František Žákavec

František Žákavec pocházel ze starobylého chodského rodu s kořeny doloženými do roku 1654. Vystudoval původně romanistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1896-1899) a jako stipendista v letech 1899-90 studoval na pařížské Sorbonně. Tam se prohloubil jeho zájem o výtvarné umění. Studia dokončil v Praze, kde byl ovlivněn zejména přednáškami T.G. Masaryka a F.X. Šaldy a vitalistickou filosofií Henri Bergsona. Historií umění se intenzivně zabýval od roku 1918. Ve 20. letech patřil do vlivné společnosti historiků umění Šestka v Praze. K jeho přátelům patřil Josef Šusta. Habilitoval se na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde od roku 1923 působil jako profesor dějin umění. Ve 30. letech podpořil stavbu památníku bitvy u Domažlic, která však nakonec nebyla realizována. Zemřel v Praze ve věku 59 let.