Martin Vaňourek Knihy

Kniha Martina Vaňourka prezentuje velké množství fotografií a pohlednic, v řadě případů dosud nepublikovaných a historicky cenných, pocházejících ze sbírek institucí a soukromých osob. Díky nim čtenář pozná historii a proměny města Mohelnice v průběhu 20. století a zčásti i jeho současnost.

Tento čtvrtý titul vzpomínkové edice je věnován prvnímu postavenému hraničářskému pluku 4 jehož velitelství bylo v Hlučíně a obsazoval pak těžké opevnění od Bohumína přes Smolkov až k Jamnici západně za Opavou. Celkem čtyřiadvacet pamětníků zde postupně skládá své vzpomínky na slávu, ale i konec této elitní jednotky, která v září 1938 jako jediná z hraničářských pluků dostala i svůj plukovní prapor. Obsahem publikace je i složení pluku včetně určení velitelů všech těžkých objektů, které tato jednotka obsazovala k obraně. Obrazová příloha, která je uložena ve středu publikace dokumentuje nejen slavnostní "svěcení" plukovního praporu v září 1938 včetně praporu, ale i dobové pohledy na vybrané pevnostní objekty, které dnes mají již jen málo společné se stavem, jaký měly na podzim 1938.

Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resselově ulici v Praze. Publikace prochází celý jeho život od jeho působení u hraničářského pluku 4 Hlučín, odchod za hranice v roce 1940, boje ve Francii a jeho osudy ve Velké Británii před nasazením v paravýsadku TIN. Autor vycházel z jeho osobních deníků, které doplnil informacemi z vojenských archivů a dalších zdrojů. Publikace vyšla 11. května 2014 při příležitosti 100. let od narození podplukovníka in memoriam Jaroslava Švarce.

Sedmá mechanizovaná brigáda „Dukelská“ vznikla 1. října 1994 reorganizací 3. mechanizované divize v Kroměříži. V roce 2004 byla přemístěna do Hranic, kde působí dosud. Představuje rozhodující údernou a palebnou sílu těžkého typu pozemních sil Armády České republiky, která je určena k plnění úkolů prevence i reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Její organizace umožňuje vytvářet základ úkolových uskupení k řešení taktických úkolů a operací. Kniha se skládá se šesti kapitol popisující současnost, historii, výcvik, výzbroj či nasazení v zahraničních operací. Kniha je volným pokračováním knižních projektů DUM SPIRO SPERO nebo URNA, čímž se 7.mechanizovaná brigáda stává třetí knihou této úspěšné edice. Kniha vyšla za podpory Olomouckého kraje.

Publikace je již šestým pokračováním vzpomínek hraničářů obsazujících objekty čs. stálého opevnění na konci 30. let minulého století. Autorům se podařilo shromáždit značné množství vzpomínek vojáků a důstojníků, kteří sloužili ve srubech mezi Zemskou Bránou a tvrzí Hanička v Orlických horách (objekty K-S 52 až R-S 75). Poprvé jsou v publikaci zařazeny i výkresy všech objektů, které se v popisovaném úseku nacházejí a také mapy s vyznačením překážek a palebného systému. 160 dobových fotografií na křídovém papíře je opatřeno fundovaným komentářem.

Osmnáctí hraničáři představují souhrn vzpomínek v prostoru opevnění v okolí Náchoda a promlouvá v nich jednadvacet pamětníků což k přihlédnutí, že tamní hraničářský pluk 18 nebyl do osudového Mnichova postaven na předpokládané stavy, je počet úctyhodný. V publikaci je rovněž uveřejněn poněkud vzácný nález odkazu dělníků stavební firmy Frič, kteří své poselství ukryli do skleněné láhve a zazdili do cihlové příčky jednoho z objektů a na své nalezení čekal až do druhé poloviny osmdesátých let. Do fotografické přílohy byly zařazeny i ojedinělé kresby vojáků uvnitř jednoho z objektů dělostřelecké tvrze Dobrošov, které vzniky v říjnu 1938 a vyjadřovaly názory a pocity osádky pěchotního srubu "Jeřáb" na dopad situace po kapitulaci.

Publikace vydaná k příležitosti slavnostního nástupu pěší roty Aktivních záloh při krajském vojenském velitelství v Ostravě, který proběhne 28.ledna u hrobu podplukovníka Josefa Otiska. Na více než osmdestáti stránkách Josef Otisk vzpomíná na odchod za hranice v prosinci 1939, útěk přes Maďarsko, Jugoslávii, Turecko do Francie, kde se účastní její tragické porážky. Je to vůbec poprvé, co jsou publikovány vzpomínky k této údálosti, stejně jako výcviku ve Velké Británii a posléze v okupované vlasti, kde je v září 1944 vysazen jako velitel výsadku Wolfram, který jako jediný měl bojové určení. Autor sleduje jeho životní cestu až do samého závěru, kdy upadá do zapomnění a posléze je znovu jeho čest obnovena a zásluhy vyzdviženy poctou nejvyšší - propůjčení jeho jména vojenské jednotce.

Již sedmé pokračování edice vzpomínek nás tentokrát zavádí do míst, jehož středem je dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách. Publikace zahrnuje na více než 121 stranách textu vzpomínky bývalých hraničářů jmenované tvrze, ale i 3./19. a 4./19. hraničářské roty. Kniha je doplněna rovněž bohatou fotografickou přílohou, která obsahuje 229 dobových fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány vůbec poprvé. Kniha obsahuje také technické výkresy všech objektů v popisovaném úseku a do rozsahu je kniha téměř tožná s titulem "Zapomenutí hraničáři", který přišel na knižní trh v loňském roce.

Historie a současnost elitní vojenské jednotky AČR. Unikátní fotografie společně s autentickými výpověďmi současných i minulých příslušníků 4. brigády rychlého nasazení s čestným názvem „Obrany národa“ poutavým způsobem mapují historii jedné z nejvýznamnějších a nejprestižnějších složek současné Armády České republiky, a zároveň poskytují unikátní pohled do života profesionálních vojáků, který je obyčejným smrtelníkům jinak ukryt za zdmi kasáren.

Rotný Jaroslav Švarc – jeden ze sedmi statečných po atentátu na Heydricha Odvaha a oddanost tváří v tvář absolutnímu zlu Rotný Jaroslav Švarc byl jedním z parašutistů, kteří byli v době německé okupace vysazeni na české území s cílem bojovat proti nacistickému zlu. Historik Martin Vaňourek zpracoval archivní materiály, deníky a paměti, dochované hmotné prameny a vyzpovídal pamětníky, aby sestavil co nejkompletnější svědectví o životě a odkazu jednoho ze sedmi statečných hrdinů, kteří položili svůj život v boji s nacistickou přesilou v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici po atentátu na Heydricha. Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Publikace prochází celý jeho život od působení u hraničářského pluku 4 Hlučín přes odchod za hranice v roce 1940, boje ve Francii, život a výcvik ve Velké Británii před nasazením v paravýsadku TIN až po jeho statečný boj proti nacistickým okupantům. Kniha zároveň sleduje osudy jeho přátel a rodiny a připomíná snahy o uctění památky Jaroslava Švarce po skončení války. Autor vycházel z jeho osobních deníků, které doplnil informacemi z vojenských archivů a dalších zdrojů. Kniha je aktualizovanou a rozšířenou reedicí původní publikace, která vyšla v roce 2014 při příležitosti 100 let od narození podplukovníka in memoriam Jaroslava Švarce.

Životní příběh člena výsadkové operace Silica-jih kapitána Rudolfa Krzáka.

Životní příběh velitele para- výsadku Chalk Bohumila Bednáříka.

Obsah publikace pojednává ve vzpomínkách na bývalý hraničářský pluk 6 jehož předchůdcem byl III. strážní prapor, který zde působil od roku 1936, kdy se v okolí městečka Králíky započalo v budováním stálého opevnění.Celkem čtrnáct pamětníků zde líčí své vzpomínky na příchod do této oblasti včetně velkého odhodlání, které panovalo v září 1938, kdy se republika ocitla na prahu války.Součástí vzpomínek je i potupný Mnichov a opuštění opevněných pozic.Ve svým vzpomínkách například bývalý poručík pěchoty František Novák přináší svědectví o sebevraždě četaře Arnošta Hrada v pěchotním srubu \"U Cihelny\", který se zde 3. října 1938 v sebevražedném úmyslu střelil služební pistolí do prsou.Pohled Františka Nováka, jako bývalého velitele četaře Hrada, je svědectvím o příčině této sebevraždy, která již za minulého režimu byla varující legendou a zneužita k propagačním účelům ve kterých se s mírnou setrvačností pokračovalo i po listopadu 1989.

Vojenskou duchovní službu mají mnozí spojenou především s literárními a televizními postavami, jako je Haškův feldkurát Katz, nebo otec Mulcahy z populárního MASH. Taková redukce však zakrývá bohatou a fascinující historii jedné z tradičních – byť nedoceňovaných – složek ozbrojených sil. Seznamte se s dějinami i současností Duchovní služby AČR. Poznáte osudy lidí, kteří často přinášeli až nemyslitelné oběti v dobách válečné temnoty i diktatury, aby věrni svému přesvědčení bránili pravdu Boží i svůj národ.

Vojenský historik poručík Martin Vaňourek vydává další z řady knih, ve kterých se věnuje osobnostem z prostředí československé armády. Tentokrát se zaměřil na plukovníka Jaroslava Mikuláše Nováka. Tento rodák ze Staré Skřeněře u Nového Bydžova byl ve svých osmnácti letech odveden do rakousko-uherské armády, aby bojoval za monarchii v právě probíhající první světové válce. V létě 1916 padl do zajetí na ruské frontě a záhy vstoupil do řad československých legií. Prošel si celou sibiřskou anabází a v průběhu byl povýšen do důstojnické hodnosti. Po návratu do vlasti už zůstal uniformě věrný. Mimo jiné sloužil jako zástupce velitele Hradní stráže za prezidenta Masaryka a byl prvním velitelem tvrze Hanička u Rokytnice v Orlických horách. Po okupaci se aktivně účastnil odboje v rámci Obrany národa. Pomáhal gestapem hledaným vlastencům opustit protektorát. Sám později unikl do francouzského a následně britského exilu. V průběhu druhé světové války plnil úkoly v Británii i severní Africe, kam se dostal za dramatických okolností. Přežil nálet na transportní loď, která jej měla dopravit ke vznikajícím československým vojenským útvarům na východní frontě. Po válce byl degradován, dehonestován a nakonec také vězněn. Jaroslav Mikuláš Novák zemřel v roce 1985, veřejností prakticky zapomenut. K jeho rehabilitaci došlo během 90. letech minulého století.

Příběh ruského legionáře, který se později stal jedním z nejlepších plukovníků pěchoty, kterého v roce 1938 československá armáda měla. Po okupaci v roce 1939 se plk.pěch.Maleček zapojil do řad Zemského velitelství Obrany národa - Brno a stejně jako celé jeho vedení, i on byl zatčen, vyslýchán a týrán. Zemřel 1.ledna 1941 v nacistickém kriminále. Jeho příběh je spojen i s osudem rtm.pěch.Josefa Drápala, který byl jeho podřízený a dal se do služeb okupantů za což byl po válce odsouzen. Publikace vychází při příležitosti propůjčení bojového praporu vojenskému útvaru v Bučovicích, kde byl právě plk.pěch.Maleček prvním velitelem v historii vojenské posádky.

říběh plk.zdrav. MUDr. Emila Zuckerkandla, posledního velitele Sborové nemocnice 7 v roce 1938, která se nacházela na Klášterním Hradisku v Olomouci. Autor se věnuje jeho osudu od první světové války až po jeho zavraždění v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim - Birkenau. Publikace mapuje příběh celé jeho rodiny, organizační strukturu Sborové nemocnice 7, poválečné události až po propůjčení jeho jména 6. polní nemocnici Armády České republiky v květnu 2011 prezidentem republiky.

Příběh brigádního generála Josefa Ereta, italského legionáře, velitele pěšího pluku 29 "Plukovníka Josefa Jiřího Švece" v Jindřichově Hradci v roce 1938 a vyznamenaného exilového generála, který se nikdy nesměl vrátit do své vlasti.

Útlá brožura čtenáře seznamuje se vzpomínkami dvou pamětníků. Prvním je stavbyvedoucí, který se přímo podílel na výstavbě pěchotních srubů v Komárně, druhý byl příslušníkem pevnostní čety pěšího pluku 12, která tyto objekty obsazovala. Fotografická příloha je vytištěna na křídě a obsahuje zajímavé snímky, vesměs prvně publikované. V příloze lze najít technické informace o těžkém opevnění v Komárně.

Brožura shrnuje základní informace o technických parametrech i historickém významu nedokončené dělostřelecké tvrze Skutina, která se rozprostírá v prostoru Orlických hor. Opevnění Československa (1935-1938)

Armádní generál Bohumil Boček během první světové války bojoval jako legionář československých legií na Rusi, v meziválečném období sloužil v československé armádě. Za druhé světové války se zapojil do domácího protinacistického odboje a v letech 1945 až 1948 stál v čele Hlavního štábu československé branné moci. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem zatčen, odsouzen na doživotí a v říjnu roku 1952 ve vězení skonal.

Další publikace z edice vzpomínek bývalých obránců hranic, která se tentokrát věnuje oblasti kolem Zbečníku a Červeného Kostelce. Kniha je doplněna více než 140 fotografiemi, téměř třiceti výkresy objektů těžkého opevnění, životopisy důstojnického sboru strážního praporu VIII a vzpomínkami řady pamětníků.

Příběh dalšího rodáka z Velkého Újezdu, který v roce 1940 společně s Jaroslavem Švarcem a Bohumilem Bednaříkem odešel za hranice okupované vlasti. Publikace mapuje jeho osudy od narození, studia, prezenční službu u dělostřeleckého pluku 8 v Opavě, odchod za hranice, služba v 1.čs.divizi ve Francii a po ústupu do Velké Británie u 1.čs.brigády. V roce 1944 na vlastní žádost odchází k 1. čs. armádnímu sboru do SSSR a dne 6.října 1944 umírá nedaleko státní hranice v Dukelském průsmyku. Publikace vyšla nákladem městyse Velký Újezd při příležitosti 100 let od narození Aloise Fröhlicha.

Autoři se v knize zabývají historií měst Mohelnice a Loštice, přičemž primárním obsahem publikace je početná fotografická příloha.

Dějiny českého pohraničí bez příkras. Reedice knihy Tak přísahali... z roku 2011. Kniha pomocí dobových pramenů a odborné erudice autorů seznamují čtenáře s dějinami pohraničí východních Čech v letech 1938–1946. Popisují období od relativně normální život Čechů s Němci před nástupem SdP, pozdější násilnosti, období Mnichovské krize, působení odbojové skupiny CH, výsadek Barium nebo činnost partyzánské divize „Václavík“. Událostem po květnu 1945, partyzánským soudům i vyšetřování excesů je věnován závěr knihy, kterou doprovází na 400 fotek.

Podtitul: partyzánský odboj v českém pohraničí v letech 1939-1945 Autoři v obsahu zachycují téměř idylický život Čechů s Němci do příchodu Henleina, vrcholící neshody po roce 1936, Mnichov, vytyčování nové demarkační čáry a odsun Čechů z pohraničí. Neméně zajímavý je obsah knihy od roku 1939 do května 1945 zachycující vzpomínky na válečné události, odboj Skupiny CH, paravýsadek Bárium, partyzánská četa "Jíří" divize Václavík. Autoři se nevyhýbají ani osudům po květnu 1945, partyzánskými soudy, odsunem Němců a vyšetřování excesů. Kniha je doplněna téměř dvěmi stovkami dobových snímků doplňující jednotlivé popisované časové události.

Publikace je věnovaná formou vzpomínek bývalých příslušníků V./19.hraničářského praporu, kteří představovali částečnou osádku dělostřelecké tvrze Bouda nedaleko Suchého vrchu v Orlických horách. Svými vzpomínkami se vracejí do roku 1938, který prožili jako obránci této dělostřelecké tvrze. Brožura je doplněna jmenovitým seznamen osádky s rozdělením na jednotlivé sruby, životopisy důstojníků a fotografie.