Jiří Rathouský Knihy

Kačenka byla v nemocnici. Spřátelila se tu s pánem, který ji odkázal dům hrůzy. Kačenka si pro něj jede do Vídně a seznamuje se s nezaměstnanými strašidly.

Autoři shromáždili v publikaci řadu nejrůznějších informací a poznatků ze všech oborů lidského vědění a činnosti a doplnili ji pestrým výběrem obrázků, fotografií, reprodukcí, tabulek a přehledů. Vytvořili tak encyklopedickou pomůcku, umožňující mladým čtenářům první seznámení a orientaci ve složitém světě poznání a po znávání.

Antologie, která chce představit poetismus jako vyhraněný, časově vymezený umělecký směr. Přináší stati, manifesty a zejména ukázky poetistické tvorby jeho předních představitelů, jako např. V. Nezvala, K. Teiga, J. Seiferta, K.Biebla, také V. Závady a F. Halase. První oddíl je věnovánpředhistorii poetismu, ve druhém je zachycen zrod poetismu a konstruktivismu, třetí soustřeďuje práce z doby rozmachu poetismu, čtvrtý podává obraz celé šíře vlivu poetismu, pátý je věnován klasickým realizacím v podobě velkých poém, šestý představuje závěrečnou etapu. Knihu doplňují četná vyobrazení.

Beletrizovaný cestopis Italské prázdniny bývá srovnáván s cestopisnými črtami Karla Čapka. Werich tu zaznamenává cestu, kterou na Apeninský poloostrov podnikl v 50. letech spolu se svou dcerou Janou. 4. vydání

Škola soutěží s továrnou. Hoši i děvčata závodí v práci i v docházce s dospělými, pomáhají slabším, podporují a utvrzují nerozhodné a nakonec soutěž vyhrají. Nejlepší je třída hrdinů knihy: Vládi, Jirky, Standy, Jitky aj. I dvě děti, Jarka a Jana, ačkoliv nechodí dosud do školy,pomáhají svým starším bratrům a sestrám a těší se z jejich vítězství

Zábavnou a zajímavou formou seznamuje autor dětského čtenáře s dějinami českého letectví od prvopočátečních pokusů legendárních letců až po opravdové statečné hrdiny našeho letectví. (Vít Fučík, Kadeřábek, Vaněk, Štěpánek, Homola, Hirsch, Málek, Finger, Kašpar, Šimůnek, Čihák, Laglerová, Beneš, Holeka a j.) Děti se poučí o celém světovém vývoji letectví (Cayley, Pènaud, Lilienthal, Mozajskij, Blanchard, Langley, bratří Wrightové, Blériot, Etrich, Pégoud a j.) a o tom, jak důležitě místo mají v dějinách naši průkopníci v tomto oboru i když k těžkostem, k bojům s přírodou a technikou, přistupovalo ještě nepochopení tehdejšího společenského zřízení.

Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti. Vydání sedmé, v EMG čtvrté.

V Rozpravě o zdviži, která se opět pohybuje na rozhraní beletrie a filosofie, rozvíjí autorka dále zvláštní charakter své tvorby. Sama prohlašuje, že její práce „není nic jiného než svého druhu a snad dokonce mimo úmysl divadelní hra“ a zdůrazňuje, že v ní nevytváří ani uzavřenépostavy, ani ukončené příběhy a děje a je vedena spíše postupem meditativní úvahy.

Scénář českého filmu. Fotky z filmu a povídání k nim.