Pavel Marek Knihy

Podnázev: Marie Manrique de Lara a její dcery ve službách habsburské dynastie. Pernštejnské ženy jsou v knize představeny v předivu rodinných vazeb i ve vztahu k vládnoucí dynastii, a to především ke svým habsburským patronkám. Od skonu Vratislava z Pernštejna až po vymření Pernštejnů po přeslici (1646) byla totiž prestiž rodu erbu zubří hlavy s úspěchem hájena především díky přičinění pernštejnských žen. Přestože již Josef Janáček ve své knize Ženy české renesance naznačil, jak významnou roli v životě pražského císařského dvora přelomu 16. a 17. století sehrál tzv. pernštejnský fraucimor vedený vdovou po Vratislavovi z Pernštejna a jejími dcerami, soustavnějšímu zájmu historiků se ze všech těchto dam těšila pouze Polyxena. Kniha přináší podrobné informace o životních osudech Polyxeniných sester i matky a pokusí se rovněž o nový pohled na samotnou Polyxenu. Práce je založena na svědectví dosud nevyužitých písemností z českých i zahraničních archivů.

Podtitul: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Autor - Zdeněk R. Nešpor a kolektiv. Původní monografie o vývoji náboženství a religiozity jako sociálního jevu v českých zemích v průběhu "dlouhého" 19. století (vymezeného Francouzskou revolucí či u nás josefínskými reformami a první světovou válkou). Předmětem zájmu je jak dominantní římskokatolická zbožnost, tak "povolené alternativy" v podobě evangelictví a židovství, tak ovšem i další, marginální náboženské směry, které se začaly nově uplatňovat v českých zemích (od starokatolíků či pravoslaví až po spiritismus a - s náboženstvím srovnatelné - antiklerikální hnutí). Kniha vznikla v rámci projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací" , podpořeného Grantovou agenturou České republiky (reg.č. 404/08/0029). Autoři: Zdeněk R. Nešpor, Marie Crhová, Martin Gaži, Kristina Kaiserová, Marie Macková, Pavel Marek. Počet vyobrazení 88 (z toho barevných 10). Vydání první.

Kniha se zaměřuje na Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženu Polyxenu Lobkovickou z Pernštejna, přičemž hlavním pramenem je jejich španělsky psaná korespondence. Tato korespondence je doplněna osobními písemnostmi, včetně kancléřových deníků z let 1592-1628 a dopisů od urozených přátel a příbuzných, jako byli španělský vyslanec hrabě de Onate, Polyxenina sestra Luisa de las Llagas a italský kněz Rodolfo Petrocini. Důležité jsou také zprávy papežského nuncia Carla Caraffy z Vatikánu. Monografie je rozdělena do šesti kapitol. Úvod zkoumá obraz lobkovického páru v historických pramenech. Následující kapitola analyzuje lobkovickou korespondenci z formálního, jazykového a obsahového hlediska. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah mezi manželi a jejich vazby na rodinu. Čtvrtá část zkoumá vztah páru k jejich majetku, zejména funkci venkovských rezidencí. Pátá kapitola odhaluje roli víry v jejich každodenním životě, přičemž se zaměřuje na katolicismus v rodině. Poslední část se věnuje kariéře Zdeňka Vojtěcha a jeho politickému myšlení. Součástí monografie je kritická edice manželské korespondence, která je přístupná široké veřejnosti. Edice obsahuje španělské listy s českými překlady a detailní regesty. Kniha je doplněna rejstříky a rozsáhlým poznámkovým aparátem.

V rukou držíte první moderní českou práci o císařské diplomacii v 17. a 18. století, která vznikla jako výsledek spolupráce předních odborníků na dějiny raného novověku. Jejich úkolem bylo sestavit obraz fungování diplomatické sítě ve složité době, kdy se zvyšovaly nároky na zastoupení a kdy bylo nutné komplikovaně vyjednávat o aliancích proti nepřátelské Francii a Osmanské říši. Text knihy vás provede napříč Evropou a představí císařovy diplomaty, kteří museli být urození, bohatí a vzdělaní, aby mohli vyjednávat s ostatními panovníky a dlouhodobě působit u jejich dvora. Otevře se tak před vámi svět šlechtických diplomatů v celé své šíři i pestrosti.

Sborník z konference pořádané v Olomouci ve dnech 27.–28. dubna 2006 s názvem Osobnost v církvi a politice – čeští a slovenští křesťané ve 20. století přináší více než pět desítek příspěvků o známých i polozapomenutých postavách, které se významným způsobem zapsaly do života české a slovenské společnosti. Svým rozsahem nevytváří ani tak kaleidoskop rozmanitých pohledů, jako spíše pohled, který usiluje o komplexní uchopení tématu. Jednotlivé texty se totiž zaměřují na politické, sociální a kulturní problémy, jimiž minulé století oplývá, a mapují proto i podhoubí, z něhož vyrůstají ideologické režimy a další výzvy, na něž museli křesťané hledat odpovědi a nové způsoby jednání. Reprezentativnost publikace dokládá výběr odborníků, kteří byli vyzváni, aby zpracovali jednotlivé portréty, její vyhraněný ekumenický charakter (postavy čtyř křesťanských tradic a lidé stojící na okraji církevních společenství) a v neposlední řadě i způsob zpracování. Čtenáři mají možnost získat nejen informace o vynikajících i kontroverzních osobnostech českého a slovenského křesťanstva, ale mohou se též ponořit do celé řady problémů, před nimiž stáli duchovní a laici v naší nedávné minulosti.

Předložená kniha je věnována osobnosti Karla Bonaventury Buquoye. Císařský vojevůdce a majitel panství Nové Hrady je v ní představen v kontextu třicetileté války i svých mezilidských vztahů. Přední čeští i zahraniční historici v ní seznámí čtenáře se základními mezníky doby, ve které Karel Bonaventura Buquoy žil a jejíž vývoj výrazným způsobem ovlivňoval, i s životními příběhy osob, jež stály v generálově stínu.

Jan Šrámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi významné politiky českých a československých dějin. K niha tří historiků, působících na Filozofické fakultě U niverzity P alackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné postavení, které si Jan Š rámek vydobyl na politické scéně první československé republiky. Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Š rámkova života a politického působení, jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. A ni Jan Š rámek po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Č eskoslovenska, po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. F undovaný životopis z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné postavě našich moderních dějin.

Biografie Karla Dostála-Lutinova (1871-1923), který patřil díky různorodým činnostem na poli katolické církve, české literatury i politiky ke známým a veřejností sledovaným aktérům.

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů počátkem šedesátých let 19. století až po nejbližší současnost a spojuje hlediska historická, politická i sociologická. Zaplňuje tak dlouholetou, negativně vnímanou mezeru v naší historiografii a svým rozsahem, kvalitou i způsobem zpracování poslouží jak odborníkům a studentům, tak laické veřejnosti. Kromě toho, že přináší řadu zcela nových poznatků, uvádí též na pravou míru mnohá fakta, jež byla v minulosti dezinterpretována či zamlčována. Publikace je doplněna rejstříky a obrazovou přílohou v každém z obou dílů a rozsáhlou výběrovou bibliografií.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 24.-25. května 2006

Kniha je sondou do bouřlivého období provázejícího vznik samostatného československého státu po skončení první světové války. Národní revoluce symbolizovaná heslem "Prč od Habsburků" vyvolala nejen řešení státoprávních otázek, ale byla spojena také s nutností vypořádat se s minulostí, s řadou dalších problémů, mezi něž patřil i tzv. austrokatolicismus, tj. těsné sepětí monarchie s katolickou církví. Volání "pryč od Říma" tak vyústilo v hlubokou krizi v církevní sféře, kterou musel řešit jak nový stát, tak římskokatolická církev. V roce 1920 vzniká církev československá, ale k revolučnímu pohybu došlo také v dalších církevních organizacích. Kniha založená na využití široké škály archivních zdrojů a materiálů úřední i soukromé povahy popisuje události v římskokatolické církvi a evokuje počátky formování církví československé a pravoslavné na pozadí vyústění českého katolického modernismu. Text líčí dramatické události na počátku 20. let 20. století, je faktograficko zaměřenou a poutavou četbou pro zájemce o moderní české politické, kulturní a církevní dějiny.

Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II. (1552-1612), jeho smrtí a pohřby v Madridu, Bruselu, Florencii a Praze. Smrt císaře urychlila nejen pokročilá syfilitická nákaza, ale jeho zdravotní stav výrazně ovlivnily choroby srdce, dýchacího a trávicího ústrojí. V souvislosti se šířením zpráv o úmrtí středoevropského vládce v průběhu roku 1612 autoři usilovali o poznání obsahu a prostředků komunikace na císařském dvoře v Praze. Stranou pozornosti neponechali činnost vlivných dvořanů a jejich zpravodajských sítí. Současně sledovali komunikační cesty, po kterých se šířily informace o smrti Rudolfa II. a přípravě jeho pohřbu. Těžiště knihy spočívá ve výkladu o symbolickém významu sociálního těla zesnulého císaře, jenž od vystavení mrtvoly po zádušní mše vstupoval do kolektivní paměti podle vzoru svých slavných předků z habsburské dynastie jako ctnostný panovník, křesťanský rytíř a bojovník za katolickou víru.

Kniha je prvním uceleným výkladem dějin českého pravoslavného hnutí od poloviny 19. století do počátku 40. let 20. století. Soustřeďuje se především na popis úsilí o vytvoření pravoslavných eparchií v letech první Československé republiky na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Líčí dramatické osudy biskupů Savatije, Gorazda a dalších protagonistů tehdejší pravoslavné církve v širším kontextu československých politických a církevních dějin.

Kniha je pokusem o ucelený pohled na dějiny české pravoslavné církve od poloviny 19. století do počátku 50. let 20. století, kdy získala autokefální postavení. Jejím jádrem je popis formování církve v letech první Československé republiky a líčí dramatické osudy zakladatelské generace duchovních kolem biskupů Sawatije a Gorazda. Vedle evokace bojů o jurisdikci si všímá také života ruské meziválečně emigrace v Česko­slovensku vedené biskupem Sergijem. Autoři sledují problematiku pravoslaví na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi a svou práci koncipují tak, aby uspokojila širší veřejnost i náročného čtenáře. K atraktivitě tohoto knižního titulu přispívá také rozsáhlá obrazová část a uvítají ji nejen zájemci o pravoslaví, religionistiku, náboženské a církevní dějiny, ale všichni, kteří touží po prohloubení poznatků o vývoji moderní české společnosti 20. století.

Tato monografická kniha pojednává o zadání, projektu, vývoji, konstrukci, zhotovení prototypů, provádění potřebných zkoušek a následné sériové výrobě čtyřnápravových skříňových dieselelektrických lokomotiv se stejnosměrným přenosem výkonu z produkce tehdejšího podniku ČKD PRAHA, označených u ČSD jako T 478.1, či ve verzi bez parního generátoru T 478.2. Neopomíjí však též vývoj původně upřednostňovaného provedení dieselhydrodynamické (DH) lokomotivy o stejném provozním zadání následované realizovaným dieselhydromechanickým (DHM) prototypem s licenční převodovkou ČKD-SRM, označeným ponejprv duplicitně také T 478.2 při výkonu 1500 k, a pro jmenovitý výkon 1800 koní jako T 478.4 resp. T 478.45. Knihu doprovází velké množství dobových fotografií, kopií autentických dokumentů, snímků z originálních provozních dokumentací či továrních popisů.

Kniha má dvě části: první pojednává o nepolitických organizacích a politických stranách založených živnostníky a obchodníky, druhá je výběrem z programových dokumentů nepolitického a politického hnutí. Pasáže věnované organizačnímu vývoji mají charakter nástinu, který je prohlouben v pasážích věnovaných Politické straně živnostnictva československého na Moravě jako útvaru, jenž se v politickém systému adaptoval s největším úspěchem. Do druhého oddílu dokumentů jsme zařadili programy stavovských politických stran a živnostenských satelitů občanských a socialistických politických stran.

První pražský arcibiskup Československé republiky František Kordač bývá někdy označován za kontroverzní postavu. Vzdělaný a schopný katolický kněz, profesor pražské teologické fakulty, ale také politik českého křesťansko-sociálního hnutí, filozof a teolog, se stal primasem českým v jednom z nejsložitějších období našich národních dějin. Významně přispěl k urovnání poměru mezi Vatikánem a ČSR a zásadním způsobem zasáhl do výchovy a vzdělávání duchovenstva. O řešení církevních problémů v zemi měl vlastní představy, proto jeho působení na biskupském stolci bylo ukončeno vynucenou rezignací a velkou aférou. Životopisně koncipovaná kniha, opírající se o zdroje z českých a vatikánských archivů, přístupným způsobem čtenáře seznamuje s dílem tohoto muže.

Kniha se zabývá vývojem pravoslavné církve na území Československé republiky v letech 1918-1938, která reprezentují období jejích počátku a etablování v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pod vedením Srbské pravoslavné církve. Podrobně analyzuje její spiritualitu, organizaci, jurisdikci, ustavení eparchií a náboženských obcí. Text je souhrnem rozsáhlého výzkumu, který autoři provedli v 18 archivech pěti zemí (Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Ukrajina, české země). Kniha je s ohledem na čtenáře napsána velmi přístupným jazykem a přináší cenné informace nejen odborníkům, ale také poučeným laikům.

Kniha čtenáře seznamuje s dramatickým životním osudem arcibiskupa pravoslavné církve v Československu Sawatije (Antonína Vrabce), který stál u jejího založení a konstantinopolským patriarchou Meletiosem (Metaxakisem) byl jmenován prvním arcibiskupem pražským a celého Československa. Autoři evokují jeho životní cestu od mládí a studií v Ufě a na Kyjevské duchovní akademii, přes misijní působení mezi českými emigranty na ruské Volyni až po návrat do vlasti.

Publikace je kolektivní monografií vzniklou při příležitosti 80. výročí narození předního českého historika prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., působícího na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Obsahuje příspěvky věnované analýze historiografické tvorby jubilanta, edituje některé jeho texty věnované učitelům, kolegům a přátelům, s nimiž spolupracoval na Univerzitě Palackého v Olomouci v letech učitelského a vědeckého působení, a vědecké studie historiografického charakteru tvořící zázemí pro hodnocení jeho životního díla. Publikace je doplněna dokumentárními fotografiemi ve vztahu k jubilantovu životu a dílu.

Monografie se zabývá problematikou vzniku a počátků Církve československé husitské v kontextu náboženské a církevní krize v Československu po skončení 1. světové války. Těžiště výkladu spočívá v evokaci zápasu o teologickou orientaci církve mezi skupinou modernistů vedených Karlem Farským a tradicionalisty soustředěnými kolem vladyky Gorazda (Pavlíka), posazujícího pravoslaví a orientaci na srbskou pravoslavnou církev. Práce zachycuje dramatické zvraty ve vývoji církve a její úsilí o vytvoření moderní věrouky 20. století v odkazu na českou husitskou a českobratrskou reformaci. (k zápasu Církve československé (husitské) o vizi moderního českého křesťanství v letech 1920 1924)

Monograficky koncipovaná publikace připomíná život a dílo novoměstského rodáka, známého především jako bojovníka proti fašismu. Autor rozčlenil tématiku do devíti kapitol: Rodinné prostředí, Prostějov a Jiří Wolker, Vysokoškolská studia, Vůdcem socialistických studentů, Na kulturní frontě, Funkcionářem satelitních organizací KSČ, Proti fašismu a válce, Lipský proces, Život proti smrti. Muzeum ji doplnilo vzpomínkou místního spoluvězně z koncentračního tábora. Příležitostí k vydání první monografie v republice bylo 100. výročí narození významného antifašisty, zavrženého vlastní stranou.

Historie českých katolických politických stran a analýza jejich programových dokumentů od roku 1894 až do roku 1938.

příspěvek k počátkům demokratizace české společnosti v letech 1989-1990

Dvoudílná publikace je výsledkem několikaleté práce početného vědeckého autorského kolektivu. Monografickým způsobem zachycuje dějiny všech významnějších politických stran a seskupení na našem území od vzniku a konstituování prvních politických subjektů počátkem šedesátých let 19. století až po nejbližší současnost a spojuje hlediska historická, politická i sociologická. Zaplňuje tak dlouholetou, negativně vnímanou mezeru v naší historiografii a svým rozsahem, kvalitou i způsobem zpracování poslouží jak odborníkům a studentům, tak laické veřejnosti. Kromě toho, že přináší řadu zcela nových poznatků, uvádí též na pravou míru mnohá fakta, jež byla v minulosti dezinterpretována či zamlčována. Publikace je doplněna rejstříky a obrazovou přílohou v každém z obou dílů a rozsáhlou výběrovou bibliografií.

Kolektivní monografie je věnována osobnosti katolického politika, státníka a kněze, který je svým životním dílem zosobněním českého křesťansko-sociálního hnutí. Stál u jeho kolébky a přes půl století usiloval jako politik o řešení sociální otázky ve prospěch širokých lidových vrstev. Jako státník patří ke generaci elit, kterým připadl úkol dovršit proces formování novodobého českého národa a zasloužil se o budování Československa jako demokratického státu. Kniha však není monotematickým souborem kapitol věnovaných Šrámkovi. Její ambice směřují také k reflexi doby, kterou prožíval a spoluvytvářel s dalšími politiky a veřejnými činiteli, spolupracovníky i ideovými odpůrci. Tento její druhý rozměr vytváří širokou mozaiku života a událostí od konce 19. století až téměř do současnosti.

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie. Klíčové texty (Roman Holec, Josef Harna, Adam Hudek, Jiří Němec, Miroslav Kunštát, Jan Horský, Stanislav Balík, Miroslava Ludvíková, Miloš Trapl, Jan Pešek, Zdeněk Nešpor a další) představují východiska k další diskusi i k dalšímu rozvíjení oboru.

Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867-1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové evropské trendy a pokusily se v českých zemích rozšířit myšlenky křesťanské demokracie. Významné místo zaujímá také v dějinách české Katolické moderny jako literárně-uměleckého proudu a církevně opravného hnutí, které vystoupilo s apologií ideálů křesťanství a chtělo zastavit procesy sekularizace české společnosti. Stal se vůdčí osobností radikálního křídla modernistů v Čechách a byl znám jako břitký žurnalista a redaktor několika časopisů. V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století. Veřejné působení Emila Dlouhého-Pokorného je líčeno na pozadí jeho privátních osudů plných překážek a nepochopení, které zdolával se vší houževnatostí, poctivostí a oddaností víry ve svou pravdu.

Prolegomena k vývoji pravoslaví v českých zemích na Slovensku a na Podkarpatské Rusi v letech 1860-1992 / Kniha je prvním pokusem o ucelený pohled na pravoslavnou komunitu na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v 19. a 20. století. Autoři se zabývají problematikou formování ortodoxní církve a líčí její osudy v letech první republiky, za druhé světové války a po roce 1945. Zvláštní pozornost pak věnují postavení pravoslavné církve v období komunistické totality. Historická fakta doplňují evokací životního díla četných jejích protagonistů. Nedílnou součástí práce je bohatá obrazová příloha. Knížka nabízí zasvěcený pohled do církevních a společenských dějin dvou století.

Práce o historii českého katolicismu v posledním čtvrtstoletí před první světovou válkou je pohledem na proces konstituování katolických politických stran v Čechách a na Moravě a usiluje o vysvětlení příčin složitého vývoje politického katolicismu spojeného se štěpením stran, jejich slučováním a novou diferenciací. Zachycuje vytvoření katolického politického tábora a jeho složek (satelitní a spolkové organizace), včetně přehledu historie katolického tisku. Širší pozornost věnuje problematice tzv. české Katolické moderny v kontextu s vývojem reformního modernismu ve světě a některým otázkám vnitřních problémů vývoje katolického tábora a jeho apologetického úsilí v kontextu tzv. kulturního boje.

Kniha soustřeďuje studie na téma politického katolicismu a představuje jeho různorodost a proměnlivost v závislosti na čase. Příspěvky si všímají vývoje tohoto fenoménu v moderních českých dějinách a prezentují apologetické a aktivizační poslání ve střetu s nástupem a expanzí industriální společnosti a totalitním režimem etablovaným v letech po skončení druhé světové války. Sborník chce současně ukázat význam propojení teorie a praxe politického katolicismu důrazem na pojmovou přesnost při označování některých jevů a skutečností, které se v průběhu času mění a významově posouvají. Obsahová pestrost pojednání vytváří z předkládané knihy přitažlivý a čtivý celek obohacující čtenáře o nové poznatky a posouvající naše znalosti o politickém katolicismu dopředu.

Sborník z konference konané 10. listopadu 1998 v Prostějově

K 100. výročí sjezdu Katolické moderny na Velehradě roku 1899.

Životní příběh hledání ideální církve pro 20. století Kniha usiluje o kritický výklad životního díla biskupa české pravoslavné církve Matěje Pavlíka-Gorazda (*26. 5. 1879 Hrubá Vrbka, †4. 9. 1942 Praha-Kobylisy), jedné z nejvýznamnějších postav mezi duchovenstvem usilujícím v českých zemích na počátku 20. století o provedení církevních reforem. Výklad je soustředěn na postižení jeho úsilí na půdě třech církví - katolické, československé a pravoslavné - a na zhodnocení misijní práce ve prospěch českého pravoslaví. Autor knihy zasazuje problematiku do širšího kontextu československých dějin první poloviny 20. století s důrazem na jejich náboženský, církevní a kulturní rozměr. Biskupa připomíná jako oběť heydrichiády a novomučedníka sv. Gorazda II., kanonizovaného srbskou a českou pravoslavnou církví.

Monografie věnovaná misijnímu působení biskupa srbské pravoslavné církve Dositeje (vlastním jménem Dragutina Vasiće) v meziválečném Československu. Práce se opírá o domácí i zahraniční archiválie a je příspěvkem k poznání vzájemných vztahů mezi malodohodovými spojenci Československem a královstvím SHS v náboženské a církevní oblasti.

KSČ představovala v československých a českých dějinách 20. století důležitou politickou sílu. Vznikla v roce 1921 z plurality rozličných uskupení, v níž levicová opozice uvnitř sociální demokracie hrála sice ústřední, nikoli však výlučnou roli. V první polovině 20. let se tato novámasová strana etablovala a stabilizovala. Ve druhé polovině 20. let procházela KSČ pod dohledem instruktorů Kominterny procesem bolševizace jako základním organizačním principem komunistických stran. Strana se tehdy obměňovala i generačně, když do jejího vedení nastoupili tzv. karlínští kluci v čele s Klementem Gottwaldem. Léta 1929–1935 bývají v literatuře o dějinách KSČ charakterizována jako etapa vyhroceného sektářství taktické linie komunistického hnutí jako celku, které vyplývalo z dobové kominternovské teze o „sociálfašismu“ a bojové taktiky „třída proti třídě“. Teprve v roce 1935 s novou taktikou tzv. lidové fronty, ordinovanou z Moskvy, nastoupila KSČ pozvolna cestu ke státotvorné politice obrany země proti fašismu, která z ní do roku 1945 vytvoří všenárodní stranu orientující se na všechny složky české a slovenské společnosti a vykračující vstříc monopolu moci.

Der machtpolitische Einfluss der päpstlichen und spanischen Diplomaten am Kaiserhof Rudolfs II. (1576-1612) war immens. Über sie liefen alle Informationen über wichtige Ereignisse im Heiligen Römischen Reich und in den Habsburger Ländern. Sie vertraten effizient die Interessen Spaniens und des Papstes. Der Band untersucht in vergleichender Perspektive Netzwerke, Informations- und Kommunikationswege sowie Lebensumstände einzelner Klienten.