Paul Watkins Pořadí knih

Americký dělník, rozčarovaný stagnující Amerikou v době krize, se stěhuje se svou rodinou do Ruska. Jeho dopisy domů jsou nejdříve nadšené, ale brzo začne chápat omyl představy ráje. Svět sovětské špionáže o pár let později překvapuje zmizení neporazitelného inspektora Pekkaly. Stalin odmítá uvěřit zprávě z fronty, že bylo skutečně nalezeno inspektorovo tělo. Jako všechny, kdo za Stalina vykonali špinavou práci, ho pravděpodobně čeká poprava. Posílá tedy asistenta Kirova hluboko do lesů západního Ruska, do divočiny, kde partyzáni vedou tvrdou válku proti nacistickým útočníkům i proto sobě navzájem. Partyzáni zde nejsou žádní černobílí hrdinové. Součástí příběhu je i psychologická studie Stalinovy nenápadné podlosti, které se dopouštěl na lidech kolem sebe. Pekkala jako první přestal Stalinovi věřit a odhalil, že to je člověk s násilnou a paranoidní povahou. Pekkalova odplata se blíží.

Německá armáda se blíží k Leningradu a kromě běžného plenění a rabování odváží nalezená umělecká díla. Obraz můry, který Rusové najdou v kufříku důstojníka SS ze sestřeleného průzkumného letadla, nemá uměleckou ani historickou hodnotu, a přesto se zdá, že je pro Němce z nějakého důvodu mimořádně důležitý. Myslí si to i samotný Stalin, který vyšetřováním této záhady pověří svého nejlepšího vyšetřovatele – svérázného inspektora Pekkalu. Čtvrtý díl Eastlandovy „rudé“ série nás zavede do Kateřinského paláce, na místo, kam nechala dcera Petra Velikého umístit Jantarovou komnatu. Na místo, kde Pekkala žil v blízkosti cara jako jeho osobní detektiv, než jako miliony jiných skončil po revoluci v gulagu. Teď ho Stalin povolá, aby Jantarovou komnatu zachránil. Nebo ji přece jenom stačili Sověti před Němci ukrýt? Na Stalinův rozkaz se Pekkala vydává na území obsazené Němci, které tak důvěrně zná... Sam Eastland nelíčí jenom běsnění války nebo mrazivou atmosféru stalinského Ruska, kde je možné cokoliv. V kulisách skutečných historických událostí vás dokáže strhnout napínavým dějem

Eastlandova Rudá Sibiř je mrazivá nejen zasazením na ledovou Sibiř, ale i atmosférou a napětím. I přes běsnění války v Polsku je Stalin stále posedlý hledáním zlata posledního ruského cara Mikuláše II. a jeho rodiny. Jeden z informátorů ho dovede na stopu muže, který měl za úkol carské zlato ukrýt. Tenhle, pro Stalina tolik důležitý muž, je ale v jednom z nejtvrdších gulagů v zemi náhle zavražděn. Stalin proto povolá inspektora Pekkalu, známého jako Smaragdové oko, aby vraha vypátral. Sam Eastland dovedně vykresluje nehostinné prostředí, odhaluje zločiny minulosti a nabízí nový pohled na roli československých legionářů. První vydání.

Píše se rok 1939. Přestože se Stalin připravuje na největší konflikt v dějinách lidstva, stále ještě světu předstírá, že se bude snažit udržet mír. Doufá, že si vítězství zajistí pomocí projektu Konstantin, který se zabývá vývojem tanku T-34. Tento projekt ale někdo narušuje a vynáší přísně tajné informace ven. Zjistit, co zatím vězí, musí inspektor Pekkala….

Inspektor Pekkala, známý jako Smaragdové oko, býval kdysi nejslavnějším detektivem celé Rusi a spřízněnou duší cara. Teď ho vězní ten, koho kdysi stíhal. Jako miliony dalších skončil na Sibiři v gulagu a v sovětském Rusku po něm zůstala jen legenda. Stalin ho ale po letech dočasně omilostní... Je totiž jediný, kdo by mohl vypátrat skutečného vraha carské rodiny a najít carův poklad. Pokud se mu to podaří, má být jeho odměnou svoboda a naděje na shledání se ženou, kterou mu vzala revoluce. Neuspěje-li, čeká ho smrt. Oko rudého cara představuje milovníkům kriminálních románů novou působivou postavu, nahlíží do temných dob bolševické hrůzovlády a zkoumá, jak pevný dokáže člověk zůstat v jejích mechanismech. Sam Eastland ale rozhodně není jediný, komu případ zavraždění Romanovců nedá spát. Autor svou přiznanou fikci porovnává se skutečným průběhem oněch posledních vypjatých měsíců. S postupným objevováním kosterních ostatků jednotlivých členů dynastie pokračuje vyšetřování dodnes - nedávno je znovu otevřel i moskevský soud. Pro českého čtenáře rozhodně nezůstává bez zajímavosti ani účast československých legionářů ve vývoji celé události.