Eva Janáčová Knihy

Soubor specializovaných map zaznamenává díla s antisemitským obsahem v místě svého vzniku. Uvedená díla mají původ v českých zemích nebo k nim mají jasně prokazatelný vztah a vznikla v časovém období od středověku až do roku 2020.

Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance. Ta mohla pramenit z církevních doktrín, feudálních nařízení a později národnostních požadavků i obecné potřeby nalézt viníka prakticky jakýchkoli společenských problémů. Výstavní katalog jednak představuje známé vrcholy antisemitských resentimentů, jednak reviduje pohled na období, která se obvykle s představou protižidovských nálad nespojují. Ostatně nebezpečí protižidovské vizuality zůstává palčivým problémem také současné doby. Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je zároveň zprávou širšího významu, neboť procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace i vylučování ze společnosti představují obecnější problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem zůstává vykonstruovaný a imaginární konflikt.

Odborná publikace s názvem Karlovarská idyla? Židé v západočeských lázních se věnuje vzájemným vztahům Židů – především židovských lázeňských hostů – a většinové společnosti v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Časově je téma vymezeno prvními doloženými zprávami o židovských návštěvnících ve zdejších lázních na začátku 17. století a končí podzimem roku 1938, kdy došlo k nacistické okupaci pohraničí a křišťálové noci. Západočeské lázně platily před druhou světovou válkou za nejluxusnější léčebná centra střední Evropy. Majoritní společnost je často vnímala jako romantická a idylická místa, i když realita byla poněkud odlišná. Za přepychem a honosnou pompou lázeňských měst se skrýval nejen každodenní život a práce místních obyvatel, ale také různé formy antisemitismu.

The subject of visual anti-Judaism (hatred of Jews based on their religious difference) and of visual antisemitism (hateful content based primarily on delineation of nationality) is an integral part of local histories in the Bohemian lands, whether that be the history of religion or the history of national and racial intolerance. This intolerance may have originated from church doctrines, from feudal fiats and, later in history, from conditions related to nationality and the general need to find somebody to blame for practically any kind of problem in society. The publication presents the well-known high points of antisemitic resentment on the one hand, while on the other hand it reconsiders our view of historical periods not usually connected with the idea of anti-Jewish sentiment. The danger of anti-Jewish visuals is still an urgent problem today. This mapping of the visual signs of anti-Judaism and antisemitism is also an account of their broader meaning, as the processes of stereotyping, delegitimization, dehumanization and exclusion from society represent a more general problem. Whether these processes target religious, national or sexual minorities, they are based on a supposed conflict that is both constructed and imaginary.