Laurent Binet Knihy

Je květen 1942 a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš se připravují na cíl operace Anthropoid: zabít Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, „pražského kata“ a „blonďatou bestii“. Druhého nejvyššího muže v hierarchii SS provází šeptem pronášená tajemná zkratka HHhH: Himmlers Hirn heißt Heydrich – Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Ne nadarmo – Heydrich totiž patří k hlavním organizátorům židovského holocaustu neboli Endlösungu... Strhující prvotina francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který dlouho pobýval na Slovensku a v Česku, barvitě vykresluje okolnosti „nejodvážnějšího protinacistického činu v dějinách druhé světové války“ a novátorsky v něm zkoumá vztah mezi realitou a fikcí.

Florencie, 16. století. Malíř Jacopo da Pontormo je zavražděn pod freskami, na nichž pracoval dlouhých jedenáct let. Na místě činu je nalezeno též obscénní zobrazení Marie Medicejské, dcery florentského vévody Cosima I. Vyšetřováním události je pověřen samotný Giorgio Vasari, vévodova pravá ruka, malíř, architekt a historik umění. Kdo vraždil a kdo je autorem oné karikatury? Jaký je motiv vraždy a kdo se dopustil zločinu urážky majestátu? Laurent Binet napsal barvitý a košatý příběh, v němž umělci bojují za svobodu svého projevu, šlechtična prchá z paláce, jeptišky revoltují a detektiv je oklamán, příběh plný lstí, spiknutí, násilí, humoru i lásky. Epistolární forma románu dodává detektivnímu pátrání hodinářskou přesnost a zároveň dovoluje nahlédnout do dění pokaždé z poněkud jiné perspektivy - stejně, jako to činí malíři.

Druhý román autora pozoruhodné knihy HHhH se opět pohybuje v historických kulisách, ale tentokrát jde o minulost o něco méně vzdálenou – o osmdesátá léta dvacátého století – a o radikální změnu žánru: Laurent Binet se místo historického románu pouští do vod postmoderny, krimirománu a konspiračního thrilleru. Historické události už nerekonstruuje do co nejpřesnějších detailů, nýbrž je coby výchozí materiál mistrně a hravě mísí s fikcí. Je 25. února 1980 a v jedné pařížské ulici srazila dodávka chodce. Šlo by zřejmě o tragickou, leč ničím výjimečnou událost, nebýt toho, že oním chodcem byl světoznámý francouzský sémiolog Roland Barthes a že se právě vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem Mitterrandem.

Román Civilizace stojí na této hypotéze: Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Habsburského. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Zázračný vynález knihtisku, díky němuž promlouvá papír. Monarchie, vyčerpané nekonečnými válkami a bez ustání ohrožované Turky. Moře sužovaná piráty. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid, toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci: možní spojenci. Z Cuzca do Aix-la-Chapelle a hlavně až do bitvy u Lepanta – to je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Mohlo se to stát. Chybělo málo – jen tři věci: kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky, ubránili by se konkvistadorům a museli bychom přepisovat dějiny. Román o alternativních dějinách světa – konkvista naruby. Oceněno Prix de l’Académie française 2019.

From the prizewinning author of HHhH, “the most insolent novel of the year” (L’Express) comes a romp through the French intelligentsia of the twentieth century. Paris, 1980. The literary critic Roland Barthes dies—struck by a laundry van—after lunch with the presidential candidate François Mitterand. The world of letters mourns a tragic accident. But what if it wasn’t an accident at all? What if Barthes was . . . murdered? In The Seventh Function of Language, Laurent Binet spins a madcap secret history of the French intelligentsia, starring such luminaries as Jacques Derrida, Umberto Eco, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Judith Butler, and Julia Kristeva—as well as the hapless police detective Jacques Bayard, whose new case will plunge him into the depths of literary theory (starting with the French version of Roland Barthes for Dummies). Soon Bayard finds himself in search of a lost manuscript by the linguist Roman Jakobson on the mysterious “seventh function of language.” A brilliantly erudite comedy, The Seventh Function of Language takes us from the cafés of Saint-Germain to the corridors of Cornell University, and into the duels and orgies of the Logos Club, a secret philosophical society that dates to the Roman Empire. Binet has written both a send-up and a wildly exuberant celebration of the French intellectual tradition.

Set in Florence during the early morning of New Year's Day 1557, the story unfolds with the shocking discovery of a painter murdered in a church. As the investigation begins, the narrative delves into the intrigue of Renaissance art, the complexities of human relationships, and the dark secrets that lie beneath the surface of a vibrant city. The unfolding mystery reveals the interplay between creativity and jealousy, painting a vivid picture of the era's cultural landscape.