrným fanouškům. Především jim je určena tato výpravná kniha, která nabízí podrobný a ucelený přehled vývoje skupiny od jejích počátků v roce 1982 až do výročního koncertu ke čtyřiceti letům v pražském O2 universu. Publikace Arakain - History 40 je nabitá fakty. Mapuje minulost a tvorbu skupiny rok po roce, zabývá se jednotlivými alby a významnými koncerty, sleduje okolnosti vzniku nejznámějších písniček. Popisuje milníky kapelní historie, ať už to byly chvíle slávy či propadu, potyčky s politickou mocí nebo příchody a odchody muzikantů. Kniha je vybavena rozsáhlou, často raritní obrazovou fotodokumentací. Také v ní najdete přehlednou diskografii skupiny a profily všech členů, kteří se v ní vystřídali. Kromě toho obsahuje velké množství odkazů na tištěné i webové zdroje informací o Arakainu, jež pravověrní fanoušci jistě ocení.

Dne 16. září 1817 byl nalezen Rukopis královédvorský, na podzim téhož roku pak Rukopis zelenohorský. Odpověď na otázku, jak staré tyto texty jsou, však nebyla ani po dvou stech letech od jejich objevu nalezena. Hledání této odpovědi je věnována tato kniha. Kromě přepisu textu obou rukopisů pojednává o jejich významu pro českou literaturu a přináší přehled nejnovějších poznatků o jazyku Rukopisů, jejich hmotné stránce, otázkách historických. Zmapována je i historie celého sporu o pravost Rukopisů.

Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala, rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany. Kolektivizace venkova představuje jednu z charakteristických událostí tohoto období. Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí, v prostoru mezi Hradcem Králové a Krkonošemi. Nahlíží jej z mikrohistorické perspektívy-zajímá se především o aktéry a jejich motivace. Zkoumá, jak byla myšlenka kolektivního obdělávání púdy v letech 1945-1953 ve společnosti přijímána, jaké reakce kolektivizační úsilí vyvolávalo, jaké pohnutky a okolnosti za těmito reakcemi stály a jaké sociální souvislosti , vztahy a vzorce chování se skrývaly za konkrétním jednáním aktérú. Ve třech hlavních oddílech knížky sleduje fenomény odporu, dobrovolnosti a spolupráce při prosazování kolektivního hospodaření.

Stopadesáté výročí narození Františka Udržala, jež připadalo na 3. ledna 2016, je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za životními osudy a dílem význačného českého politika a sedláka. Tento státník první republiky, blízký prezidentu Masarykovi, dlouholetý ministr národní obrany a v letech 1929–1932 předseda vlády ČSR, se po květnu 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv se podstatně zasloužil o „budování státu“. Udržal zemřel v kritickém roce Mnichova. Nacistická a komunistická historiografie v něm spatřovala nejen prominenta zostouzené první republiky, ale i čelní osobnost agrární strany, která byla hlavní státotvornou stranou meziválečného Československa. Kolektivní monografie věcně, kriticky a bez předsudků představuje a hodnotí život a dílo Františka Udržala v proměnách doby. Jednotlivé kapitoly se věnují Udržalově hospodářské a zemědělské práci, jeho působení v křesle poslance zemského sněmu a říšské rady, jako ministra obrany a premiéra, ve vztahu k agrární straně i k jeho rodné obci a kraji, jejichž zvelebování věnoval nemalé úsilí. Práce sestavená historiky Jaroslavem Rokoským a Jiřím Urbanem zaplňuje mezeru v české historiografii.

Můj deník pokračuje , zapisuju si už automaticky co jsem prožila. A že to jsou někdy fakt zajímaví věci To byste koukali , co se jedný normální holce jako mě může všechno přihodit , když má vedle sebe takovou príma kámošku jako třeba Ivu která neustále přitahuje stresový situace a hledá nový a nový dobrodružství. Anebo třeba naši dědové, který se v důchodu nuděj a věčně něco studujou, aby se nakonec zjistilo , že je ve skutečnosti všechno jinak. No není to k zbláznění? Naše poslední dobrodružství , který popisuju v tomhle deníku , bylo fakt dost nebezpečný a měly jsme štěstí , že jsme z něj vyvázli živý a zdravý...

Česko-anglický katalog k výstavě Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, kterou ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a dalšími institucemi připravil Ústav pro studium totalitních režimů, zachycuje vývoj selského stavu na českém území od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až do současnosti. Největší pozornost je věnována období druhé světové války a komunismu.

Ve čtvrtém dílu Deníku malé blondýnky zachycuje třináctiletá Šárka první měsíce po narození svých bratříčků-dvojčátek. Mámin manžel Mirek jezdí každou volnou chvíli opravovat „barák“ po babičce a po návratu zbytku rodinky z porodnice už nic nebrání úplnému stěhování z města. Šárka se musí rozloučit se svým starým pokojem i kamarádkami ze školy. Vtipně komentuje život na vesnici, kterého se dost obává, ale pak se seznamuje s vnučkou místního kronikáře a zjišťuje, že to na venkově možná nakonec nebude tak nudné. Při společné výpravě na zpustlý hřbitov zažijí dobrodružství, na které jen tak nezapomenou. Na jeho konci totiž narazí na velké tajemství… Čtenáře jistě potěší ilustrace Tany Tanko, které Šárčino vyprávění opět doprovázejí.

Ve třetím dílu Deníku malé blondýnky se čtenáři dozví, jaké výhody a nevýhody přináší z pohledu jeho třináctileté hrdinky život s těhotnou mámou a jejím přítelem. U Šárky doma se všechno chystá na příchod nového sourozence, nakupuje se výbavička a kočárek, a dojde i na svatbu! Šárka se s humorem sobě vlastním svěřuje svému deníku i s dalšími novinkami, kamarádka Nikola se bude stěhovat, a blížící se pololetní vysvědčení dá zabrat i Martině. Kromě toho se k Šárce do paneláku nastěhuje nový kluk a oba se do sebe se Šárkou zakoukají. S příchodem nového přírůstku do rodiny bude ale nakonec největším problémem, kde bude mít pokojíček… Deníkové záznamy opět doprovází svými obrázky Tana Tanko.

Díky činnosti dvou badatelů jsme v Deníku Baltazara Iks měli možnost se podrobně seznámit s dosud neznámou civilizací žijící hluboko v podzemí. Ve druhém sešitě deníkových záznamů Baltazar Iks vypráví o dobrodružstvích, která zažil při hledání dvou vzácných desek, jejichž tajemství baltazaři odnepaměti střeží. V sázce je nejen říše Přízraků, ale i život na povrchu. Do podzemí sestupuje také Hedvika, Baltazarova kamarádka ze světa lidí, vzápětí je však obviněna z krádeže jedné z desek a vše se tak zamotává. Vstupte společně s Hedvikou za Baltazarem do říše přízraků a sledujte, jak se její obyvatelé vypořádají s ukradeným tajemstvím!