Frédéric Deloffre Knihy

Jeden z prvních francouzkých realistických románů, který vypráví nejen o velké lásce dvou mladých lidí, ale líčí také poměry ve Francii za vlády Ludvíka XV. Hrdinka románu se stala nesmrtelnou literární postavou, jež inspirovala četné další umělce, básníky, hudebníky i malíře. Byla předlohou ke stejnojmené rozsáhlé básni národního umělce V. Nezvala.

In the title tale of this original collection, Voltaire addresses the social and political problems of his own day in an ancient Babylonian setting. "Zadig" challenges 18th-century religious orthodoxy by portraying life's vicissitudes as the product of destiny rather than individual choices. Additional selections of the Enlightenment philosopher's short fiction include "Micromegas," "The World As It Is," "Jeannot and Colin," and other stories.

Candide je románem nebo spíše filosofickou povídkou, v níž autor popisuje neutuchající lásku, rozličná utrpení, jež prožívají hlavní postavy příběhu během svých pestrých dobrodružných životů, kritizuje rovněž společenské hodnoty, založené na zlodějství, a optimismus, jenž je v díle propagován filosofem Panglosem, přesvědčeným, že vše je zařízeno dobře, i když se nám daří špatně, a vyzdvihuje práci, jež je vysvobozením člověka od všech útrap společnosti a díky níž se stává život alespoň trochu snesitelným. Dílo je rovněž vyvrcholením nekonečných sporů mezi Voltairem a J.J.Rousseauem, jejichž ideologie se ve své podstatě rozcházejí a oba filosofové proti sobě vystupovali nejen vzájemnou korespondencí, ale i odlišným zaměřením svých literárních děl.

On sait tout de Candide, sauf une chose : quel rapport l'auteur avait-il avec ses personnages ? Les a-t-il imaginés ou connus ? A-t-il partagé certaines de leurs aventures ? Est-il caché dans un coin du roman pour les observer ? Ce regard que Voltaire pouvait porter de l'intérieur sur sa création, c'est justement celui qu'au-delà des connaissances acquises, on a eu l'audace de tenter de porter sur Candide. Cette édition change l'interprétation du plus étudié, mais aussi de plus secret des contes voltairiens. Il s'y présente de façon nouvelle. Ce n'est plus seulement, comme on l'a dit, un «catalogue de tous les malheurs humains», mis au service d'une campagne «philosophique» contre la doctrine de la providence. C'est, dans sa genèse et dans sa structure, un voyage sentimental au pays de la mémoire.